Réžia:
Ulrich SeidlKamera:
Martin GschlachtHrajú:
Fritz Lang, Alfreda Klebinger, Manfred Ellinger, Inge Ellinger, Josef Ochs, Alessa Duchek, Gerald Duchek, Cora Kitty, Peter Vokurek, Walter HolzerVOD (4)
Obsahy(1)
Provokatívna filmová esej vplyvného rakúskeho režiséra Ulricha Seidla je štylizovaným náhľadom do privátnej sféry niekoľkých Rakúšanov, ktorí sa vo vnútri starostlivo udržiavaných pivníc venujú svojim bizarným potrebám, koníčkom, vášňam a obsesiám. V precízne komponovaných symetrických záberoch sa tu stretávajú lacné mužské fóriky a drahý nábytok, dychovka a operné árie, biče a bábiky, sexualita a sadismus, nacistické relikvie a fitness. Vo svojich typických „živých obrazoch" Seidl skúma „podzemné" rakúske duše. (Film Europe)
(viac)Videá (1)
Recenzie (70)
Ulrich Seidl se rád dívá do duší lidí se skrytými úchylkami, což ukázal svými předešlými filmy (např. fyzicky nepříjemné Psí dny). Ve sklepě je v tomto směru trochu "jednodušší" a postupně nám představuje tajemné rakouské sklepy a ještě tajemnější uživatelé. Je až s podivem sledovat daná individua a jejich tajemství, kde to nejvíce normální je obdiv k SS. Samozřejmě pak nechybí sado maso ani muž s extrémním výtokem semene, který orálně uspokojuje velice korpulentní ženu. Prostě typická rakouská chuťovka. ()
Dokument, u kterého setrvejte a přečkejte prvních pár minut nudy. Myslivce a hudebníka, kteří s nadšením popisují, co všechno jejich sklepy skrývají, vystřídá paní, která do sklepa chodí hladit umělý dítě…což je v rámci divnosti lidí pořád docela v pohodě. Další minuty už nestíháte zírat. Voyérství tak získává naprosto novou, neprobádanou úroveň a já konečně vím, co Rakušáci skrývají ve sklepech. A věřte mi, že jsem byl tak v šoku, až jsem si chvílemi ani nevšiml, že se film ve sklepě místy neodehrává. ()
Nevím, jestli je namístě smát se tomu. Ale párkrát jsem se smál - např. u teenagerů a u dvojice v mini-baru s veselou hudbou. Jinak jsem ale myslel víc a víc na větu, která zazněla před filmem v úvodu V. Hendricha, kde citoval Hanekeho vyjadřujícího se k jinému Seidlovu filmu, tady to ale sedí mnohem víc: "Pohled do pekla." V něčem strašně beznadějný a děsivý film, ne ale zobrazováním nějaké hrůzy, jako spíš mrtvolné jalovosti. Ten záběr na teenagery funguje jako kapka naděje, i když jen teoretická či potenciální. Jinak ale tento film samozřejmě nejde brát jako nějakou obecnou či definitivní zprávu o dění v rakouských sklepích, sám se ani o nějaký dojem komplexnosti či objektivnosti nesnaží. Je jasné od začátku, že film bude o právě těch lidech, kteří k natáčení dali souhlas, a o ničem jiném. Jde spíš o konstatování, informaci o těchto několika jedincích a jejich zájmech, a co se děje v statisících jiných sklepů, se samozřejmě nikdy nedozvíme a nikdo žádnou statistiku nesestaví. Ale přináší jistou představu.. Nejvíc fascinující je samozřejmost a smířenost, se kterou o sobě protagonisté filmu mluví. ()
Sonda do panoptikálního bizáru rakouských sklepů, které tak nechvalně proslavil Herr Priklopil, když v jednom z nich osm let věznil Nataschu Kampusch. Husí kůži nahání zjištění, že jednotliví protagonisté tohoto dokumentu se vlastně od zmíněného Priklopila zas až tak moc neliší. Na druhou stranu už víme, kde má nejeden Rakušan svou 13. komnatu. Ve sklepě. ()
Slušné obludárium a pocta rakouským sklepům, které jsou známé po celém světě, bohužel je ale vidět, že vděčného materiálu neměl Seidl zase tolik, dvě dvojice sadomasochistů 80timinutový film neutáhnou. Zbylé figurky jsou docela obyčejní nadávající "slušní Rakušané", military fetišisti, náckové a myslivci, které najdeme i v Česku na každém rohu. ()
Galéria (27)
Fotka © Stadtkino
Reklama