Krajina smrti

Apocalypto 2: The Dead Lands / „The gods have made this life to take pleasure in our suffering.“ a potom sa čudujme, že s vyznávaním takejto filozofie sa tí Moari medzi sebou mlátia jedna radosť. The Dead Lands je vlastne taká novozélandská, lacnejšia verzia Apokalypta, akurát bez vyšších ambícií. Fajn prostredie, netradičné postavy, dostatočne surové a dravé, ale tak nejako po celý čas o jednom a tom istom. Dosť veľa sa tu rozpráva o cti a o moarskej mytológii a namiesto toho sa to mohlo viac sústrediť na dobrodružné putovanie po pralese a súboje. Akčné scény sú tak v podstate len tri, aj keď slušne natočené. Kto podobné filmy vyhľadáva pravdepodobne bude spokojný, pre ostatných len taký brutálnejší výlet na Nový Zéland, ktorý síce nenaštve, ale ani ničím neprekvapí a tak nebude dôvod si ho niekedy zopakovať. Ako dobrodružná jednohubka obstojné, ale Gibson je s Apokalyptom niekde úplne inde. CELKOVO: 3* (6/10) (17.04.2015)

Parádní exteriéry a neokoukanost oldschool-maor-lifestylu z toho dělá dostatečně chytlavu záležitost. Když si k tomu přičteme relativně syrové bitky kombinované s osobitě snovou (až halucinační) atmoškou, vpohodě pak přehlédneme, že v příběhu i dialozích by se dalo fest zapracovat na autenticitě a že casting mohl být méně bílý... (10.04.2015)

V dobách ještě před tím, než se po roztomilém Novém Zélandu proháněli chluponozí hobitkové a do mechu chcala černá skřetí krev, kropili svou životně důležitou tekutinou tamní luhy a háje divocí maurové. Tito válečníci měli specifický styl boje. Nejdříve na sebe půl hodiny dělali dlouhý nos a pak si rozbili tlamy kriketovými pálkami. A teď k ději samotnému. V tomto surrealistickém snímku vše začíná aktem zneuctění předků, v tomto konkrétním případě jeden maur prostě posere nějaké lebky naházené v jeskyni. Vznikne z toho celkem vážný svár mezi dvěma kmeny, načež jeden pálkami umlátí ten druhý, ženám vycpe dělohy hlínou, mnohé ubité pozře apod., prostě klasika. Přeživší náčelnický synek s teprve malou pálkou se spojí s křovákem, který obývá právě tzv. Krajinu smrti. Tento udata s baňatým frňákem se chopí mladého válečníka a spolu utlučou pálkami v kriketu bez pravidel onen zákeřný kmen na útěku. To vše je hustě protkáno ukazováním dlouhých nosů, laškovným vyplazováním jazyků, šilháním, mrkáním a dalším všelijakým napodobováním opičích pohybů včetně tradičního gorilího bušení do prsou. A že to vypadá jako blbost? Nikoliv, je to celkem zábavná podívaná, jakou jste ještě nikdy neviděli. A to ani v Apocalyptu od Gibona... (22.08.2016)

Takový trošku umírněnější Apocalypto s primitivním přípěhem (který já rád) a řadou zbytečně kůl bitek (který já nerad). Ústřední drsno-arogantní maorskej hovnožroutí záporák s orlím nosem a pohrdavým úsměvem, byl prostě a jednoduše velkej šéf celýho bijáku. V momentech, kdy nás nesral svou přítomností na plátně, ztrácel film hned půlku kouzla. Zajímavý byly i momenty, kdy se tetovaní primitiové mlátili přiostřenejma pinpongovejma raketama a navzájem si vyhrožovali, kdo komu naplní břicha. Neskáču ale radostí do vzduchu, protože i mínusy jsou výrazný: Třeba nechápu proč byl mezi maorskejma bojovníkama nějakej pitomej běloch, co navíc předváděl béčkový bojový choreografie. Jakej význam mělo setkání s osamělou bojovnicí než že pan producent předved na plátně svou milenku? (Nejspíš). Davový bitky byly bohužel zcela amatérský, nezvládnutý a zbytečně "rádoby trendy". Ale jinak se na to koukalo docela příjemně... (16.10.2015)

taká priemerná novozelandská rozprávka zo života Maorov, ešte aj v maorčine, celý film sa tam mlátili palicami a plochým kostiam podobnými "sekačkami", film budil dojem produktu silne dopovaného národnou stranou Nového Zelandu (ktovie či tam nemajú dajakého SLotu) alebo čo ... okrem tropického prostredia tam nebolo čo pozerať, a áno vadili mi tam belošskí herci, keď už Maori, tak potom všetci, a nie len pár aktérov. (25.12.2015)