Krajina smrti

Přiznám se, podle ohlasů oblíbených uživatelů jsem se na film docela těšil. Tyhle věci mi většinou sednou. Tentokrát musím hned říct, že se nestalo. Celé mi to přišlo dost divné. Asi jsem se prostě jen netrefil do žánru nebo cílovky. Vlastně už jen přerod klučíka ustrašeného ve válečného hrdinu mi vadil. Pokud to dobře chápu vše se odehrávalo v několika dnech a i když věřím, že co prožil změnilo jeho podstatu, tak neumím uvěřit v to co jsem viděl. Pro mě 49 procent, ale podotýkám, že hlavní díl viny nese asi to, že jsem asi nebyl cílovou skupinou. (02.11.2020)

Apocalypto 2: The Dead Lands / „The gods have made this life to take pleasure in our suffering.“ a potom sa čudujme, že s vyznávaním takejto filozofie sa tí Moari medzi sebou mlátia jedna radosť. The Dead Lands je vlastne taká novozélandská, lacnejšia verzia Apokalypta, akurát bez vyšších ambícií. Fajn prostredie, netradičné postavy, dostatočne surové a dravé, ale tak nejako po celý čas o jednom a tom istom. Dosť veľa sa tu rozpráva o cti a o moarskej mytológii a namiesto toho sa to mohlo viac sústrediť na dobrodružné putovanie po pralese a súboje. Akčné scény sú tak v podstate len tri, aj keď slušne natočené. Kto podobné filmy vyhľadáva pravdepodobne bude spokojný, pre ostatných len taký brutálnejší výlet na Nový Zéland, ktorý síce nenaštve, ale ani ničím neprekvapí a tak nebude dôvod si ho niekedy zopakovať. Ako dobrodružná jednohubka obstojné, ale Gibson je s Apokalyptom niekde úplne inde. CELKOVO: 3* (6/10) (17.04.2015)

Věřím tomu, že jako motivační video před zápasy All Blacks to může fungovat a nejeden Maor si u filmu také s chutí zaslintá, ale pro mě to bylo nic moc. Těšil jsem se totiž na splašené rugbisty běhající po buši a podřezávající si krky při tanci haky, ale to jsem se kapánek přepočítal. Pořádné bojové scény jsou tu vlastně jen dvě, přičemž ta uprostřed filmu je dokonalá a splňuje všechna má očekávání, ale tím to, víceméně, hasne. Jinak se tu jen strašně moc kecá o cti a podobnejch kravinách a vše je prodchnuto mytologií, která je mi naprosto cizí a kterou režisér nedokázal podat tak, abych jí porozuměl. Tudíž jsem se filmem takřka pronudil a o to je mé zklamání větší. 30% (10.04.2015)

Hodně jsem se na film těšil a proto jsem teď o to víc zklamaný, protože namísto výpravného maorského eposu jsem dostal bollywoodizovanou a odfláknutou poloamatérštinu. Až na výjimky (skvělý válečník/démon) ochotnické herecké výkony, výprava na úrovni nějaké indické regionální televize, stejně tak i polopatický děj, většinu času mizerná ruční kamera a v rolích středověkých Maorů minimálně z poloviny evidentní bělošští míšenci. Spíchla to snad na koleně nějaká maorská neziskovka z nadačního fondu novozélandského ministerstva maorismu či co? Ale film má i svoje velké pozitivum, samozřejmě mám na mysli řežebné scény, ve kterých se divákovi dostane názorné a podrobné ukázky způsobů použití všech tradičních maorských zbraní i obsáhlé přehlídky oplzlých válečnických posunků (které ovšem našincům přidou spíš legrační a homosexuální). A moc se mi líbila jedna věta: "Bohové nám dali život, aby měli radost z našeho utrpení", tak tomu říkám úhelný kámen deisticko-pesimistické filosofie! Úplně špatné to tedy nebylo, ale třeba Once Were Warriors je o dvě třídy lepší "maorský" film a Broken English aspoň o třídu. Jo a nemůžu si ještě odpustit jeden dovětek: Naprosto chápu, že někdo s radostí nasere někomu na jeho kosti, chápal bych i to, že mu to hovno rozmázne po lebce, ale nechápu, proč si ten zatracený maorský dobytek potom ještě olízne ruku! (08.04.2015)

Za Gibsonovou mayskou vyvražďovačkou to krapet klopýtá, ale i tak je tenhle novozélandský přebor ve stolním tenise docela zábavným kouskem. Surová řežba, to ano, ale vadilo mi, jak se to zbytečně občas táhlo a ty jejich sebepřesahující pindy mi to taky moc nezpříjemnily. Suma sumárum maorská rodinná vendeta nebyla vyloženě špatná. (17.04.2015)