Hlupák

Asi na málokterý film pasuje označení sociální drama tak jako na Durak a v málokterém filmu jsem si tak rychle vytvořil sympatie k hlavní postavě. Boj osamělého instalatéra proti zkorumpovanému systému, popisuje parádní konfrontaci výstředního života ruské bohaté třídy oproti bídnému životu nejchudších. Pro mě přinesl film dvě překvapení, za prvé jak silné drama se z toho vyklubalo a za druhé, jak tímhle totálním pošlapáním lidské morálky rusové střelili do vlastních řad. Za tohle všechno, i za tu skvělou doprovodnou elektrickou kytaru si Durak zaslouží jasných pět hvězdiček. (09.01.2016)

V nemocné společnosti je poctivý a slušný člověk ,,hlupákem"... Jurij Bykov jako diagnostik stavu Ruské federace už ve svém předchozím filmu Major nastínil mnohé z poměrů v současném Rusku, tady téma prorůstání korupce do všech pater organizace státu dále rozvíjí v příběhu slušného člověka - v mnohém to připomíná poměry a zvyklosti v Československu před rokem 1989. Pokřivené vidění věcí shrnuté v rčeních Kdo nekrade, okrádá rodinu. či Nehas, co tě nepálí... Mrazivý snímek, a to nejen kvůli počasí panujícímu v ruském maloměstě. Příběh symbolicky zkomprimovaný do mantinelů jedné jediné noci, v níž se lámou charaktery a syrová realita se obnažuje na dřeň. Ruská kinematografie je v otevřenosti a syrovosti daleko před tou naší... (28.11.2016)

[AFF 2015] Pôsobivý protipól Zvjagincevovho Leviatana. Tam, kde zádumčivý majster atmosférických, spiritualitou presakujúcich obrazov volí za podmanivých tónov virtuóza Glassa epické rozprávanie, veľké okázalé gestá a umelecké metafory, sa Jurij Bykov v čistom (až takpovediac očistnom) realizme obracia k nízkym pudom a fyzickému zhnuseniu. Metafora je tu „všehovšudy“ jedna - symbolické znázornenie prehnitého mocenského aparátu zvonka i zvnútra rozpadávajúcim sa panelákom a jeho kritickým ekosystémom. Súboj obyčajného človeka s najvyššími spoločenskými úrovňami je komorne zarámovaný jedinou nocou a zviazaný s prostredím paneláku, do ktorého sa postavy neustále, dobrovoľne i proti svojej vôli, vracajú. Kolaps skorumpovaného systému s narušenou statikou sa kruto a neúprosne vlečie v dynamických dlhých záberoch a naliehavých kamerových jazdách s organickou strihovou skladbou a intenzívnou diegetickou zvukovou kulisou klaustrofobických chodieb paneláku, uväzňujúcou diváka uprostred uragánu. Nemilosrdná štylistická forma chladnejšia ako ruská zima neponúka odľahčenie a nezanecháva ani štipku nádeje. Len je to možno až príliš podriadené tézovitosti známeho príslovia: „za dobrotu...“ 85% (06.08.2015)

Socialistický realizmus. Všadeprítomná šeď, skorumpované postavy ako z panoptika, dlhé zábery a nadovšetko kvalitné spracovanie. Hlupák je príbehom "hlupáka", ktorý sa rozhodne postaviť sa pasivite, korupcii a ignorancii mestských pohlavárov, ktorí si urobili zo služby občanom dojnú kravu. Režisér a scenárista Bykov je nekompromisný a tvrdý a ponúkol divákom ozajstný temný film. (07.11.2015)

Díky yvoně jsem se dozvěděl o tomto ruském snímku a jsem jí za to vděčný, protože tohle byl rozhodně zážitek. Film bych v žádném případě nedoporučil lidem, kteří mají rádi jen lehčí témata a čekají, že se během filmového odpoledne hodí do pohody, protože k tomu tentokrát určitě nedojde. Já jsem si každopádně vychutnal depresivní atmosféru plnou beznaděje, vidět toto Cervantes, zahanbeně by spálil rukopis Dona Quijota, protože by musel uznat, že se Dmitrij Nikitin zasekl v mnohem bezútěšnější situaci. (06.05.2019)