Réžia:
Waldemar KrzystekKamera:
Arkadiusz TomiakHudba:
Maciej ZielińskiHrajú:
Taťjana Arntgolc, Alexandr Balujev, Sonia Bohosiewicz, Adam Woronowicz, Arťom Tkačenko, Dmitrij Uljanov, Agata Buzek, Tomasz Kot, Aljona Babenko (viac)Obsahy(1)
Masový vrah rozsévá smrt a peklo, které v jeho srdci rozpoutali jiní. Titul Fotograf je přezdívka psychopatického sériového vraha, který terorizuje obyvatele hlavního města Ruska. Pokaždé když opustí oběť, napodobuje postupy kriminalistů a fotografií označí místo činu. Policie je proti neznámému bezmocná, nemá žádné konkrétní důkazy ani svědky. Vypadá to, že psychopatického pachatele nikdo neviděl, nikdo se s ním nesetkal. Vyšetřovatelé zjistí, že případy mají mít vztah s temnými událostmi sedmdesátých let minulého století, kdy v Legnici byla umístěna posádka sovětské armády… (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
o polské kinematografii nemám absolutně přehled,ale tak nějak jsem tušil,že oproti té české bude někde úplně jinde.Že je rozdíl až tak extrémní mě ale celkem překvapilo.Na Fotografa jsem narazil na doporučení a to co jsem dostal předčilo moje očekávání.Vtahující krimi thriller s atmosférou,kterou jsem dlouho neviděl ani u hollywoodské produkce.Celé je to navíc takové sympaticky nejednoznačné a nesnaží se vodit diváka za ručičku.Oba palce hore...80% ()
Drazí Poláci, jste bohové, jste prostě bohové Já čekal všechno, trošku Finchera, trošku syrovou kriminálku s drsným vražděním, nééé prostě poláci mají svou hrdost a dělaj si filmy po svým. Žánrová mnohovrstvost je tady ohromující, chvíli kriminálka, spolu s policisty postupně odkrýváš poměrně neuvěřitelný příběh a přibližuješ se na stopu. Chvíli rodičovské sociální drama, flashbacky se vracíme do vrahova dětství. Chvíli politický thriller na téma polsko - ruské ztahy, zejména vztah Poláků k rusům jako okupantům své země (v polských filmech častý jev) a rusů k Polákům (odposlechy, povýšenost ). Chvíli velmi mrazivé záběry, až jsem otáčel v kině za sebe, přesto že tam žádný lekací scény nejsou, tohle je prostě nevídána poctivina, další můj polskej miláček, kolikatej už ??? Třeba vztah mezi Natašou a Lebiadkinem včetně jejich temných stránek duše, to je luxus. Pevně doufám, že jsem si s filmem nepodal dveře naposled, protože přesně tohle je moje gusto.Viděno v rámci projektu Challenge tour 2014 jako film číslo 22. ()
„Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém..“ (Josif Vissarionovič Stalin). Osobitý krimi thriller těžící z neutuchající vřelosti rusko-polských vztahů, zástupu kostlivců v almarách a mysteriózní mlhy, kterou Krzystek nechal rozestupovat jen velmi zvolna. Vlastně to dělal tak zvolna, že doteď nevím, jestli mě konec potěšil, nebo nasral.. ()
Fotograf je polsko-ruská krimi, která jde tak trochu proti proudu a mně osobně to docela vadilo. Styl vyprávění a také samotná podstata vyprávěné látky se mi nedostala příliš pod kůži. Nejde totiž o klasické detektivní drama, kde jde o činy samotného vraha a o detektivy, kteří se ho snaží dopadnou. Spíše se jde po stopách dětství samotného vraha a jakou v něm hráli roli jednotlivé postavy. Samotná premisa o vrahovi, který mění hlas, tak aby nebyl poznán mi přišla podivně přitažená za vlasy a neatraktivní. Zvláštní film. ()
Mohlo to být za pět, ale buď jim na konci došel dech, nebo nevím, co měl zmršený konec znamenat? Dále místy nepřehledné, ztratíš se jedna báseň, což je škoda, protože jinak se jedná o luxusní krimi, s řadou odkazů na různá témata, dítě jako z hororu, vyšetřovatelé zaujali, flashbaky výborné, včetně vyšinutých postav. Ze závěru chytrá nejsem, řekla bych, že tvůrci přecenili své limity, přitom Poláci filmy tohoto žánru umí natočit příkladně, nebo ten způsob rozuzlení pokládají za zajímavý, což osobně ocenit nedokážu. Každopádně o tucet délek před kinematografii československou. Času nelituji. ()
Reklama