Mallory

Viděla jsem o Mallory i první díl, kdy se jí narodil syn a ona skončila s heroinem. Líbil se mi. Toto "pokračování" je také velmi dobré a přináší spoustu nových momentů. Setkání s Jiřím Bartoškou, několik dalších nevydařených vztahů, neustálý boj o možnost bydlet, arogance úředníků, problémy se zaměstnáním. Obdivovala jsem Mallory, že se i přes mnoho dalších facek od života k drogám nevrátila. Jak sama v dokumentu říká: Bez drog jsem nahá a cítím se jako v pasti. Snad studium dokončila a věnuje se nové, perspektivní profesi. Dokument hodnotím jako velmi dobrý. (23.01.2016)

Třeštíková má buď velký štěstí anebo šestej smysl na to, že si vždycky pro svuj časosběrnej dokument vybere osobu, jejíž život se během časosběru ubírá neobyčejnym směrem. Mallory je tentokrát vlastně pozitivní postava. Dost jsem obdivoval, že i přes feťácký období, život (téměř) na ulici nebo neustálý řešení různejch problémů neztrácela naději na lepší život, pracovala (popř. aktivně hledala práci) a nakonec studovala za pomocí stipendia VŠ. Tragikomický bylo běhání po úřadech, kdy se v podstatě člověk dověděl, že pokud neni neplatič, nezaměstnanej apod., nemá na nic nárok. Hodně zajímavá osoba, která nemá v hlavě vzduchoprázdno, je dobrosrdečná (na což několikrát doplatila hlavně ze strany svejch partnerů) a nevzdává se. Napjatě jsem čekal, jak její cesta v závěru časosběru skončí a fakt jsem jí přál happy end, na kterej aspoň z části došlo. (20.03.2019)

Je obdivuhodný jak se z těhotné feťačky závislé na heroinu bez domova, která pak dlouhou dobu bydlí v nepojizdném autě, stane vystudovaná sociální pracovnice. Síla vůle bojovat za nefeťácký život a dostat do péče syna z ústavu vs zoufale nepřekonatelné překážky osudu. Ikdyž je tento 13-tiletý časosběrný dokument Heleny Třeštíkové o Mallory, tak nakonec si odnáším pocit, že Jiří Bartoška je opravdovej frajer. PS: akorát je pak prapodivný feeling, že to dostalo cenu ve Varech, jakoby si ji Jiří dal sám sobě (07.06.2023)

Tvorbu Heleny Třeštíkové mám přeci jenom raději v televizi. Tyhle "velké" dokumenty jsou jen nahuštěný a načančaný časosběr. Takže tentokrát je to story o Mallory, která po detoxu změnila svůj život a šla dál a dál. Nemá sice štěstí v lásce, ale drží si život, abstinuje, buduje vztah se synem, nakonec i bydlí a dokonce si začala dělat školu. Je to fajn změna po Katce a koneckonců i po Reném. Ale pokud mám absolvovat nějaký hlubší ponor, chce to cyklus a hlavně se nedívat na dokument o tom, jak to Mallory rozbalila ve Varech. (13.10.2018)

Neumím hodnotit film a hlavní protagonistku zvlášť. Vlastně si ani nemyslím, že je to v případě časosběrů Heleny Třeštíkové, jejichž autorství z valné části jeden neví komu předně připsa, na místě. Budu tudíž osobní důsledně a mám něco na adresu blazeovaných pisálků se srdcem na pravém místě, vedoucím řeči o sebeurčení, vině a schopnosti něco se sebou dělat: Kdo z vás by se dokázal s takovou vervou jako Mallory pustit do úklidu směťáku, na kterém vám nezbývá než bydlet? Kdo z nás sráčů na Mallory má?! Respekt všem, kteří statečně bojují, Heleně a v neposlední řadě Jiřímu Bartoškovi, prvnímu profesionálnímu herci, který (ne)vystupuje ve filmu Heleny Třeštíkové. Fuck off ouřednice (nejen) na byťáku a všichni ti blokující zákon o sociálním bydlení. (06.08.2017)