La La Land

// Nevim, Chazelle umí točit, umí i psát, ale imho se neumí trefit do černého. Nebo to alespoň zatím nedokázal. La La Land je perfektním spojením hudby a obrazu, stejně tak jako srdceryvným příběhem dvou lidí, kteří to v životě neměli úplně lehké. Ani sladká Emma Stone a "proč nemůžu být jako on" Ryan Gosling mě ale za dvě hodiny nedonutili fandit jejich vztahu tolik, jako se to třeba povedlo podobnému páru z 500 dní se Summer. Konec byl působivý, o tom žádná, dokonce i ta slza po menším citovém vydírání ukápla, jenom to prostě necvaklo tolik, jako jsem u podobných pecek zvyklej. A necvaklo to pro mě už ve Whiplashi, takže se prostě musí jednat o systémovou chybu, se kterou nic nezmůžu. Nicméně soundtrack JE naprosto BOŽÍ a musel jsem si ho ihned po odchodu z kina stáhnout do telefonu a poslouchat cestou domů, před spaním a zítra cestou do práce, jinak bych to asi nedal. Předpokládám nějaké fatální srdeční selhání nebo něco, takže to nehodlám riskovat. Anyways, La La Land - 9/10 (04.01.2017)

Jednooký mezi slepými králem... Jedině tak si lze vysvětlit těch 12 (nepochopitelných) nominací na Oscara. Přirovnávání La La Landu k Moulin Rouge, to jako vážně?! Druhý zmíněný byl audiovizuálně mnohem vypiplanější, příběhově mnohem silnější a hlavně měl sympatické herce v hlavních rolích. Bezprostřední a trhlou Emmu Stone mám ráda, nikdy mi v ničem nevadila. Což se ale nedá říct o Ryanu Goslingovi - nezlobte se na mě, ale ten chlap je totální herecký dřevo. Začátek filmu na dálnici byla strojená přehypovaná nuda, potom se to celkem dobře rozjelo jak se Mia a Sebastian navzájem oťukávali a od druhé poloviny se rozjede tak utahané hořkosladké melodrama, že jsem myslela že se ukoušu nudou. Ta kýčovitá snaha o efekt a průhledná snaha dojmout diváka mi skoro celý film zkazila. Nechce se mi věřit že filmař, který má na svém kontě dynamický Wiplash, má na svědomí tento tempem nevyvážený snímek. Na druhou stranu má to pěknou kameru, zručně zrežírovaná taneční čísla a vcelku dobrou hudbu (2 písně jsou solidní nadprůměr, zbytek šel mimo mě) ale to je tak asi všechno. Humbuk kolem La La Landu šel úplně mimo mě. 60 % (29.01.2017)

Here's to the ones who dream. O tom, že továrna na sny umí všechno dát a nebo všechno vzít. O snech, které se dříve nebo později musí střetnout s realitou. A konečně o tom, že když někdo říká, že vás nikdy nepřestane milovat, je možné, že to tak opravdu myslí. Od prvního zveřejněného obrázku tančící dvojice jsem věděl, že Chazelle tentokrát točí pro takové, jako jsem já. A epilogem dokázal, že v La La Landu nechal značnou část srdce. (05.01.2017)

Bublinkavo farebne čvachotavé, synchronizované, zamilované, aj emočne vcelku dojímavé. Teda také, akým by mal muzikál byť. Až teda na pár výhrad. Či vlastne jednu, ale nadväzujúcu. Takú všeobecne protikapitalistickú. Neustále zdôrazňovanie prešľapávania si individuálnej cesty k úspechu v konaní hrdinov pripomína skôr filmy typu Oni žijú! (r. John Carpenter), kde boli slovné rady nabádajúce k takémuto správaniu podrobené ostrej kritike (ambiciózne reči tam viedli zmutované pizdy a navoňaní idioti z inej planetárnej dimenzie, kurviacej prirodzenosť na Zemi). Tu sa také nerieši, tu sa na kariére tvrdo pracuje. Berie sa každý štek, každý konkurz. A aby bolo na žrádlo a byt - tvrdo sa fachá. Sympatické je to potiaľ, pokiaľ sa ústredná dvojica borí s prerazením nahor. No potom nasleduje veľká, no nie až tak brutálne dojímavá pointa (pozor: nasleduje spoiler!): je možné dosiahnuť svoj sen, lenže ten je nezlučiteľný s veľkou láskou. Alebo inak: úspešnej kariére musíme vždy niečo veľké obetovať - v tomto prípade výnimočný vzťah. (04.01.2017)