La La Land

Nejslabší z oscarových adeptů na nejlepší film. Hravost a iluze vydřená bez toho, aby vytvořený svět v rámci vlastních pravidel dával smysl. Mám z toho pocit, že vypustit hudební čísla, drželo by to pohromadě lépe, což je u muzikálu dost fuck up (ale zase by tím nevynikla vpravdě fantastická kamera). Pro výborné herce a odvahu uhnout na konci od běžného konceptu to přesto v hodnocení vytlačím nad průměr, přestože jsem xkrát během projekce váhal, že to nedokoukám. (07.03.2017)

Budoucí filmová klasika!!! Damien Chazelle je pro mě zjevením posledních let, takto už se filmy dnes netočí. Měla jsem pocit, že sleduji film ze zlatého věku Hollywoodu a přitom k tomu stačil docela obyčejný scénář. Dokonalá ukázka toho, že i z obyčejného scénáře jde udělat cosi nadpozemského, pokud se točí s citem a láskou. Někdo přede mnou použil spojení filmová magie, to je přesně to, co La La Land vystihuje. Je to ten typ filmu, po kterém se budete chtít znovu zamilovat (nemluvím teď jen o lásce k muži, či ženě) a zasnít, všem snílkům ostatně Damien skládá velkou poklonu. O chemii mezi Ryanem Goslingem a Emmou Stone by se dalo vyučovat na filmových školách, není vůbec troufalé říct, že Emma zde podala nejlepší výkon své dosavadní kariéry. Závěrečná desetiminutovka mě dokonale rozdrtila a bylo to něco, v čem se každý z nás může najít, jelikož Damien vypráví o docela obyčejných věcech, ale právě ty jsou pro nás v konečném důsledku přece nejdůležitější. Pro mě absolutně dokonalý film, který si v kině minimálně jednou zopakuji. 100% (01.01.2017)

Po nadhodnocovaném, exhibicionistickém Whiplashi se u mě Chazelle plně rehabilitoval. Pokud La La Land byl tím, k čemu doteď směřoval (debut Guy and Madeline on a Park Bench by o tom vypovídal), pak je všechno odpuštěno. Bál jsem se, jak to bude s tím záměrným amatérismem a autentizací, ale podle mě to funguje výborně - třeba vypadávání z role při společném zpěvu u piána, které by se jindy dostalo až na DVD/Blu-ray do gag reelu, je fakt kouzelné. Zároveň se to pod roušku "nezávislého" pojetí muzikálu nijak nerozpadá, ale naopak to má precizně načasované vyprávění a skvělou kameru a střih. Popravdě nevím, co proti tomu kdo může mít, pokud není zapšklý cynik nebo úhlavní nepřítel jakýchkoli muzikálů. Po velmi dlouhé době hollywoodský film, na který bych s chutí šel do kina několikrát po sobě - takovouhle ryzí dávku dopaminu jsem od továrny snů nedostal ani nepamatuju. (15.01.2017)

♫Jáááá chci tančit jako motýl na měsííííci, ale nedokáááážu vzlétnout ani potisíííící, duc duc duc, záááávidím všem nádherným holubůůůům, že nemusí používat metro k přestupůůůům, duc duc duc.♫ „Ježiš, holky, jsem blbá servírka a tak strašně moc bych chtěla být herečkou! Co mám dělat?"- „Ser na to a pojď pařit!" - „Tak jo." ♫Podzimní listí plachtí napříč růžovým ráááájem, la la la, a já zas nemám ani na náááájem, la la la, duha lásky se tyčí nad naším obzoréééém, la la la, opět se musím nějak vypořádat s exekutoréééém, la la la.♫ „Tywoe, Rájene, z tebe teču, máš daleko lepší prstoklad než můj starej!" - „A tos ještě neviděla můj trombón, holubičko!" ♫Milujeme se ve vichru vášně, hvězdy nad námi svítí… svítí… svítí, milujeme se jako nikdy, jsme krásní jako luční kvítí… kvítí… kvítí, no tak lásko pevně mě chytni… chytni… chytni, a svoje srdce mi poskytni… skytni… skytni.♫ „Pochop to už, beru tisíc babek tejdně a dělám práci, která mě baví!" - „Na to se vyser, musíš si jít za svým snem! Prostě si otevři ten debilní džesklub a minimálně já ti tam chodit budu, bude to emejzing, uvidíš!" ♫Tarararyptatýda dů, dada dáá daratada dáá, tytyty tydydůtyty, ryptytý, tytyty tydydůtyty, ryptytý, taratypta dýdýdů, rypta dýdydů, dada dáá daratada dáá, rypta dýdydů.♫ „Já vím, bejby, bydlíme ve městě s milionem obyvatel, ale co kdybysme náhodně zašli do pajzlu, kde dělá ten úpa božskej Rájen? Hodíme tam na sebe dojemnej pohled a zas půjdem.“ - „Tak jo, do piči, vemu to tudy.“ ♫Jedna láska tiše vadne, druhá zase živelně pučí, chlapec pomalu chladne, jeho dívka ve slzách bučí, vrkúúú vrkúúú, kdo z nás dvou to utnul, mohla to být láska nekonečná, osud si sprostě dupnul, byla jsi pro mě jedinečná, vrkúúú vrkúúú.♫ ….. No, a to je zhruba kompletní děj filmu. Takže proč čtyři? Protože je to řemeslně dokonalé, vizuálně podmanivé a já se nechávám dojímat moc rád. City of Stars si budu broukat ještě hodně dlouho! ♥ Edit: Soundtrack už přes půl roku obývá můj telefon. Vedle projevů Adolfa Hitlera jde o jedno z mých nejpřehrávanějších alb. Zvedám na pět. (18.01.2017)

Bublinkavo farebne čvachotavé, synchronizované, zamilované, aj emočne vcelku dojímavé. Teda také, akým by mal muzikál byť. Až teda na pár výhrad. Či vlastne jednu, ale nadväzujúcu. Takú všeobecne protikapitalistickú. Neustále zdôrazňovanie prešľapávania si individuálnej cesty k úspechu v konaní hrdinov pripomína skôr filmy typu Oni žijú! (r. John Carpenter), kde boli slovné rady nabádajúce k takémuto správaniu podrobené ostrej kritike (ambiciózne reči tam viedli zmutované pizdy a navoňaní idioti z inej planetárnej dimenzie, kurviacej prirodzenosť na Zemi). Tu sa také nerieši, tu sa na kariére tvrdo pracuje. Berie sa každý štek, každý konkurz. A aby bolo na žrádlo a byt - tvrdo sa fachá. Sympatické je to potiaľ, pokiaľ sa ústredná dvojica borí s prerazením nahor. No potom nasleduje veľká, no nie až tak brutálne dojímavá pointa (pozor: nasleduje spoiler!): je možné dosiahnuť svoj sen, lenže ten je nezlučiteľný s veľkou láskou. Alebo inak: úspešnej kariére musíme vždy niečo veľké obetovať - v tomto prípade výnimočný vzťah. (04.01.2017)