Avengers: Nekonečná vojna

Spokojnosť, bavil som sa, záver super - možno jeden z najlepších filmových cliffov vôbec. Ale nie je to ten druh filmu, o ktorom by som potom pri pive nadšene rozprával kamarátom (ako sa mi naposledy stalo napr. s Ready Player One či Hostiles), proste iba ďalšia veľká marvelovka so všetkým, čo k tomu patrí, Thanos je solídna postava, akcia epická (sekeromlat úúúú!), humor tak 50/50 vtipný a trápny. Mám radšej časti, kde sa na to išlo trochu inak (prvý a druhý Kapitán, tretí Thor...) a nad výkrikmi typu "najepickejší film všetkých čias" iba pokrčím plecom. Plus ako už zaznelo, ak sa niekto dojme pri týchto pokusoch o emocionálnejší prístup, tak mu stačí naozaj málo. (27.04.2018)

Jaká kritéria by měl podle mě film splňovat, abych jej mohl s klidem označit za dokonalý? Především by měl být fungujícím slepencem strhujícího napětí, hutného dramatu, humorných (netrapných) scén, velkolepé akce, a měl by dokázat probudit alespoň nějaké emoce. Jo, a sem tam šmakózní cheesy momenty. To vše navíc okořeněné poutavým nosným příběhem se zajímavými postavami, které divákovi nejsou úplně volné a soucití s nimi. Všechno tohle z mého pohledu noví Avengers mají. Plus se vytáhli s vážně skvěle napsaným záporákem, kterému jsem ke konci SKORO až zahanbeně fandil - deset let po boku oblíbených comicsových postav navzdory. Nedokážu Russoovým vyjádřit dostatečnou pochvalu, ani vypsat odpovídající slova díků za to, jak pečlivě nakonec tohle marvelovské soukolí promazali, tj. aby po dekádě 18-ti filmů vše v Infinity War šlapalo tak hladce, jak jsem toho právě byl svědkem. Ukočírovat tak monstrózní množství postav a dějových linií, to se vážně jen tak nevidí. P.S. Pořád se rozhoduju, jestli je dobře anebo špatně, že teď může dvojka pokračovat cca tak na 69 000 084 způsobů. P.P.S. I deset dní po premiéře jsem se (úff!) vyhnul plno spoilerům, překvapení v sále neznala mezí. Nekompromisní finále uzemnilo jakbysmet. Chci jít na pivo a kecat o tom do rána. (04.05.2018)

Z jednoho pohledu jsou Avengers: Infinity War úžasným (polo)zakončením jedné dekády, při kterém komiksy začaly ve velkém ovládat filmový průmysl a těžit z něj obrovské množství peněz a diváků. Je to úspěch, který funguje, svazuje mnoho naplánovaných postav a příběhových linií do epického finále a dokáže bavit celou dobu. Nejen díky známým tvářím, ale i díky nejlepšímu záporákovi v dosavadním MCU. Pro někoho, koho filmy od Marvelu baví a viděl většinu nebo všechny, je to povinnost. // Druhý pohled (se spoilery): s filmy od MCU je to jako s klasickými pokračováními, všeho musí být více a všechno musí být větší. Po každém záporákovi přijde další, větší, hrdinové prohrávají, dokud se nezvednou (nespojí) nebo se neobjeví nějaký další, který všechno zachrání. Navíc, postavy prakticky neumírají, pokud ano, zase se vrátí. Jsou to principy čitelné, známé a odpovídají i komiksům papírovým. Když se však touto optikou podívám zpět po dvou dnech na promítání posledních Avengerů (a promítnu si i obsah předchozích filmů), tak vlastně IW vnímám jako za a) film o Thanosovi, b) efektní "vtip" vůči divákům. Proč? Protože závěr filmu, ať je jakkoliv bombastický, v kině mě bavil a milion dalších věcí, tak všichni už víme, že to prostě je na efekt a v dalším díle se vše vyřeší podle cca dvou scénářů (cestování časem/multiverse). Stačí to na nejepičtější týmovku všech dob? PS: do tohoto dílu jsem měl rád Hulka, ale to, co s ním scénáristé začali dělat v třetím Thorovi taky už jde do extrému a je otravný a zbytečný (projděte si film a uvidíte). PPS: aspoň jednou mohlo někoho napadnout Thanosovi useknout ruku nebo hlavu (viď blonďáku).. (28.04.2018)

10 let MCU, 18 dosavadních filmů. A přesto se bratrům Russoům podařilo natočit něco, co tu ještě nebylo. Film tak přesně vysoustružený, který i přes obrovská očekávání a megamasivní reklamní kampaň nabízí několik skrytých trumfů v rukávu, které pravého marvelovského fanouška zarazí do sedačky. Ten výčet hereckých osobností je neskutečný, i kdybych vypsal pět nejoblíbenějších, tak je to málo. Takže zmíním jen jednu, proti kterému vlastně všichni ti hrdinové stojí, které už tak dobře známe a tou je samozřejmě Josh Brolin a jeho titán Thanos. Což je charakter přesně tak prokreslený, jak tvůrci hodně a dlouho dopředu slibovali a nechá zapomenout na všechny ty padouchy bez hlubší motivace z mnoha předchozích kousků, na které si nejen nefanoušci na webu stěžovali. Thanos je prostě král, jemuž se dá i porozumět, dá se s ním soucítit a nakonec vám i tak vyrazí dech. A dál je to už víceméně, co známe. Nováčka, kterého neoslovil žádný z předchozích filmů tím spíše nenadchne ani toto obří vyvrcholení, jelikož tady se jede na plný plyn. Je to rozhodně nejakčnější film letoška, trikově přímo prosáklý, mega drahý a zručně natočený po všech směrech, včetně těžkotonážní epické akční stránky, která přináší tolik nových a dříve neokoukaných gadgetů u snad všech minimálně patnácti představených hrdinů. A dále bych to asi nenabaloval, to hlavní jsem už zmínil u předchozích filmů a hlavně týmovek a tohle je "pouze" několikanásobná nálož. Je to sice až možná přespříliš dlouhá marvelovka, ve které se řeší tolik podzápletek a dílčích motivací, že to cca v půlce maličko ztratí tempo, ovšem tvůrčímu týmu se tento megafilm naštěstí nerozpadl úplně pod rukama a my dostali příběh, který i dokonce funguje sám o sobě a rozhodně nevymizí z paměti ještě po dlouhé době od zhlédnutí. A navrch přidá nějaké ty nefiltrované emoce. PS : Vážně jste hledali ve filmu Hawka? :D (25.04.2018)

Mně je fakt líto Russových, kterým po dvou filmech očividně brutálně dochází nápady (kde je pořádné choreo?) a zato přebývá nucený humor á la Ragnarok pro děti a poloretardy, kterým jako by Marvel neustále nechtěně přiznával, že se za tu skoro tříhodinovou rubanici fialového zlobra se slušnou psychologizací a armádou gerojů ve skrytu duše vlastně hrozně stydí. Líto je mi jich hlavně proto, že by si zjevně potřebovali dát dovolenou a nabrat trochu kreativních sil. Infinity War je totiž značně vysilující zážitek, u něhož si neumím představit, jak denně trávili čas přestříháváním třech frustrujícím způsobem vyprázdněných vyčkávaček na příchod jediné psychologicky propracované postavy filmu. Ne že by Thanos nepotřeboval ještě poladit (opravdu jsem s ním nesoucítil a nedojímal se při jeho krušných rozhodnutích v rámci rodinky), pořád ovšem lepší než ten zbývající shluk wannabe-motivů a cameo rolí (u Winter Soldiera či Capa se to ani jinak nazvat nedá), u něhož z logiky věci nelze dosáhnout emocionální odezvy, protože jsem holt nestrávil předchozích 38 hodin u televize a neberu (a odmítám brát) celé MCU jako jeden obří film. Infinity War není žádná velká tragédie. Je to ale film, v němž se přes jeho ambice a rozsáhlý canvas děje vlastně hrozně málo a jenž i přes zamyšlení o ceně života nenabízí pod povrchem nic víc než zamyšlení na úrovni mateřské školky. Nijak zvlášť to tomu filmu nevyčítám, je to prostě velký komiksový event. A protože mě zrovna tenhle typ superhrdinských příběhů nebere ani v papírové podobě, není divu, že mě to ve filmové verzi trápilo úplně stejně. 6/10 P.S.: Baví mě logika Thorovy linie. V Ragnaroku je pointou, že jeho moc vychází z něj samého, nikoli z jeho zbraně. V IW je ale pointou zase zbraň. Tak se proboha rozhodněte! P.P.S.: Fury čekal na povolání vy víte koho až při třetím ohrožení planety? Oukeeeeeej. P.P.S.: Napodruhé už je to v podstatě neukoukatelná polízanice. 4/10 (26.04.2018)