Avengers: Endgame

Před lety jsem filmy od Marvela vnímal sem tam na jedno brdo. Je ale neuvěřitelné, kam se za posledních let celé univerzum posunulo a já i neoblíbené postavy začal mít postupně rád. Vrcholem pak nastal tímto dílem Avengers, který podle mě patří na filmový chodník slávy v Hollywood Boulevard. Tohle je prostě totální filmařská epika. Deset let Vás američtí filmaři drtí komiksovými filmy, aby se to všechno spojilo v jednu nekonečně skvělou závěrečnou bitvu, na jejichž opačné straně stojí Thanos, který je asi nejstrašidelnějším protivníkem komiksových hrdinů, který kdy vůbec byl. Jeho záměr totiž není vytvořit zlo, ale nastolit neutrálno a nejhorší je, že pro to má pádné argumenty a bezmezně tomu věří. Měl jsem k němu obrovský respekt. Stejně tak, jako jsem si užíval tříhodinový zážitek, který měl dobrý námět, myšlenku, bavil a hlavně tu dal prostor každému z hrdinů, což si zaslouží potlesk. Dát tohle dohromady muselo vytvořit neskutečně práce a já jsem rád, že tomu dnes můžu vrazit absolutní pětihvězdu. Mohl bych hledat argumenty, proč se mi to úplně nezdá, ale proč bych to dělal? Byla to prostě bomba! (09.05.2019)

Už som z toho odrástol. Nikdy som nebol veľkým fandom Avangerov, ale v posledných rokoch ich začínam nenávidieť, pretože mám pocit, že hollywood akosi zabudol na ostatných divákov. Avangerov som už dávno pochoval, navnadili ma iba ospevné recenzie a vysoké hodnotenie. Neviem koľko superhrdinov ešte potrebujeme napchať do jedného filmu...Netvrdím, že sa s tým tvorcovia nepopasovali, celkom to funguje, ale mňa tie postavy pohromade nebavili. Mám rád Ironmana, obidva diely Strážcov galaxie, no všetko ostatné sú pre mňa absolútne nezaujímavé postavy a Ch. Hemsworth ako Thor je top kandidát, ktorému som prial aby ho ten Thanos rozmačkal na prach...Ja som celý čas fandil Thanosovi, aby tých zmrdov podusil čo najviac. Ak už nič, tak aspoň ten záporák bol fajn. Inak nič moc. Nikdy viac, adios Avangeros...! 60%. (26.12.2019)

Endgame je mistrovsky vybalancovaná emoční bouře se vším všudy. Člověk by po Infinity War čekal, že ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Ale ono ne... Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí. Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá. Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. Nebudu se zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Na závěr jen podotknu, že ač jsem filmově relativně "citlivá osoba" (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino (abyste se nelekli - čísla nemají nic společného s počtem úmrtí) - Infinity War to zvládla jednou/dvakrát. Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál... (24.04.2019)

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)

V rámci férovosti jsem dal filmu měsíc, abych ho v klidu přežvýkal, natrávil, strávil a opět vypustil ven v podobě sofistikovaného komentáře. Tedy - vím z toho už úplné hovno. Pocity nemám ani pozitivní, ani negativní, vzpomínám si jen, že tam uhynul kdosi, kdo mi dosti sral, což je vždycky plusko. Záporně bych, pokud si správně vybavuji, hodnotil především délku celé té slátaniny. Ta délka byla dlouhá. Dlouuuuuhá! Dlouuuuuuuuháááááá délka. Dlouhááááááááááááááá! Jo, a zase tam pobíhaly celé tlupy afrických humanistů, vybavených hromovými holemi, oštěpy a tituly z fyziky či nukleární radiochemie. Prostě sci-fi, jak má být. (20.03.2020)