Avengers: Endgame

Tento žáner nie je zrovna mojou šálkou kávy, no keďže som chcel dobehnúť resty z rebríčka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov, musel som siahnuť aj po Avengeroch dvojke. Popravde, jednotke som dal štyri “jagavé”, pričom ani srnka netuší o čom to vôbec bolo, no a toto pokračovanie je pre moju osobu len akýmsi čumením do blba. Kým podaktorí solídne pri písaní recenzií na tento snímok “onanujú”, Ja som to tak nejak pretrpel, i keď jedným dychom musím dodať, že Ja absolútne rozumiem tomu, že si takéto filmy nájdu svojich fanúšikov. Veď asi aj to treba. Nie len tie intelektuálne pičoviny s hlbokou pointou pre premúdrených dementov ako som Ja sám, že? Medzi 3-štyri, možno by sa za posledných 40 minút pýtala aj štvrtá, nakoľko sa konečne naplnili aspoň očakávania vizuálnych orgii, keďže dovtedy to bola len taká nemastná-neslaná zábava pre skromných. Zostávajú posledné 2 filmy. (11.06.2024)

Blockbusterová jazda plná super scén, humoru, sĺz, hravosti a epiky (aj keď tá nastúpi až v poslednom akte). Mám k tomu výhrady (najmä poňatie Thora a Hulka veľmi bolelo), no tie sa strácajú v tom nabušenom celku. Postavy sú hádzané do situácií a postavené výzvam, ktoré sme od nich stále chceli vidieť a dopriať im ich (rodičovsko potomovské pasáže sú na celom filme to najemotívnejšie). Herci najmä v prvej tretine idú na maximum. Remeslo je až na niektoré triky skvelé ale hlavná prednosť Engame je inde. Sústredenie na komornosť a postavy sa vyplatilo, pretože prvýkrát (na mňa) v tomto univerze fungujú emócie (áno, plakal som) aj wow momenty (pri hláške Assemble som chcel tlieskať). Všetko je však tak funkčné najmä pre fanúšikov. Väčšina stopáže pozostáva z referencií na predchádzajúce filmy a plnenie diváckych snov. Ale pokiaľ je to urobené takto hravo, nemám s tým problém. Ten scenár je svojou výstavbou s využívaním seriálových atribútov takmer dokonalý (a z analytického pohľadu veľmi podnetný) . Až natoľko, že ani nie je čas riešiť nakoľko je hlavný príbeh nedovarený a postavený na barličkách. No ako ukončenie jednej éry a jednej série (ktorá mi nikdy k srdcu úplne neprirástla) je to úžasné. Ako film pre okoloidúceho diváka to ale musí byť dosť peklíčko. Možno aj preto považujem Endgame za viac fan service než regulérny film. Ale užil som si veľmi. A mám pocit, že fanúšikovia marvelu sa z toho úplne zoserú a vyplačú si oči. 9/10 (25.04.2019)

Už som z toho odrástol. Nikdy som nebol veľkým fandom Avangerov, ale v posledných rokoch ich začínam nenávidieť, pretože mám pocit, že hollywood akosi zabudol na ostatných divákov. Avangerov som už dávno pochoval, navnadili ma iba ospevné recenzie a vysoké hodnotenie. Neviem koľko superhrdinov ešte potrebujeme napchať do jedného filmu...Netvrdím, že sa s tým tvorcovia nepopasovali, celkom to funguje, ale mňa tie postavy pohromade nebavili. Mám rád Ironmana, obidva diely Strážcov galaxie, no všetko ostatné sú pre mňa absolútne nezaujímavé postavy a Ch. Hemsworth ako Thor je top kandidát, ktorému som prial aby ho ten Thanos rozmačkal na prach...Ja som celý čas fandil Thanosovi, aby tých zmrdov podusil čo najviac. Ak už nič, tak aspoň ten záporák bol fajn. Inak nič moc. Nikdy viac, adios Avangeros...! 60%. (26.12.2019)

Je to tady, úplný konec tří fází, 21 filmů a 11 let. Jistě, dovětek ještě přijde v červenci se Spideym, čímž Soňáci trošku nahlodali jinak prvotřídně utajovanou kampaň čtvrtých Avengers a ano, symbolických 10 let uplynulo už loni, nicméně tohle je skutečný závěr, který bez spoilerů lze jen těžko nastínit, ale přece jen se o to pokusím. Jak asi všichni tuší, trojka a čtyřka se točila kvůli ušetření i tak atronomických nákladů současně a aby se to dalo nějak čitelně oddělit, tak nyní sledujeme osudy hlavní šestky z prvních Avengers, jež ne vždycky minule dostali patřičný prostor a zde si jich užijeme dosyta. A tak trošku na úkor nováčků, kteří dostali více minut loni a ještě toho hodně pravděpodobně předvedou v následující pětiletce. Potud asi k postavám a ději, jež naskýtá nezměrná překvapení, ovšem jelikož se jedná pravděpodobně o největší film, který byl kdy natočen (ve smyslu počtu herců, triků apod), různé fanouškovské teorie a fantasmagorie se po internetu šířily jako lavina a dost se toho podařilo uhádnout. Což samozřejmě nemění nic na faktu, že nejen nepolíbený divák (jež i viděl všechny filmy alespoň jednou) bude neustále překvapován a nucen tahat z paty veškeré souvislosti, jež za tu drahnou dobu v MCU nakulminovaly. Nicméně k tomu hlavnímu, co mě překvapilo nejvíce. Jak jsem už zmínil, Avengers : Endgame naprosto mega projekt, který asi vcucnul hodně nervů při jeho ukočírování a Marvel (resp Disney, který to praktikuje i u Star Wars), vědom si své neotřesitelné pozice, vůbec nemusel tlačit na pilu, cokoliv nového ukazovat a prozrazovat souvislosti, ty lidi stejně přijdou. Stačily pouhé dva trailery (jež z 90% doopravdy berou záběry z prvních 15 minut filmu!) a pár retrospektiv. A překvapilo mě tedy konkrétně to, že tak 90-120min ze 180ti (!!) je vlastně úplná antireklama na blockbustery jako takové. Ne, že by dlouhé sekvence postrádaly triky, to vůbec ne (vždyť některé postavy jsou komplet CGI), ale houfně se vyplňují dějové mezery, každý se potkává a baví s každým, jež zná ze svého filmu (filmů), tempo je naprosto vražedné a děti zpravidla neudrží pozornost, moc akce tam totiž zprvu není. Tady se zkrátka sází na to, že existuje obrovská masa fanoušků, jež si s těmi postavami už něco prožila a mají je rádi, ví, že některé z nich vidí v téhle podobě naposled a člověk si užívá každou jednotlivou repliku přísně utajovaného scénáře. Navíc nám je odměnou naprosto monumentální a dlouho slibovaná bitva, u níž se plní dětské sny a v hlavě zůstane ještě pekelně dlouho. Bylo to krásné období a děkujeme za to, vše jednou končí a to včetně camea Stana Lee a potitulkovek. (25.04.2019)

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)