Avengers: Endgame

Před lety jsem filmy od Marvela vnímal sem tam na jedno brdo. Je ale neuvěřitelné, kam se za posledních let celé univerzum posunulo a já i neoblíbené postavy začal mít postupně rád. Vrcholem pak nastal tímto dílem Avengers, který podle mě patří na filmový chodník slávy v Hollywood Boulevard. Tohle je prostě totální filmařská epika. Deset let Vás američtí filmaři drtí komiksovými filmy, aby se to všechno spojilo v jednu nekonečně skvělou závěrečnou bitvu, na jejichž opačné straně stojí Thanos, který je asi nejstrašidelnějším protivníkem komiksových hrdinů, který kdy vůbec byl. Jeho záměr totiž není vytvořit zlo, ale nastolit neutrálno a nejhorší je, že pro to má pádné argumenty a bezmezně tomu věří. Měl jsem k němu obrovský respekt. Stejně tak, jako jsem si užíval tříhodinový zážitek, který měl dobrý námět, myšlenku, bavil a hlavně tu dal prostor každému z hrdinů, což si zaslouží potlesk. Dát tohle dohromady muselo vytvořit neskutečně práce a já jsem rád, že tomu dnes můžu vrazit absolutní pětihvězdu. Mohl bych hledat argumenty, proč se mi to úplně nezdá, ale proč bych to dělal? Byla to prostě bomba! (09.05.2019)

„Sám to nezvládneš." - "Nie je sám." Je tam pár vecí, ktoré sme čakali... a tona takých, ktoré sme rozhodne nečakali (New Asgard, Thor, posedenie na lavičke, Hulk). Depresívny (výborný) úvod, prekvapivo ukecaný a neakčný stred (ten ma bavil najmenej) a akčné megafinále, po ktorom sa cítim komiksovo naplnený a necítim potrebu najbližšie roky žiadny iný komiksový film uvidieť (ale samozrejme uvidím). Finále by bolo výborné aj bez toho, aby sa z Capovej vysielačky neozvalo to, čo sa ozvalo. Ale ozve sa to a smršť, aká nasleduje potom, je absolútna. Film obsahuje plno geniálnych hlášok ("Aj tak všetci veľmi dobre vieme, kto je tu šéf.") a humoru („On je idiot?“ – „Áno.“), ale zároveň i silných scén. Od istého okamihu som sa v kine cítil ako na vojne, akurát okolo mňa sprava, zľava, spredu a zozadu nevybuchovali granáty, ale plač. Niečo také som ešte nikdy nezažil a to do kina chodím od škôlky. Miestami sú scenáristi k postavám až priveľmi krutí v zmysle s čím ich nútia ísť do konfrontácie, "iba" kvôli tomu, aby to bolo pre diváka čo najdojemnejšie. Zároveň je to skutočne neskutočné uzavretie etapy čítajúcej viac ako dve desiatky rôznych titulov (výrazne sa pracuje s tým, čo sa kedy komu a za akých okolností stalo + má cameo skoro každá postava, ktorá mala aspoň malý priestor v nejakej z predchádzajúcich marveloviek). A samozrejme som strašne rád, že som znova videl Mieka, Happyho a Kroga. Tvorcovia očividne totálne vedia, čo fanúšikovia chcú vidieť a tak im to dali (okrem neskutočného finále napr. capt + kladivo alebo Star Lord + Thor). Resumé: prekvapivo pomalý a vážny (ale výborný) rozjazd, nudná prostredná časť s cestovaním v čase a finále, z ktorého som sa nespamätal ani po dvoch rokoch odkedy som to prvý raz videl v kine. (26.04.2019)

Úctyhodné završení jedné filmové ságy, které se ale na můj vkus až příliš podřídilo tomu, co diváci očekávají/chtějí a rezignuje se jak na pečlivější vykreslení nastolených témat, tak i ochotu uhnout od zavedených vzorců. Úvod s Thanosem podivně zkratkovitý (najednou ho vyřešili v podstatě lusknutím prstu, aby se tak řeklo), následující hodinové regulérní drámo o ztrátě a lidskosti je sice působivé a příjemně dospělé, ale proč ze světa zmizeli všichni popeláři a společnost najednou nebyla schopná fungovat, to jsem nerozklíčoval. Prostřední část nejhravější (redefinice dvou postav přímo zlatá) a šlo o asi nejlepší možný způsob, jak využít historii dlouhodobě budovaného universa. Finále uf. Nemyslím teď samotný dojemný konec, ale celou tu tupě generickou velkolepou akci předtím, která je zas jen o tom, že se dvě skupinky postaví proti sobě na otevřeném poli a mydlí se hlava, nehlava. Tvůrci to mohli zasadit doslova kamkoli, ale místo toho jen zrecyklovali Infinity War (a tam se s tím imho poprali o něco působivěji). Chápu to nadšení, ale pocitově pro mě bude Endgame v poměru k Infinity War (a vlastně i Občanské válce) podobně "ten druhý", jako Temný rytíř povstal ke svému nedostižnému předchůdci. (28.04.2019)

Tento žáner nie je zrovna mojou šálkou kávy, no keďže som chcel dobehnúť resty z rebríčka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov, musel som siahnuť aj po Avengeroch dvojke. Popravde, jednotke som dal štyri “jagavé”, pričom ani srnka netuší o čom to vôbec bolo, no a toto pokračovanie je pre moju osobu len akýmsi čumením do blba. Kým podaktorí solídne pri písaní recenzií na tento snímok “onanujú”, Ja som to tak nejak pretrpel, i keď jedným dychom musím dodať, že Ja absolútne rozumiem tomu, že si takéto filmy nájdu svojich fanúšikov. Veď asi aj to treba. Nie len tie intelektuálne pičoviny s hlbokou pointou pre premúdrených dementov ako som Ja sám, že? Medzi 3-štyri, možno by sa za posledných 40 minút pýtala aj štvrtá, nakoľko sa konečne naplnili aspoň očakávania vizuálnych orgii, keďže dovtedy to bola len taká nemastná-neslaná zábava pre skromných. Zostávajú posledné 2 filmy. (10.06.2024)

Realizační možnosti hollywoodského blockbusteru na maximu, o tom není sporu. Řemeslně vycepovaná jízda, která nemá čas váhat, ani škobrtat. Ale emočně mě to minulo víc, než jsem si byl v první moment ochoten připustit. Očekávání Thanosova nekompromisního bodycountu mizí lusknutím prstu a tam, kde se jiným kutálely slzy, už jsem jenom nervózně poposedával. V té velkolepé ždímačce emocí jsem si tak užil vlastně jednu hodně nečekanou, a to když si dva dospělí chlapi po cestě k autu jen tak pokecají. Zbytek mě minul. O Kevinu Feigem se jednou bude vyučovat, všechna čest. (06.05.2019)