Steve Jobs

„Tlačítka na obrazovce jsme udělali tak lákavá, že máte chuť je olíznout.“ – „Pokud nebudete v sobotu v práci, v neděli už nechoďte!“ řekl mimo jiné Steve Jobs, jedna z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních dekád. A taky nabubřelý řečník, jízlivý vizionář, marketingový král i tak trochu asociál. Režisér Danny Boyle tu překvapivě usedá krapet dál od kamery, než jsme od něho zvyklí, do popředí nahnal dramaturga, scénáristu a velkorysé obsazení. Ti všichni se moc nezdržují vysvětlováním souvislostí, díky nim se ocitneme výhradně v průběhu příprav těsně před zahájením tří zásadních prezentací nového produktu. Žádné dětství, žádné plácání se v minulosti, žádné kudrlinky, žádné patetické emoce, žádná rakovina. I když občas na místě přešlapujeme, a právě tehdy měl Boyle vytáhnout nějaký svůj hravý trumf. Hustě popsané stránky dialogů se asi každému líbit nebudou, ale Michael Fassbender se nebojí přitlačit a příležitost chytil za pačesy náramně. Ostatní zobou spíš drobky, ale vždy záleží na každém, jak s nimi naloží (třeba Kate Winslet dokonale, jak jinak, že?). Ve výsledku Boyleův precizní tým dokáže nejednou strhnout, ale filmem, který bych si v následujících letech chtěl pustit, Steve Jobs tak úplně není. (23.01.2016)

"Lidé mohou mít talent a zároveň být i slušní," což se dle posledního snímku o Jobsovi k tomuto nejslavnějšímu americkému vývozci ovoce rozhodně nevztahovalo... Nejmagičtější propojení dramatických obrázků a hudby od Andersonovy Magnolie, dechberoucí analýza epických pracovních (ne)úspěchů vs. trestuhodných životních selhání. Jobs byl vášnivým otcem zejména technologiím a vlastní rodinu kvůli tomu přehlížel. Čekal jsem od Boylea s Fassbenderem emocionální rozcvičku roku? Sakra že nečekal! (13.11.2015)

První půlka rozhodně obsahově slabší než dva roky starší kousek s Ashtonem Kutcherem. Naštěstí má Jobsova novotina Dannyho Boyla, což je ten typ režiséra, co filmu vdechne duši a nějakej svůj otisk a rozhodně je to na konečném střihu znát. Vrcholem filmu jsou dvě dlouhé časové roviny, ve které spolu diskutují fantastičtí Michael Fassbender a Jeff Daniels, to je naprostá pecka. Herecky perfektní práce, rozhodně bude zaslouženě bojovat o oscary. Uvítal bych ale větší seznámení s postavami a vůbec hlubší obeznámení s jednotlivými událostmi, které jsou ve snímku rozebírány. Tvůrci jakoby počítali, že diváci bezproblémově znají hlubší historii Applu, nebo alespoň viděli předcházející film, na který se ale samozřejmě nijak nenavazuje ani nepoukazuje. Také mě překvapilo, jak moc se liší nový Steve Jobs co se týče vztahů, hlavně tedy ve vztahu vizionáře k dceři, na který je dbán velký důraz. Těžko říct, jak moc scénář odpovídá realitě, nicméně o výtku filmu se jednat ani moc nemůže. Uvítal bych asi i pozdější dobu než rok 1998, ale chápu, že i přes větší spolupráci s vybranými pohlaváry Applu si to filmaři ani nemohli dovolit...80% kvůli zdlouhavému začátku. PS : Děsně mě štvaly ty pasáže točené na film (což jsou ale asi 3/4 filmu). Až po shlédnutí jsem zjistil, že je to tak kvůli autenticitě, ale v konečném důsledku mě to v kině strašně štvalo a ta snížená kvalita byla do očí bijící. Ano, rozhodně jsem zastánce digitálu...[13.11.2015_Cinema City_Flora] (13.11.2015)

"V 9:41 se zemská osa vychýlí jednou provždy." Tak našemu arogantnímu parchantovi, s největším egem na světě, postavili další pomník. Je takový obyčejný, nepopírá jeho zlodějiny, namyšlenost ani nedostatek lidskosti. Mně se vlastně líbily hlavně ty prezentace, zejména mexická vlna byla famózní, dále pak záměny mezi mužským a ženským Andy a výměny názorů s Wozniakem taky stály za to. Přesto pana Jobse nikdy nepozvu na grilování, nepodělím se s ním o žádnou ze svých převratných myšlenek a pokud mne bude chtít uplatit nejnovějším Mackintoshem, tak mu hrubě narvu umělého hlodavce mezi jeho půlky. Ano, ti bystřejší již poznali - já ho skoro až nemám rád. (10.05.2016)

Stejně jako si Tarantino dialogově zaonanoval v Osmi hrozných, udělal si podobně radost u Jobse i Sorkin. A jeho neustálá dialogová smršť je zde tak enormní, že to bohužel v některých částech upozadilo i samotného Boyla a ubírá to bohužel i některým emotivním scénám. Někdy by zkrátka neuškodilo dialogově malinko přibrzdit a nechat vyniknout i obraz a samotnou režii. Možná by to pak celkově nepůsobilo tak chladně a odměřeně. Jenže i onanující Sorkin je pořád výborný Sorkin a i Boyle v pozadí má své řemeslo plně v rukou, takže jde pořád o velmi solidní nadprůměr. A po herecké stránce už je to úplná extra třída. Jen se nemohu ubránit dojmu, že kdyby se milovaný scenárista držel trochu na uzdě, mohlo to být ještě o něco lepší a hlavně emotivnější. (13.03.2016)