Westworld - Dveře

Mé průměrné hodnocení se po deseti epizodách druhé sezóny vyšplhalo na čtyři hvězdičky, ale proti první sérii jsem zažil spíše zklamání. Akčních scén bylo opravdu dost, ale často vyzněly do ztracena, protože byly napsány spíše na efekt, než aby měly vliv na samotný příběh. Ten se zase často utápěl v hlubokých filosofických myšlenkách, čímž ztrácel na tempu, proti úvodní řadě došlo ke značnému poklesu kvality. (26.09.2018)

Naprosto budu rozumět všem, kteří s druhou řadou nebudou spokojený. Chápu to, a rozumím tomu. Na druhou stranu opravdu oceňuji snahu HBO a tvůrců, udělat, takhle velkou podívanou jinak. Rozhodně nelze říci, že by to divákovi šlo naproti(to že mu začnou dávat odpovědi, neznamená, že mu to jde naproti). Je to natočeno zajímavě. Jako diváci musíme přemýšlet nad tím co vidíme, jakou to bude hrát roli, a nebo jestli to není jen skrytá odbočka ve velkém labyrintu. Tvůrci s námi hrají tuhle hru a pak nám začnou házet drobečky a představovat nové poselství a myšlenky. Někdy je to trochu samoúčelné a zbytečně překombinované, protože to tak tvůrci potřebuji, přesto je to udělané kvalitně. Příběh je zajímavý a karty jsou krásně rozložené. Bohužel největším problém se pak ukáže práce s postavy. Hodně těžko se jim fandí. A tohle mě hodně zklamalo. Prakticky mě pak nezáleželo na většině postav, a jejich cíl pro mě neměl takovou váhu. Chápal jsem proč to dělají, ale nelíbilo se mi jak to tvůrci prezentuji. Světlou vyjímkou je postava Williama/Muže v černém, jehož příběh je zajímavý, dojemný a z mého pohledu nejzábavnější. Westworld je ve druhé sérii hodně jinou podívanou, a já tento risk celkem obdivuji a dost se těším na třetí řadu. 8/10 (28.06.2018)

Robotí "krize identity" výtvorů v zábavním parku, na pozadí pedantsky naplánované hry a přiřčených rolí, vede ke vzpouře a snaze vymanit/pomstít se lidskému pokolení - svým tvůrcům i utlačovatelům v jednom. Tak jednoduché to ale nemají - nebo se nám to snaží autoři namluvit neurčitě nekonečnými filosofickými, etickými, morálními, společenskými, (rádoby)hlubokými myšlenkami a zamlžují cestu za svobodou složitým předivem mnoha linek mnoha postav (+ jejich kopií) z mnoha časových rovin. Protože veškerá filmařina, hudba či výprava dosahují téměř dokonalosti, bavil jsem se (skoro) pokaždé, ale že bych jim to zcela žral (a dělal si grafy, abych se ve všem orientoval)? To zase ne. (11.07.2018)

Propad. Začíná to slibně. Náhled do "kolonie" a k Samurajům je úžasný. Řekl bych dokonce, že i nejlepší částí řady. Jakmile se ale série přehoupla do druhé poloviny, byla to tragedie. Bohužel ta snaha vycucat z tématu ještě něco navíc je znát a ten chaos a překombinovanost je opravdu otravná. Díl "s indiánem" naprosto o ničem. Navíc chybí "závěr". Závěr v tom smyslu v jakém končila první řada. Rozkrytí precizního a jasného přepínání mezi časovou liní "současnost", "před 30ti lety" a "před 35ti lety"... tady je to už jen bordel. Navíc se znatelně ubralo na syrovosti = nastává posun k mainstreamu (jako ve trůnech) (26.06.2018)

Méně je někdy více, takže když do druhé série dáte všeho více, není to vždy výhra a to přesně platí i o druhé sérii Westworldu. Základním problémem je, že scénáristi vsadili na nezajímavé postavy, myšleno především ty ženské. Ano, u první série jsem psal o tom, jak mě bavil příběh Maeve, jenže ta se právě na konci první série vydala špatnou cestou, která navíc pokračovala úmorně dlouho. A nezachránili ji na ni ani další oblíbení, Hector a Armistice, zde trestuhodně nevyužiti, téměř do země zadupáni. Když už to vypadalo, že se Maeve někam posune, unesou "její dceru" indiáni, aby mohla přijít naprosto zbytečná epizoda. Tedy, že se i jejich příběh nějak více vysvětlí, že budou nakonec důležití, jsem předpokládal, ale opravdu takto? To snad ne. Dolores, nebyla příliš zajímavá už v první sérii, zde bylo vše dvojnásobné. Snad je to i zbytečným filozofováním, věčnými návraty a zase, hledáním, tentokrát otce. Naštěstí to celé nebylo jen o negativech, takže ke kladům. Více informací o světě potěšilo, obzvlášť pohled do historie, prakticky vzniku. Naději vzbuzoval Shogun World, žel do něj přišly špatné postavy... přesto to vyloženě zlé nebylo. Celá série má velmi slušnou atmosféru, občas až hororovou, ta je nejvíce znát v příběhu Bernarda. Jeho linie je zajímavá, samozřejmě v tom pomáhá přítomnost Anthonyho Hopkinse, ale i ztráta paměti. Ono postupné odhalování pravdy, je ozdobou především nejlepší předposlední epizody! Ta měla být tou poslední, vždyť se mnohé vysvětlilo a co se nestihlo, mohlo zůstat nezodpovězené. Finále totiž děj násilně natahuje, filozofování je víc než příliš a závěr značně rozporuplný. A Ed Harris? Stále vše táhne, vlastně snad ještě víc. Jednoduše nejsilnější postava, nejlepší linie, navíc potěšily i rodinné pohledy do minulosti a vrchol seriálu, Hopkins/Harris v jedné scéně. 65% (15.07.2019)