Toto je náš svet

Vzhľadom na tak málo maximálnych hodnotení dám prednosť emóciám pred racionalitou a ohodnotím plným počtom. Logické nedostatky plynú zo samotného námetu, ale nakoniec je dôležitá samotná scéna v supermarkete a jej vyznenie, než premýšľanie nad tým, kedy začne prípad riešiť polícia, čo sa týka aj iných scén filmu. Ono ani záver nie je "absolútny", život je tiež iba sled zážitkov s neustálymi zmenami, všetko je skrátka otvorené, ako aj interpretácia, akú si divák v hlave sám vytvorí. Je to dojímavé, inteligentné, kvalitne zahrané, neponúka to jednoduché otázky a ani jednoduché odpovede. A možno je to trochu aj mierny indie feelgood gýč, ale prečo kritizovať film, ktorý osvojí diváka srdcom aj rozumom zároveň. (08.10.2023)

Forma a styl natočení filmu je vlastně v rozporu s tím, o čem je. Snaží se nám přiblížit způsob výchovy odproštěný od konzumních a tradičních způsobů myšlení a činností a přitom je natočen vyumělkovaným konzumním způsobem. Vtipné je ovšem to, že si toho jsou autoři nejspíše vědomi, neboť tam dali ten poslední záběr. Poslední záběr, který konečně ukazuje život v plné nahotě, obyčejný, nudný, plný dlouhých okamžiků ničeho. Za to jim patří plus. Můj vztah k hlavní postavě se během sledování vyvíjel, od počátečního odmítnutí, až po přijetí toho, že některé jeho způsoby myšlení jsou mi vlastní. Neuvěřil jsem příliš tomu, že by způsob této výchovy zapříčinil nesmyslnou geniálnost všech jeho dětí, stejně jako oddanou poslušnost i v době puberty. Navíc film ukazuje dva extrémní světy, aby ukázal rozdílnost obou pohledů a přesto se mi zdálo, že toho bylo málo, přišlo mi i, že tam bylo málo konfliktu. Znám tyto rodinné ideové třenice až příliš dobře osobně, aby mi to tady nepřišlo příliš "slabé" a povrchní. Je to naivní a jednoduchý snímek, který je mi v lecčems sympatický, v lecčems moc ne, ale tak to bývá. (28.01.2017)

Já jsem v tom teda žádnou agitku neviděl, tu vidím leda tak v některých recenzích. Film Tohle je náš svět jsem vnímal, jak střed mezi alternativním a konzumním způsobu života a co mě doslova hladilo na duši, že film, tedy tak jak jsem ho vnímal já nestranil ani jednomu, protože těžko po tomhle filmu bych šel a následoval Vigga a šel se svými dětmi žít do divočiny a vychovávat je mimo ostatní společnost, na druhou stranu ty zmínky o lécích, nadnárodních koncernech, způsobu našeho života, byť byli třeba jen v jedný větě nebo v jednom záběru, ty podepíšu v plným rozsahu. Hrozně mě zamrzela ta záverečná scéna s maminkou, nějak mě to s ohledem na vývoj celého příběhu nehrálo. Samotná finálovka je však zcela podle mých představ a jen mě potvrdila mé vnímání celého příběhu a to co nám Matt vlastně chce říct. Za aobslutního krále filmu považuju Vigga, ten chlap je fakt snovej, záběr co záběr nám dokazuje jaký má ohromně vyspělý herecký projev. (27.07.2016)

Krasa. Dojimave, vtipne a uplne paradne zahrane (Viggo je velky frajer). Dokonca som si to uzil aj napriek tomu, ze hlavneho hrdinu by som najradsej prefackal a moralne stojim na strane "zaporakov". Ale aj v tom je caro filmov. Pre milovnikov citlivych pribehov ako zo zivota absolutna povinnost. 9/10 (17.03.2019)

Žádný svět není kompletní, dokud se nestřetne se světy jinými.. Osvobozování jídla a mrtvých, Santa Chomsky, uvědomělé sobectví horší toho bezděčného a ústupky z nastolené cesty, co ukážou tenkost hranice mezi pózou a přesvědčením. Když left-wing anarchistický boj proti kapitalismu, tak jedině v autobuse šlapacím! Somers se stopou Sigur Rós se postará o přiměřenou audiosložku, Mortensen, i když zrovna ukazuje páru důchodců malého Dúnadána, o podnětnou ambivalenci. Jeho poslední scéna u jídelního stolu má jistou paralelu s tou z Dějin násilí. Minulost je pryč a přitom navždy s námi.. (05.03.2024)