Marty

Podobné milé filmíky by mali dávať oveľa častejšie ako niektoré umelé romantické limonády dnešnej doby. Neskutočná pohoda a úprimnosť ma pohltila počas sledovania aj po filme. Ten svojim obsahom určite aj morálne prispeje k téme lásky. No mohlo to byť vtipnejšie. Ale Borgnine mi navždy prischol ako dobrák Marty. 80%. (05.06.2007)

Marty má 34 rokov, je slobodný a single, žije v spoločnej domácnosti s matkou a bez otca, ktorá mu príliš kecá do života a rozmýšla, ako sa v živote presadiť. Ja mám 34, som slobodný a single, donedávna som žil v spoločnej domácnosti s mamou, ktorá sa tiež starala o moje známosti a tiež riešim v dobe krízy, ako sa poriadne presadiť. Marty sa stal mojim osobným filmom aj napriek tomu, že je takmer 60 rokov starý, čo je dôkazom jeho nadčasovosti. Problémy ľudí sú stále rovnaké, ak sa mladý človek včas nedokáže dostať z domu, je to stále ťažšie a vzťahy s rodičmi čoraz komplikovanejšie. Film nadhadzuje viaceré závažné témy, čiže sa nesústreďuje iba na romantickú líniu, ktorú by vypĺňal povinnou omáčkou. Keď sa na začiatku Ernest Borgnine pred svojou matkou zosypal a začal sa sťažovať na svoj vzhľad a odhalil tak svoju zakomplexovanosť, odhalil tak aj kvalitu a výnimočnosť scenára a navnadil diváka na dielo, ktoré má čo povedať prekvapivo aj tomu dnešnému. Príbeh o zúfalom hľadaní šťastia, lásky, miesta vo svete, sebarealizácie, odmietnutia fixácie na názory okolia a tým pádom nájdenia vnútornej sily na presadenie vlastnej osobnosti, čo bolo a bude vždy veľmi ťažké. (20.03.2013)

Delbert Mann svojim filmovým debutom zažiaril a odniesol si Oscara za réžiu i film. Značne mu k tomu pomohol priamočiary scenár Paddyho Chayefského ( Oscar ), v ktorom hrajú prím dialógy. V tomto duchu netreba zabudnúť na vynikajúceho Ernesta Borgnineho, ktorý dal svojmu staromládeneckemu Martymu veľké srdce. Postava outsidera vo veciach lásky, večne atakovaný poznámkami , že by si mal nájsť ženu, je uveriteľná a krásne civilná. (25.12.2007)

Jedna z oceňovaných hollywoodských klasik 50. let, kterou podle jedné knihy prý musím vidět, než umřu :o) , ale osobně mě příliš nevzala. Mám pocit, že nevidět Martyho, o nic zásadního bych nepřišel. Dost mě bavilo prvních a posledních 15 minut, oceňuji podání závěru nejen bez patosu, ale i bez jednoznačného happy endu a Ernest Borgnine se do hlavní role dobře hodil. Ale celkově mi ten film připadal trochu neslaný, nemastný a nepociťoval jsem u něj moc ani z onoho tradičního kouzla naivních romantických filmů pro pamětníky. Humoru je zde totiž často stejně málo jako napětí, takže nekonala se komedie, ani pořádné drama, a jako obyčejný jednoduchý příběh bez přidání napětí, hlubší psychologie postav nebo humoru má Marty zase málo realistické zpracování na to, aby mě pořádně pohltil. Přispívají k tomu (s výjimkou sehrané mužské dvojice Borgnine – Mantell) i slabší herecké výkony. Přistihl jsem se víckrát nejen, že se nudím, ale že vnímám vše ostatní, než příběh. Dialogy jsou často založené více na promluvách některé postavy, než vzájemných rozhovorech. Betsy Blair ztvárňuje ošklivku a skutečně nevypadá jako žádná kráska, ale když přijde hezky oblečená a učesaná k Martymu, usměje se a začne pronášet romantické řečičky, cítil jsem z ní daleko víc té krásy, než skutečných emocí a případného hereckého talentu. I navzdory tomu, jak se tvůrci k závěru umně vyhli tradičnímu klišé, mi ta romantika připadala často strojená a nefungovala na mě. *** Cože? 4 Oscary v hlavních kategoriích?? Tak se holt zase jednou s mocipány z Akademie nestotožním. [50%] (24.10.2022)

K tomuto filmu snad neexistují české titulky. Já jsem ovšem frajer, takže mi nedělá problém kouknout s anglickými. Nakonec jich nebylo ani třeba. Angličtina je v tomto snímku opravdu velmi jednoduchá. Snad se ani neobjevilo jediné slůvko, kterému bych neporozuměl. To se mi už dlouho nestalo. Obvykle se takové slůvko najde snad v každém filmu. K mému velkému údivu se mi tento snímek dost zamlouval. Po romantických dramatech moje srdce opravdu neprahne, takže jsem zhlédnutí dlouho předlouho odkládal. Hrozně miloučký film o hrozně hodném tlouštíkovi, který netouží po ničem jiném, než najít nějakou tu spřízněnou duši. Takový snímek ze života. Jistě už každý někdy narazil na člověk, se kterým si hrozně dobře rozuměl. Na člověka, se kterým čas hrozně rychle utíkal a stále si bylo o čem povídat. Přičemž nemusel při rozhovoru ani nikterak přemýšlet. Slova šla na jazyk sama. Daný vztah je ve filmu vykreslen opravdu kouzelně. Oběma aktérům jsem od srdce přál a fandil, aby jim vše vyšlo. Tu pověstnou jiskru mezi nimi opravdu fyzicky cítíte. Právě uvěřitelnost je hlavní doménou snímku. Je opravdu jednoduchý. Na nic si nehraje a za nic se neschovává. Jsem příjemně překvapen a ještě příjemněji potěšen. (14.12.2016)