Réžia:
John GuillerminKamera:
Alec MillsHudba:
John ScottHrajú:
Linda Hamilton, Brian Kerwin, Peter Elliott, John Ashton, Peter Michael Goetz, Jimmie Ray Weeks, Mike Starr, Leon Rippy, Scott King, Nat Christian (viac)Obsahy(1)
Tragický konec King Konga, který se ve stejnojmenném filmu Johna Guillermina zřítil z newyorského mrakodrapu, neznamenal tečku za příběhem obrovitého gorilího samce. Po deseti letech se režisér rozhodl znovu ho uvést na scénu. V pokračování se dozvíte, že King Kong nezahynul, pouze upadl do kómatu. Odborníci ho prohlédli a dospěli k závěru, že jeho případ dosud není zcela ztracený. Chyběla jim však krev potřebná pro transplantaci umělého srdce, udržovali tedy neobvyklého pacienta na přístrojích. A pak náhle jeden lovec objevil v pralese samici téhož druhu. Okamžitě byla převezena do Ameriky a experiment konečně mohl být proveden. Povedl se, King Kong vstává z mrtvých - vědecké záměry ale opět hatí city, jež v něm hárají. Tentokrát se alespoň zamiloval přiměřeně svému rodu: do importované gorilí družky. Prchají spolu do hor, dramatické pronásledování plné dobrodružství začíná... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (109)
King of the jungle returns! Umělá resuscitace největší opičky a následná svatba s družkou neméně chlupatější. Ne tak docela - spíše ždímání původního schématu s jedním jediním záměrem - uždíbnout si ještě nějaký ten žvanec pro sebe. Zkrátka prvoplánovaná vyděračská akce, která má za úkol nalákat fanoušky jedničky. ()
První King Kong od Johna Guillermina i přes jisté problémy byl dobrým filmem na který se dá i vícekrát podívat (hlavně zásluhou herců). Ale tento paskvil je už moc béčkovitý, zcela bez kouzla a nějakého dobrodružného nádechu. A hlavně Linda Hamilton je tady nic moc a ten Brian Kerwin je spíše šašek, než hrdina. Tato verze King Konga je rozhodně nejhorší a pobavit může ledatak milovníka špatných filmů, či někoho po lobotomii:-) ()
Za prvým dielom z roku 1976 zaostáva o niekoľko priečok. Málokedy sa stane, že pokračovanie ide v línii toho predchádzajúceho. Vyznieva tento film niečo ako hranie sa na veľké opice, čo robia bu-bu-bu. Je pravda, že som ho videl hlavne s katastrofálnym dabingom, no to nemení nič na tom, že dávam len tri hviezdičky. ()
Nebol by som k tomu až tak kritický ako ostatní. Už len kvôli ešte lepšej animatronike ako v prvej časti, si film zaslúži aspoň trošku lepšie hodnotenie. Zakomponovanie motívu rodiny a jej ochrany bolo fajn, v tej dobe to letelo v kope iných filmov, takže prečo nie. Na konci to malo dokonca aj náznak emócii. Ja nemôžem na to moc nadávať. ()
King Kong sexuálně žije a rádoby Indiana Jones s doktorkou Connorovou jakbysmet! Deset let po pádu z WTC dostal opičák umělé srdce o velikosti kontejneru na tříděný odpad a konečně pochopil, že s jeho rozměry je nutno hledat lásku ve vlastním druhu.. V sovětských kinech to sice mělo sukces, nicméně v depresích se zmítající Guillermin si tímto razantně zabouchnul dveře do Hollywoodu a já marně přemítám, jestli tam byla nějaká scéna, o které by se nedalo říct, že je bezcenná. Někteří ji najdou v srdceryvném závěru, do kterého John Scott zkoušel propašovat tóny z loučení emzáka s léčivým prstíkem, ale to už je jen křeč. Vlastně jo, jedna pobavila. To když se policajt z Beverly Hills Taggart stal součástí svého náhrobku.. ()
Galéria (40)
Fotka © De Laurentiis Entertainment Group (DEG)
Zaujímavosti (14)
- Tento film zničil režisérsku kariéru Johna Guillermina. Ten v 60. a 70. rokoch minulého storočia patril medzi režisérsku špičku v Hollywoode, v tomto období vytvoril filmy ako The Blue Max (1966), The Bridge at Remagen (1969), Shaft in Africa (1973), The Towering Inferno (1974), King Kong (1976) a Death on the Nile (1978). Avšak v roku 1984 sa podpísal pod prepadák menom Sheena a následne, po obrovskom neúspechu Konga, sa mu dvere v Hollywoode zatvorili. V roku 1988 si ešte posledný raz sadol na režisérsku stoličku a natočil televízny film The Tracker (1988) s Krisom Kristoffersonom. (beso74)
- Film bol nominovaný na Zlatú malinu v kategórii Najhoršie vizuálne efekty. (Jello Biafra)
- Režisér John Guillermin byl během natáčení v depresích po ztrátě syna Michaela ,a tak byla výroba dosti problematická – režisér libovolně opouštěl natáčení, hádal se a po jedné ostřejší výměně názorů zmizel na několik dní. Snímek nakonec musel dokončit dokumentarista Charles McCracken. (fiLLthe3DD)
Reklama