Mozog v plameňoch

Vemte jméno hlavní hrdinky a prožeňte googlem. Dostanete se na stránky wikipedie (kterou doslovně film cituje mimochodem), kde se dozvíte o tom “ohni” co má v mozku. Takže film o jedné vzácné existující nemoci (217 diagnostikovaná... tak moc vzácná), kterou chytla novinářka = proflákla to dostatečně mediálně do světa. Kdyby se to stalo řidiči metra, bylo by akorát hovno (a ne kniha a film). To je celé. Chloe hraje fajn, jen ji nebaštím těch udávaných 21 (vypadá na 15 a je jí 18). A jo, je to blbý, že se to může stát. Ale koukat na to hodinu a půl nepotřebuju. (15.01.2020)

Z tohoto neškodného pojetí mozková hemisféra neutrpí. Pravda, intenzivnější režijní zpracování by film pozvedlo ještě výš. Nemám zdání, co režiséra limitovalo, občas to nemělo daleko do tv úpravy. Ovšem k dispozici byla nejlepší akvizice - Chloe Grace Moretz, která si s námětem příjemně zalaškovala a dotáhla svůj flirt k dokonalosti. A tím film zbavila hrozící nudy. Nechtěně potopila kolem sebe zbytek ansámblu, který čítal pár známých jmen, roli matky se ujala Carrie-Anne Moss, Jenny Slate zastala kolegyni v práci, Thomas Mann ji zahříval v posteli a Tyler Perry si střihl šéfredaktora. Na události je to chudobné, Moretz neustále usiluje o to, aby divák nezaspal a zdatně předstírá symptomy vzácné mozkové choroby a divák spolu s ní netrpělivě očekává finální diagnózu. Téma je to poměrně originální, takže i za to uděluji body. Když se odečte účast známé hvězdy, tak režijně Gerard Barrett nedodal žádnou přidanou hodnotu. Na rutinéra si troufá moc brzy, jeho režijní počiny nesklidily divácké vavříny, takže tenhle film je jeho nejlepším. Od průměru ho oddělují drobné odchylky, které se mohou zamlouvat především příznivcům mladé hvězdy, dále mladí medici ocení nové poznatky v léčbě vzácného mozkového postižení a běžný divák se může obeznámit s jistou žurnalistkou Susannah Calahan, jejíž biografie zajistila námět filmu. Slušné známky si tohle veskrze nenápadné dílko zaslouží, nedostalo dvouhodinovou stopáž, takže nemusíme se plahočit nemocnicí a mít fóbii z bílých plášťů v nadměrném množství. Film si splnil svá kritéria a je dobře, že se mu podařilo ulovit hvězdu, která mu hodně přidala. 7/10 (04.05.2019)

Tématicky síce zaujímavé, ale filmovo naozaj dosť priemerné. Pri takomto filme som čakal akosi väčšie vypätie emócií, ale bohvie prečo to pôsobilo tak vlažne. Inak, záver je naozaj na zamyslenie. Normálne by ma zaujímalo, koľko ľuďom predčasne uzavreli diagnózu (BPI, schiza, a pod.) s tým, že mali napokon túto autoimunitnú háveď. Inak, asi nie som jediný komu Chloë do hlavnej úlohy akosi nepasovala, keďže vizuálne mi pripomínala skôr stredoškoláčku ako serióznu novinársku vychádzajúcu hviezdu. Ale zas nebola až tak úplne márna ako som spočiatku čakal. Najviac ma z toho celého filmu aj tak bavil doktor Najjar, ktorý zachraňoval nielen Susannah, ale napokon aj celý dejový spád, ktorý sa už ocital pomaly ale isto na mŕtvom bode. (09.08.2017)

Docela zajímavý film, docela zajímavé téma, docela dobře zahrané (vedl jsem s doktory spoustu podobných rozhovorů)...bohužel všechno tak nápadně vede k diagnóze schizofrenie, že mi bylo poměrně jasné, že všechno bude jinak. To by až tak nevadilo, co vadí je jasně odbytý konec, odehrávající se vlastně asi v pěti minutách (nevím jestli to bylo průhlédné jen pro mě, nebo i pro ostatní?!), ale jinak je to dobrý film, spoustu věcí mi to připomnělo, jen o mně nikdo film nenatočil...70% (09.10.2019)

Samozřejmě nějaký přesah díky dívčině vzácné diagnóze to má, ovšem samotné zpracování pokulhává. Talentovaná Chloë Grace Moretz se nám osamostatnila, své myšlenky pouští přes klávesnici do článků v The New York Post, přítele zase do kalhotek. Ambice a sny jsou velké, osud má ovšem jiné plány. Sugestivně a poměrně zdlouhavě je nám vylíčeno, kterak ji přestal poslouchat mozek a kterak její okolí nepřestává věřit. Jenže příběh o vůli a o nutnosti bojovat je plný nudné vaty, bezobsažných rozhovorů, uhlazených konfliktů. S umíráním/vážnými nemocemi se v posledních letech lehce roztrhl pytel, třeba takové drama Infinitely Polar Bear, ve kterém Mark Ruffalo bojoval s maniodepresivní psychózou, mi sedlo výrazně víc. I herecky. Nemastná lékařská hádanka. (29.05.2018)