Děvčata, nedejte se!

Pro mě 3-4. Je fascinující, jak celou řadu víceméně průměrných filmů dokázal Haas povýšit nad průměr svým herectvím a... ehn... kouzlem osobnosti, takže i přes ty slabé náměty se dá na film jako Děvčata, nedejte se! příjemně koukat. Tady mi ze všeho nejvíc vadila závěrečná scéna, které jako by nemohlo být dopřáno aspoň 5 vteřin na nějaké doznění... Jinak samozřejmě dojemné. Milé. (07.09.2011)

Hugo Haas a Adina Mandlova jsou jedni z mych nejoblibenejsich hercu v nasi historii a o to vice jsem se na film tesil. Myslim, ze Mandlove tato role nesedla a i se svou naivni roli ztratila temer vsechen svuj puvab. Cely pribeh je strasne naivni a neverohodny, coz ve tricatych letech neni zadnou vyjimkou, ale i tak... No, budme radi, ze nakonec vse dobre dopadlo:-). (23.02.2013)

Film, který má tak podezřele chatrný a narychlo slátaný scénář, že by se v něm mohlo stát prakticky cokoliv od výbuchu sopky po invazi mimozemšťanů a asi by mi to ani nepřipadalo divné. Naopak by Děvčata díky tomu nejspíš byla o něco zajímavější. Hugo Haas je ovšem tradičně dobrý - tahle roztržitá poloha mu vždy skvěle seděla. (21.05.2016)

Zvláštní film pro pamětníky, který si nemůžu pamatovat, ale jenžto mě velmi pobavil. Ač jeho konstrukce stojí na jednoduchém příběhu a kupě nedorozumění (nějak povědomě typickej rys té doby) disponuje řadou vtipných momentů. Decentní ironický humor pan Haase s jeho typickými výrazovými prostředky film posouvá ještě o třídu výš. Scénář není to pravý ořechový, protože čekání od jednoho vtipného momentu na druhý je někdy až nezdrávo dlouhé, ale dialogy celkem bodují. Hláška typu „vy erotomane“ v tak spořádané komedii obzvlášť pobaví. Pravda, že dnešní symbol půvabu už slečny ve cvičkách s vysoko posazenými hlásky příliš nesplňují, ale hvězdy typu Adiny Mandlové srovnání ani nepotřebují. Dal bych 4, ale ve srovnání s Burianovými komediemi je tohle spíš průměr. (13.11.2004)

Haasovská variace na oblíbené filmové téma, které fungovalo vždycky, ve 20. letech tu byl příběh Chaplinova Kida, o dekádu později Léonide Moguy natočil film Mrně (Le mioche), jehož je Haasův film zrcadlem. A ve 40. letech téma pokračovalo jako Forty Little Mothers. Škoda, že dneska na filmu ulpývá měrou velkou taková marginálie, jako je debutující Vilém Pruner. Protože jinak jde o výtečnou komedii 30. let, s klasickým poselstvím humanismu. Mezi žabkami je pak k nalezení několik příjemných hereček: Jiřina Steimarová, Sylva Langová, Zorka Janů, Majva Červená a samozřejmě i nyvá Adina Mandlová s pikantní ofinkou. (22.06.2011)