Ja, Earl a dievča na zomretie

Kdyby to v závěru nebylo až tak zdlouhavé - i když zde jsou pořád naprosto skvělé scény - asi bych šel ještě výše, možná i na maximum. Ale ke konci už to pro mě něco trochu ztratilo. Tohle je jeden z těch filmů, který krásně ukazuje, že smrt je součástí našeho života a že s tím prostě nic neuděláme. Je to přitom pojato s láskou k člověku a k vztahům, které jsou zde podány celkem originálně. Za tohle si tvůrci zaslouží potlesk. (30.09.2015)

Tenhle typ filmů miluju. Máme tu jednoho kluka - podivína, který nemá holku, nemá přátele, má vlastně jenom jednoho kamaráda. A najednou se naskytne příležitost se seznámit s jednou holkou, která vážně onemocní. Ano, filmů na toto téma se teď točí hodně, ale přeci jen tenhle je zase trošku jiný. Nejde tu o romantiku, ale o přátelství. A Thomas Mann a Olivia Cooke to zahráli fakt dobře. Celý příběh je napsán skvěle. A povedlo se i diváky překvapit tím koncem, nechci úplně prozrazovat, tak jenom řeknu, že závěr byl jak smutný, tak i velice krásný. (03.05.2017)

Přesně tohle od filmů vyžaduji. Me and Earl and the Dying girl je perfektním příkladem filmu, který má svůj vlastní xicht, tak trošku se vymaňuje ze škatulek, a i když je to více méně stále stejná písnička, tak Vás dokáže ihned bouchnout přes prsty, abyste vůbec nemohli přemýšlet o podobných hovadinách, jakože tohle jsme už dávno viděli. Prostě Vás vtáhne. Inovativní maličkosti umně dávkovány tak, aby nepřekážely. Klišé schována a zaobalena tak, aby nevypadala jako klišé. Příjemní herci a navíc ty drobnosti které prostě pokud chcete a nebudete líní, najdete a budete si je neskutečně užívat. K tomu všemu skvěle padnoucí hudba a tíživý závěr, který nenechá jedno oko suché. Přesně tohle já jednou za čas potřebuji, totálně se zbláznit do filmu a přehlédnout všechny jeho menší nedostatky. Tam kde daleko více protlačované Paper Towns končí, tenhle snímek teprve začíná a jde o pořádný kus dál. Prozatím indie komedie/drama roku a nejspíš tomu tak i zůstane. (26.09.2015)

Naprosto průhledná, obyčejná citová vydíračka, s naprosto nesympatickým hlavním "hrdinou" v hlavní roli. Ne, nesympatický je slabé slovo, hnusný odporný spratek, mající sebe samotného za středobod vesmíru, plus trpící mylnou představou, že je strašně divný (což neni, je jen velmi, velmi otravný, a každá hláška, nebo grimasa - a že jich tam má - je k rozzuření) a tím pádem asi jedinečný.... To není ani drama, ani komedie (ty filmy, co vytvářel se svým kamarádem nebyly vtipné - pousmála jsem asi asi dvěma nápadům, ale na tom se bohužel nedá stavět), spíš mi připadalo, jako by někdo rozředil jeden díl "Gilmorek", do hlavní role místo holek dal kluky, do další role nacpal holku s leukémií, aby to trochu vzalo "za srdíčko" a pokusy o ostrovtip (Gilmore Girls) nahradil pokusem o bizarnost. Nechápu tak vysoké hodnocení, a nechápu, jak to může někdo někomu doporučit. Filmů na toho téma, podobně zpracovaných, a možná i lépe, už tady byly desítky.... Předvídatelná, plytká ždímačka emocí, u které je navíc celkem jasné, že dopadne špatně. Spoiler! Ha! (04.04.2016)

Konečně jsem se dočkal. Po mnoha, většinou průměrných, nebo trapných pokusech, natočit film na tohle téma. Už jsem ani nedoufal, ale pak přijel můj princ Alfonso. A výsledkem je tenhle skvělý film. Tak milý a tak smutný, citlivý a zároveň krutý. Přesně, bez nějakých hluchých míst a klišoidních vložek. S výbornými herci, skvělou hudbou a koncem, který mě rozebral do nejmenší součástky. Víc snad už ani nemá cenu psát. Maximální spokojenost. (28.10.2015)