Ja, Earl a dievča na zomretie

Jsem dojatý a chce se mě brečet, jako malé želvě. Nebudu chodit kolem horké kaše a na rovinu přiznám, že se mi Me & Earl & the Dying Girl trefil do nálady a dal mě přesně to co slíbil. Naprosto chápu, proč film vyhrává na festivalech, proč ho diváci milují a proč ho spousta z Vás nebude moc pořádně docenit. Me & Earl & the Dying Girl je ukázkový indie film, který si jede svoje a je rád za to, že je svůj. Nevím nakolik je tahle jinakost ovlivněná předlohou a je mě to upřímně jedno, jelikož to co vidím mě baví, mám z toho radost a dokáže mě to dojmout jako máloco a při tom z toho není cítit žádné klišé, snaha uměle dojímat určitými dialogy a záběry. V jistém smyslu je to až nepříjemně realistické a o to silnější to pro mě bylo. Režisér Alfonso Gomez-Rejon byl pro mě před tímto filmem naprosto neznámý tvůrce, po tomto filmu je to tvůrce, u kterého budu sledovat na čem pracuje. Má nádherné cítění pro to co se zrovna děje na scéně, umí z herců dostat ty správné emoce, nebojí se dlouhých záběrů beze střihu a krásně si pohrál s celkovým vizuálem filmu. Ve filmu mě zaujalo jakým způsobem se pracuje se záběry, oddalovaní a přibližování či jen kopírování pohybu postav. Thomas Mann mě pěkně vytřel zrak a podal parádní výkon, který jsem mu opravdu věřil. RJ Cylar hraje velmi přesvědčivě a krásně se s Mannem doplňují. Olivia Cooke je zde naprosto famózní a její výkon se mě moc líbil a několikrát mě dojal. Herci ve vedlejší rolích hrají též skvěle a krásně doplňují ústřední trojici a to ať už jde o neselhávajícího Nicka Offermana, Jona Bernthala, Molly Shannon či Connie Britton. Na filmu se mě toho líbilo spoustu, ale asi nejvíce to, že mi nevnucuje, jak se mám cítit. Film je hodně smutný, protože má být smutný, přesto to neznamená, že si z toho nedělá legraci a místy se nebere vážně. Jde hlavně o momenty, kdy jsou postavy spolu a jen koukají na filmy nebo vedou dialogy o veverkách, polštářích, filmech. Pak jsou tu skvělé dramatické momenty, kdy jenom koukáte co děje a hltáte každý dialog, který je neskutečně pravdivý a o to bolestivější. Líbilo se mi spoustu věcí jako točení filmů, animace, přirovnávání vlastních filmů ke klasikám, rozhovory s rodiči, scéna v jídelně, scény s profesorem McCarthym, parodování řeči a samotný konec v pokoji. Film není bez chyb, rozhodně má několik chyb co se týče tempa vyprávění nebo vykreslování jak ostatní vnímají ústřední trojici. Nejlépe bych film přirovnal ke kombinaci tří filmu a to 50/50 - Prosíme přetočte - Hvězdy nám nepřály. Me & Earl & the Dying Girl je nádherný film, který mě hodně sedl a rád bych popřál každému, aby mu sedl jako mě. (08.10.2015)

Děj filmu se točí okolo dívky s leukémii a chlapce ,třídního outsidera ,který si snaží najít k oné dívce cestu a zároveň se snaží uvědomit,že každý je něčím dobrý a výjimečný.Přiznám se,že jsem tento film chtěl vidět kvůli účasti Hugha Jackmana,ale pokud je tu někdo takový jako já ,tak to opravdu nedělejte,protože on tam není,respektive je tam jeho hlas asi pět vteřin :-).Silný příběh,silné emoce,ale k dokonalosti tomu něco chybí.Pokud si chcete zabrečet tak doporučuji.Za mě celkově 75% a čtyři hvězdy. (05.11.2015)

„Nemôžem sa smiať, bolí ma to.“ Pôvodne som bol rozhodnutý dať minimálne 80%, lebo začiatok je fakt skvelý, osviežujúci a plný originálnych detailov (animované scény, Wolverine, plyšová megapanda). Potom ale film pokračoval a napriek veľmi sympatickému učiteľovi v podaní Jona Bernthala sa tempo vytratilo a začalo to stagnovať. A na konci to síce bol doják, ale jednak nie veľký (čo je asi zle?), jednak som čakal väčší priestor pre Bernthala a jednak to už skrátka nebolo ono. Z deja sa vytratilo plno predtým naznačených postáv, motívov a vedľajších dejových liniek a trvám si na tom, že množstvo vecí nie je dokončených. Opatrných 70%. Mix 50/50 a The Edge of Seventeen. (29.12.2017)

Člověk by řekl, že podobné filmy ho už dostat nemůžou, že už proti nim přece musí být otupělý vzhledem k tomu, že téma rakoviny vídáme na plátně minimálně jednou ročně. Jesse Andrews však dokázal postavy zhmotnit, máte pocit, že sledujete osoby žijící vedle Vás, o to více film dokáže ranit, i když si to nechcete připustit. Film se může navíc pyšnit velmi zajímavým režisérským pojetím, sympatickými herci a příjemnému humoru. Poselství filmu je opravdové a pro mě hodně bolestivé. (07.10.2015)

Mám rád tenhle styl vyprávění (bylo léto toho a toho roku a všechno co se toho léta událo nás změnilo atd, viz třeba White Bird in a Blizzard), který má tu moc, že zastaví čas a zakonzervuje momenty, které mění postavy a jejich životy. Me & Earl & the Dying Girl je jedním z dalších indie pokusů jak se zkusit bez patosu vyrovnat s umíráním. Daří se mu to dobře a to má ještě v záloze připravené celkem drtivé finále. 8/10 (11.11.2015)