Ja, Earl a dievča na zomretie

Už tomu bude pár let, co si za štědrovečerní film vybírám z kategorie "nové nezávislé drama/komedie s trochou romantiky" a první tři filmy byly pro mě špička: 500 dní se Summer, 50/50 a Perks of Being a Wallflower. Pak se tedy dostavil kvalitativní krok dolů, ale stále spokojenost s Teď a tady a Lásky čas. Earl a umírající holka vhodně doplňuje druhou trojici, je to příjemný divácky zážitek s dobře namíchanými ingrediencemi sympatických postav, vtipných hlášek, romantického sbližování i dojemných momentů... jen mám dojem, že již nenabízí nic, co by mě vystřelilo do filmového vesmíru nebo jen prostě bylo nezapomenutelné. (27.12.2015)

Jsem dojatý a chce se mě brečet, jako malé želvě. Nebudu chodit kolem horké kaše a na rovinu přiznám, že se mi Me & Earl & the Dying Girl trefil do nálady a dal mě přesně to co slíbil. Naprosto chápu, proč film vyhrává na festivalech, proč ho diváci milují a proč ho spousta z Vás nebude moc pořádně docenit. Me & Earl & the Dying Girl je ukázkový indie film, který si jede svoje a je rád za to, že je svůj. Nevím nakolik je tahle jinakost ovlivněná předlohou a je mě to upřímně jedno, jelikož to co vidím mě baví, mám z toho radost a dokáže mě to dojmout jako máloco a při tom z toho není cítit žádné klišé, snaha uměle dojímat určitými dialogy a záběry. V jistém smyslu je to až nepříjemně realistické a o to silnější to pro mě bylo. Režisér Alfonso Gomez-Rejon byl pro mě před tímto filmem naprosto neznámý tvůrce, po tomto filmu je to tvůrce, u kterého budu sledovat na čem pracuje. Má nádherné cítění pro to co se zrovna děje na scéně, umí z herců dostat ty správné emoce, nebojí se dlouhých záběrů beze střihu a krásně si pohrál s celkovým vizuálem filmu. Ve filmu mě zaujalo jakým způsobem se pracuje se záběry, oddalovaní a přibližování či jen kopírování pohybu postav. Thomas Mann mě pěkně vytřel zrak a podal parádní výkon, který jsem mu opravdu věřil. RJ Cylar hraje velmi přesvědčivě a krásně se s Mannem doplňují. Olivia Cooke je zde naprosto famózní a její výkon se mě moc líbil a několikrát mě dojal. Herci ve vedlejší rolích hrají též skvěle a krásně doplňují ústřední trojici a to ať už jde o neselhávajícího Nicka Offermana, Jona Bernthala, Molly Shannon či Connie Britton. Na filmu se mě toho líbilo spoustu, ale asi nejvíce to, že mi nevnucuje, jak se mám cítit. Film je hodně smutný, protože má být smutný, přesto to neznamená, že si z toho nedělá legraci a místy se nebere vážně. Jde hlavně o momenty, kdy jsou postavy spolu a jen koukají na filmy nebo vedou dialogy o veverkách, polštářích, filmech. Pak jsou tu skvělé dramatické momenty, kdy jenom koukáte co děje a hltáte každý dialog, který je neskutečně pravdivý a o to bolestivější. Líbilo se mi spoustu věcí jako točení filmů, animace, přirovnávání vlastních filmů ke klasikám, rozhovory s rodiči, scéna v jídelně, scény s profesorem McCarthym, parodování řeči a samotný konec v pokoji. Film není bez chyb, rozhodně má několik chyb co se týče tempa vyprávění nebo vykreslování jak ostatní vnímají ústřední trojici. Nejlépe bych film přirovnal ke kombinaci tří filmu a to 50/50 - Prosíme přetočte - Hvězdy nám nepřály. Me & Earl & the Dying Girl je nádherný film, který mě hodně sedl a rád bych popřál každému, aby mu sedl jako mě. (08.10.2015)

Pěkný film, který se místama nevyhl nějakému tomu klišé, ale zase právě originální styl vyprávění a způsob natočení a zpracování, je největším přínosem tohoto snímku. Podařilo se mu život teenagerů podat jaksi autenticky a jinak, než na co jsem zvyklá. Hlavní postavou je Greg, kterému jeho matka sdělí, že Rachel má rakovinu, že by se jí hodil kamarád a v podstatě ho donutí, aby se s ní vídal. Což ani Greg, ani Rachel neberou jako pozitivní věc, naopak jsou oba otrávení. Ale i tak se spolu dívají na filmy, vedou různé sarkastické a realistické rozhovory, vyměňují si názory a prakticky si jeden na druhého jaksi 'zvykají'. Žádnou romantiku ale nelze očekávat, protože Greg má neustále pocit, že je do všeho nucen a nejradši by se z toho vyvlíknul. Vše komentuje sarkastickými, upřímnými i ironickými poznámkami. Stejně tak se cítí i Rachel až do doby, než oba zjistí, že trávit čas spolu, je nakonec jedna z věci, která je opravdu těší. Greg jako hlavní protagonista mi přijde velmi sympatický a ty jeho neustále ironické a sarkastické komenty, to já můžu. V průběhu se zde seznámíme i s jeho nejlepším kamarádem Earlem, který svou lhostejností ke všemu a jeho také věčně netypickým divným poznámkám, dodával na dobré atmosféře filmu. Rachel je zde spíše jako vedlejší postava, i když má vlastně pro celý příběh zásadní význam. Každopádně je samotářka, která se svou nemoc snaží brát s nadsázkou. Sečteno podtrženo, tohle je jeden z nejupřímnějších filmů o rakovině, jaký jsem kdy viděla. Doporučila bych ho hlavně lidem, kteří se rádi zasmějí a nevadí jim slyšet upřímnou pravdu, která zrovna nemusí být dle jejich představ. - "I've never been very beautiful, and that's fine because that's not important to me." (21.07.2017)

Áno, bolo to niečo iné ako typické drámy, ale tento pseudo-sarkastický štýl ma svojim spôsobom moc veru neočaril. Čo sa týka ústrednej trojice, tak mi v podstate dosť liezlo na nervy ich "svojské" správanie - Greg a jeho ego-irónia, Earl a jeho ľahostajnosť voči všetkému, no a umierajúca Rachel, ktorá si tak protirečí, že človek ani nevie či vôbec stojí o akýkoľvek záujem. Hm, čo ja viem, celé to bolo akési divné. Ale jedno treba vyzdvihnúť - a síce tú anti-klišovosť, ktorá bola snáď najväčšou prednosťou tohto filmu. Ale inak nič svetoborné, pre mňa priemer. (09.10.2015)

Kdyby to v závěru nebylo až tak zdlouhavé - i když zde jsou pořád naprosto skvělé scény - asi bych šel ještě výše, možná i na maximum. Ale ke konci už to pro mě něco trochu ztratilo. Tohle je jeden z těch filmů, který krásně ukazuje, že smrt je součástí našeho života a že s tím prostě nic neuděláme. Je to přitom pojato s láskou k člověku a k vztahům, které jsou zde podány celkem originálně. Za tohle si tvůrci zaslouží potlesk. (30.09.2015)