Náhoda

Jsem v pokušení Zrovna tomuhle Kieślowského snímku bych leccos vytknout - amatérský vzhled, časové skoky, občasný zmatek v ději, inflaci zbytečné nahoty. Ale od další vytýkání upustím už proto, že režisér nutí diváka přemýšlet a žasnout nad nesamozřejmostí věcí, dumat o osudu, náhodě a prozřetelnosti, o svobodné volbě a o vlastních včerejšcích, dnešcích a zítřcích. Po zhlédnutí tohoto filmu se člověk aspoň na chvilku musí stát filosofem, byť třeba proti své vůli. Takové důsledky čučení na plátno či obrazovku jsou navýsost blahodárné. (30.07.2008)

"Co kdybych tehdy..." Náhoda či osud ? Vynikající obsazení, precizní režie a především ohromně silný námět, který si však zasloužil lepší scénář. Nevyrovnanost jednotlivých osudů a utahanost některých momentů zbytečně ubírá na působivosti. Film, o kterém se dá mluvit hodiny, ale který nakonec vypadá lépe na papíře než v konečné podobě. Navzdory výše zmíněnému bych ho doporučoval rozhodně zhlédnout, jelikož Náhoda má co říci a donutí k zamyšlení. A to se cení. (01.09.2007)

Tak zprvu musím říct, že mě překvapilo, že každý příběh trvá úplně jinak dlouho, ten první má 50 minut a ten poslední zhruba 20. Na škodu to ale není. Tenhle film je skvěle natočený a nejednou jsem si vzpomněl na Bergmana. Každá ze tří možností (ne)stihnutí vlaku je rozdílná a zajímavá a mě osobně se tohle téma dost líbí. Zase na druhou stranu, místy se to celkem zbytečně táhne a nudí to, takže dávám jenom 4*. (24.11.2018)

Existujú náhody? Moja teória je, že nie. Každá „náhoda“ má svoj dôvod, ktorý ukáže budúcnosť, niečo nás naučí a zavedie na miesta, kde sme ešte neboli, alebo kde by sme mali skončiť na základe vyššieho princípu. Kieslowski dáva mojej teórii nový význam, keď ukazuje, ako sa môže budúcnosť zlomiť na okamihu a vlak je len inou formou výhybky života. Zmyslel pre detail, ľudia, ktorí sa mihnú v každom z troch príbehov, ich miesto v živote hlavného hrdinu, spôsob jeho vnímania socialistického realizmu zo strany priaznivca, odporcu či pozorovateľa robi z filmu perlu, a dáva tejto myšlienke zásadný rozmer. Filmy ako napr. Srdcová sedma, ktoré majú rovnaký základ sa tak stavajú do pozície outsidera. A to hlavné je v záverečných sekundách, ktoré rozuzľujú podstatu bytia i nevyhnosť osobnej účasti na ňom. (18.03.2006)

Nesmírně vděčný motiv náhody (coby, kdyby) je využit k vykreslení atmosféry Polska konce 70.let. Způsob, jakým režisér vypráví, je jako vždy podmanivý a závěrečné sekundy mě opravdu zaskočily. Film také nabídl první velkou roli jednomu z nejlepších polských herců - Boguslawu Lindovi, který na sebe právem strhává veškerou pozornost. Kieslowski to tentokrát poněkud přestřelil se stopáží, což je patrné především v první třetině filmu. Cesta na tvůrčí vrchol bude režisérovi ještě nějaký ten rok trvat, Náhoda je nicméně její neodmyslitelnou součástí (stavebním kamenem, chcete-li). 8/10 (29.08.2009)