Predtým, ako som ťa poznala

Být toto asijský film, řeknu, že standardní námět. Ale asijský film to není. Má to Emili Clarke, která dokáže úžasně hýbat obočím (až moc, jak dodává má dcera) a je veskrze pozitivně působící bytost. Určitě to stojí za shlédnutí. Nicméně jsem se nevyhnul určitému pocitu nekomfortnosti. Být toto Asie, dojde k výraznějšímu zbližování obou povah (nebo se na rozporu víc staví). V Me Before You je hlavní hrdinka od počátku nesmírně emotivní a hlavní hrdina chladně uvažující (přesto, že ne bez emocí) a oba tyto své hlavní povahové rysy "drží" až to konce. Na jednu stranu zajímavý rozpor, na druhou to vnímám jako nesoulad. ■ P.S. Komentáře: Tatizz. Nevidím to vyloženě jako on, ale je zajímavé si jeho názor přečíst. (30.07.2016)

Je veľmi ťažké natočiť romantickú drámu s námetom lásky medzi opatrovateľkou a ťažko chorým (príp. umierajúcim) bez pátosu a účelovej, trápnej sentimentality. Myslím, že v tomto prípade sa to podarilo takmer dokonale. Veci okolo tejto smutnej situácie vyplynuli akosi prirodzene a s veľkou dávkou emócií. Veľkou mierou sa o to zaslúžili aj obaja herci, hlavne Emilia Clarke svoju postavu zahrala s takou gráciou, že nešlo proste od nej odtrhnúť oči. Poviem vám, takú milú osôbku by som chcel spoznať, nielen krásna, ale hlavne so srdcom tak veľkým ako vráta od stodoly. To dievča by dokázalo roztopiť aj toho najväčšieho necitu, nešlo ju nemilovať. No a to, že tu hrali dvaja herci z Hier o tróny je len vítaný bonus. Smutné, no zároveň krásne. (09.08.2016)

Možná ze mne mluví jen sentiment či staré city, které při tomto snímku vypluly na povrch, ale tohle je film přesně pro ty diváky, kteří alespoň jednou za život prožili tu pravou lásku. Všechno zde totiž funguje na výbornou. Od hereckých výkonů, přes citlivě zvolený soundtrack a konče skvělým příběhem - to všechno Vás vtáhne do děje neskutečným způsobem. Upřímně, zhruba ve třech čtvrtinách filmu jsem byl skálopevně rozhodnut filmu "udělit" pouze čtyři hvězdičky, nicméně neotřelý a syrový závěr snímku mě přesvědčil o tom, že i v tomto "vycucaném" žánru se občas najde výjimka, která potvrzuje pravidlo. Skvělá práce! PS: Emilii "Khaleesi" Clarke zde nejde nemilovat! „Push yourself. Don't Settle. Just live well. Just LIVE.“ (08.07.2016)

Nehorázná sračka, která mne také navždy změnila! Někteří film přirovnávají k Nedotknutelným, ale to je obrovská chyba. Nedotknutelní byli nabití optimismem, který vléval do žil ono hřejivé teplo a radost ze života, ačkoliv ne vždy to bylo v situaci hlavního hrdiny lehké. Tahle hovadina vám jasně říká, že pokud vás v životě potká něco podobně nemilého, rovnou se máte podřezat, dokud toho jste vůbec schopni. Nebo, pokud na to máte dostatečné finanční prostředky, se nechte odpravit humánně na nějaké fajn klinice ve Švýcarsku. Tolik k úžasnému odkazu filmu (tímto zdravím všechny vozíčkáře a celý tým paralympijské výpravy) a nyní k prostředkům, jakými bylo toto poselství předáno. Ohyzdnou Emili, která se jmenovala podobně i ve filmu nejspíše proto, aby si to zapamatovala, doplňoval podobně ohyzdný a nesympatický Sam Claflin, který permanentní zácpu hrál docela obstojně, pokud to byl úmysl. Do toho hromada třeskutě (ne)vtipných scének a hlášek, které průměrného diváka se smyslem pro humor musejí doslova roztrhat! Osobně jsem tonul ve studu a neustále jsem si říkal, že už by mohl být konec. Popřípadě, že by vůbec nebylo od věci, kdyby ho ta motorka na začátku zabila. Téměř dvouhodinová délka cynického patosu naditého klišé byla totiž zhruba o dvě hodiny delší, než bylo třeba. Samozřejmě, že romantické duše při tom nejspíše chrochtaly blahem a rejdily po svých zvlhlých tělech. Mne však tento kousek zanechal naprosto chladným a jediný důvod, proč bych snad uronil slzu, bylo vědomí, že z rozpočtu takovéto pi.. skvostu by se dalo natočit zhruba dvacet dobrých českých filmů, kdybychom snad měli nějakého dobrého režiséra, který netočí jen podprůměrné paskvily podle blábolů, co splácal náš nejčtenější spisovatel. Amen. 20% (23.04.2018)

Na Emilku Clarke a Sama Claflina se pěkně kouká a na první pohled je tohle fajn romanťárna s ubrečeným koncem a povznášejícím poselstvím, že i z britské nanicovaté maloměšťačky se může stát díky lásce francouzsky šprechtící dáma potulující se sama Paříží. Pak si ale uvědomím, jak málo sexuálního napětí ve filmu je - padnou snad jenom tři cudné polibky jako v pohádce. A téma eutanázie tu nebylo pojato úplně povedeně - protiargument tu vlastně padne jen v jedné scéně od vedlejší postavy. Hlavně je tu tohle téma jenom kvůli vytřískání melodramatu a slziček, což funguje, ale představuju si, jak se na film dívá někdo na vozíčku a říká si: "To je teda super, že mi tu tenhle film říká, že život v paralýze je na h*vno - a ani výstavní prsa Emilky Clarkové na tom nic nezmění. Dík." *spoiler* Já osobně bych radši viděla konec (ne happy end), kde se oba hlavní hrdinové musí vypořádat s životem, kdy jeden z nich je paralyzovaný. (21.07.2016)