Predtým, ako som ťa poznala

Nejsem velkým fanouškem romantických filmů,protože se většinou zvrhnou v patos a citové vydírání,nejsem ani fanouškem Emilie Clarke,přesto do páté hvězdičky mnoho nescházelo.Téma filmu je mi krajně blízké,sentimentalitami se příliš nehýřilo,Emilia Clarke hrála krásně civilně a navíc funtasticky měnila výrazy tváře.Příběh mě zaujal hned od začátku,po celou dobu mě bavil,nenudil a neuspával.A to jsem měl vážné obavy,protože stopáž 110 minut mě u romantického filmu lehce děsí.V tomto případě se podařilo využít čas dokonale,film byl po celou dobu zajímavý a na rozdíl od jiných romantických záležitostí ho nezkazil ani závěr,přestože byl šťastný.Schválně,jestli přijdete na to,jak by vypadal konec nešťastný?Snímek se mi líbil,s hlavním hrdinou jsem se ztotožnil(až na ty finance) a pátou hvězdičku jsem neudělil jen proto,že mi film místy připomínal francouzské Nedotknutelné. (13.11.2016)

Základním problémem tohoto filmu je, že až příliš hodně připomíná Nedotknutelné, kteří jsou po všech stránkách lepším filmem. Než jsem tě poznala je patetický kousek z červené knihovny, v jěhož centru je pohledný bohatýr a naivní selka, která svými přehnaně emocionálními grimasami a otravným entusiasmem dožene svého prince k sebevraždě... Tedy, neberte mě doslova. Zkrátka příběh působí uměle, takhle život nevypadá, zmiňovaní Nedotknutelní jsou mnohoem hravější a přesto mají reálné základy, něčeho takového se tady nedočkáte. 4/10 (12.09.2016)

Taká ta klasická romanťárna, pri ktorej sa spotrebuje veľa kapesníkov, ale bavilo ma to. Predovšetkým postavy majú čím zaujať. Dialógy majú celkom šťavu a herecké obsadenie sa tiež dosť podarilo (hlavne roztomilá Emmilia Clarke). Pripočítajte si k tomu vtipne momenty, veselú či smutnú hudbu a mate celkom pohodový filmík. 85% - 4* (11.10.2016)

Proč se to, proboha, vlastně jmenuje Než jsem tě poznala, když je to celé o tom Když jsem tě poznala? Film se řadí ke kýčům, které se neštítí vydírat na plné čáře a k dobru se mu dá přičíst jen, že to nezastírá. ___ Příběh se odehrává v jakémsi z reálu vytrženého prostředí, kdy vše je neustále zalito sluncem a pestrými barvami. A to včetně hrdinova postižení, které znamená jenom tolik, že sedí na vozíku a sluší mu to. Neukáže se nic, co by mohlo narušit falešně vybudovanou idylu – jak jí, jak chodí na záchod, jak mu ztráta hybnosti zákonitě vzala veškerou intimitu a musí se ve všem spoléhat na ostatní …. Tak tohle neuvidíme. Místo toho tu máme jednorozměrné postavy charakterizované jedinou vlastností: Ona – roztomile střelená, On – rádobycynik s dobrým srdcem pod slupkou, Její otec – prostý, leč milující, Jeho matka – starostlivá … atd. Ach jo, ani v rámci žánru kýčovité romance tomu nedokázali dát nic víc než jen stokrát viděnou rutinu. Film je tím až otravný. Navíc je jeho poselství příšerné – když jsi na vozíku, tak nemáš žádnou cenu a je zbytečné se o něco snažit. Takováto myšlenka, která má jen podpořit tupou romanci, je zvrácená. ____ Ale nejsem cílovka, a když jsem odcházela z kina, tak na rozdíl ode mě skoro všichni brečeli dojetím. Ach jo. (02.08.2016)

Má cenu se vůbec nad tímhle filmem rozčilovat? Nejen že v obecné rovině přežvýkává tisíckrát omletý příběh, ale v podstatě jen tupě kopíruje děj Intouchables. Emilia Clarke hraje někde na úrovni české troškovské komedie, kdy jejím jediným výrazovým prostředkem zůstávají vykulené oči a naprosto nekontrolované přehrávání. Když si k tomu pak divák doplní otřesné CGI dokreslovačky, zůstává rozum stát nad tím, jak tenhle film přišel k tak neskutečně vysokému hodnocení. 2/10 (13.10.2016)