Čokoláda

Od Lasse Hallströma se mi líbí skoro všechny jeho filmy víc než právě tenhle, ale i přesto Čokoláda ční nad obvyklý průměr romantických melodramat. Surovina uvedená v názvu jako symbol odlišnosti, revolty, boje proti konzervativnímu, úzkoprsému maloměšťáctví, symbol emancipace a myšlenkové svobody? Hmmm, dobré... A velká filmová metafora toho, jak těžké je odříkání, ale že i zhřešit (občas) není zas smrtelný hřích... (27.04.2007)

"Satan má mnoho podob. Někdy je to zpěvák neslušné písně v rádiu, jindy autor oplzlé knihy. Anebo pán, co číhá u školy a obtěžuje vaše děti. Někdy je to výrobce sladkostí, zdánlivých drobnůstek. Neboť co vypadá nevinněji než čokoláda?" Jsem zastáncem morálky, takže mě tato knězova slova oslovila. Jenže čokoládu mám rád, svoboda je mi nade vše a vždycky jsem byl trochu rebel, takže taky pevně stojím na straně cukrářky Vianne. Tak co s tím? Fandit s davem nebo chránit morálku? Tak v tomto případě mě Vianne přesvědčila, abych byl ovce a bečel s davem v její prospěch. A pak sežeru kus fialové krávy. (21.01.2018)

Moc příjemný film, který je stejný jako to, co má v názvu (v tom nejlepším slova smyslu). Hádejte, na co asi dostanete během jeho sledování neovladatelnou chuť? Dobré herecké výkony velmi sympatických a trefně zvolených herců, krásná hudba Rachel Portman, kamera a prostředí francouzského venkova jenom podtrhují atmosféru filmu. (08.08.2004)

Tenhle film jsem dřív měla ráda, teď mi ale začala vadit jeho do nebe volající pohádkovost (krásná a chápající moudrá žena přijede do zapšklé vesnice, kterou díky čokoládě mění na nebe na zemi, a aby toho nebylo málo, tak ještě připluje sladký Johnny?). Přes tu se už nemůžu moc přenýst. Jinak ale v týhle pohádce šlape všechno jak má, francouzský venkov je krásný, herci hrajou skvěle (Molina je nejlepší, ale ani Peter Stormare není k zahození) a hudba je opravdu fantastická (vivat Rachel Portman). Prostě typicky hřejivý až přehřátý Lasseho film. (26.10.2011)

Hrejivé filmové predstavenie, ktoré miestami dokonca hraničilo so snovou realitou, do ktorej ma prostredníctvom tohto príjemného príbehu Hallström dostával. Spontánne, úprimné a presvedčivé herecké výkony, podmanivý scenár a sebaistá réžia mi pripravili naozaj príjemné prekvapenie s filmom, ktorému som sa dlhé roky nevedomky a nepochopiteľne vyhýbal. 85%. (30.09.2009)