Čokoláda

Čokoláda je film, ktorý sa musí páčiť snáď každému. Skrytá vojna o svoj životný štýl je však podľa môjho názoru príliš romanticky presladená a tiež je to asi prvý film, kde mi Johnny absolútne nesadol (možno to ale bolo dabingom). Oscarová pecka to ale nie je ani zďaleka, napriek tomu je to milý a "sladký" film. 8/10 (02.09.2005)

Ne, ty tři hvězdy musím nechat, výš prostě nepůjdu. Kdysi se mi zamlouvala a stále zamlouvá ona ustrašenost a zatuchlá nehybnost jednoho městečka zajatého tradicemi, které je plné falešné morálky a kterému vládne samozvaný ochránce všeho a všech. S tím vším má pomoct čokoláda vonící z barevného obchůdku plného sladkého pokušení. Do šedých ulic totiž vítr přivál mladou ženu s dcerou a do jejího krámku brzy vstoupí řada zajímavých postaviček. Pokušení tu zápasí s odříkáním, švédská žánrová legenda Lasse Hallström pak s tím, zda vstoupí do chladnějších vod. Nevstoupí. Nakonec totiž nikdo není vyloženě zlý, jednotlivé figury jsou prostě jen oběťmi jakýchsi dávných muk, omylů či strachu. S podobnými látkami má Hallström zatraceně hodně zkušeností. Ví moc dobře, co chce točit, jak dávkovat všudypřítomný optimismus a emoce. Částečně zahřeje a pohladí, o to rychleji ale jeho poetickou pohádku ten samý vítr odvane. A já coby divák? Raději znovu strávím čas s jinými outsidery, třeba Gilbertem Grapem nebo s Homerem a doktorem Larchem. Ti se zaryli mnohem hlouběji a ani k tomu nepotřebovali dráždivou chuť čokolády. (18.07.2022)

Tento film na mě zapůsobil, protože je kouzelný od začátku až do konce. Jestli na vás dýchne celé to čokoládové království nebo obyčejné starosti lidí z městečka nebo naopak herecký výkon "záporáka" šlechtice je vlastně jedno. Je to o tom, jak málo stačí k tomu, aby to pokušení změnilo člověka nebo mezilidské vztahy. A všechny ty barvy, bezprostřednost a přirozenost vede k příjemnému zážitku. Vřele doporučuji. (01.06.2008)

"Cítite nepokoj, keď zaduje severný vietor?" Boli doby, keď Lasse Hallström robil melodrámy, tnúce do živého (ČO ŽERIE GILBERTA GRAPEA) a nie rozprávky (OSTROVNÉ SPRÁVY, ŽIŤ PO SVOJOM), ktoré nespasila ani polovica hereckého Hollywoodu, ktorú do nich zatiahol. ČOKOLÁDOU a s PRAVIDLAMI MUŠTÁRNE (1999) to začalo, ale režisér sa ešte v rámci možností držal na uzde. Len evanjelický Boh však vie, či by sa na nej bol udržal v takom zjednodušenom (katolíci) a predvídateľnom (SPOILER Denchová zomrie, Olinová s dievčatkom neuhoria, Molina sa polepší SPOILER) príbehu, nebyť rozvoniavajúcej čokolády, šarmantného Cigána Johnnyho Deppa (ktorý, bojím sa, dozrel do veľkých úloh), zábavnej Judi Denchovej, magickej atmosféry a opulentnej vizuálnej stránky. (08.09.2007)

Hodně expertů nechápalo, jak se mohl tak starodávný druh příběhu dostat v tom roce mezi nominované na Oskara. Žena bojující proti zavedeným pořádkům v městečku. Nikdo takm nezná dobrou čokoládu, tak jde do toho. A trvá to, než si najde nějakou klientelu. Pastor jde proti ní, je pro městečko až příliš extravagantní. A to skrz prkotiny. A na závěr najde i velkou lásku v muži, co dost připomíná romantičtějšího Sandokana. (20.09.2010)