Pravidlá muštárne

takovéhle snímky Lasse jednoduše umí! Výborní Tobey Maquire, Charlize Theron a ještě lepší M. Caine, vynikající kamera, hudba, vše za citlivé režie L. Hallströma . Krásný, dojemný, lidský příběh. Opravdu velice citlivě natočený snímek. Co říci závěrem: snad jen, good night princes of Maine, kings of New England..... (09.01.2009)

Skvěle zahraný film s velmi solidním příběhem. Michael Caine si zahrál ve velmi vděčné roli a byl naprosto skvělý, což ocenili i páni akademici. Navíc je film podbarven krásnou hudbou, která vás chytí už na začátku. Ovšem musím vytáhnout i něco z toho negativního soudku. Film je strašně dlouhý a v takové střední pasáži už jsem trošku ztrácel chuť, protože se toho místy skutečně příliš nedělo. Talent se panu režisérovi upřít rozhodně nedá. Dokonce by ho mohl po hrstích rozdávat těm méně šťastným, kterých je ve filmovém průmyslu požehaně. Alespoň by jejich filmy nebyly tak bezduché. Můj celkový verdikt bude ovšem takový, že přes všechna pozitiva mě film emočně naprosto minul a z toho příběhu jsem orgasmus taky neměl. Takže to budou jenom 3*. (25.07.2012)

Již už zocelen dramaty z Koreje a Japonska nebylo to pro mě nijak citově náročné dílo. Avšak musim uznat, že na americkou produkci je to dílo opravdu přeborné a pro blockbusterového diváka nezapomenutelné. Já v tom vidím hlavně ty sympatické tváře těch herců a hlavně Erykah Badu, jejíž hudbu miluji. Určitě je to krásný film na shlédnutí a já ho budu jen doporučovat. 80% (03.02.2010)

Tyhle komorní lidské příběhy mají své nepopiratelné kouzlo. Jestliže se pak kormidla ujme talentovaný režisér a v hlavních rolích se objeví takové persony jako Michael Caine( výjimečný výkon!), mladý "Spídy" Tobey Maguire nebo krásná Charlize Theron, mění se kouzlo v hotovou magii. Pravidla mošťárny jsou toho skvělým příkladem. Příběh nadaného hocha vyrůstajícího v sirotčinci, který se právě defenitivně rozhodl vydat se svou vlastní životní cestou, je plný kladných i záporných emocí znázorněných v tak přirozené formě, že je napoprvé snad ani nelze úplně zachytit. Lasse Hallström přesně diktuje pozvolné tempo a rozehrává dojemnou hru plnou porozumění a lásky, která se může vyskytnout i mezi naprosto odlišnými lidmi...) Plný počet ale dát nemůžu. U těchto filmů je hodně důležité, aby se svou myšlenkou a zpracováním zaryli divákovi hluboko pod kůži, ale taková síla vyprávění mi tady trochu chyběla. (03.07.2012)

Film s velice příjemným a poklidným tempem, který nenuceně a přirozeně plyne kupředu a svou poetikou dokáže dojmout mnoho lidí. Poslední dobou jsem podobných snímků asi viděla moc a pokud bych musela vybrat nejlepší, pak rozhodně vyberu Společnost mrtvých básníků. Moštárna rozhodně neurazí, ale mě bohužel ani nezaujme. (09.08.2004)