Mladý papež

Zďaleka najlepší seriál roka a možno nielen roka 2016. Začne to ako prvoplánové "vatikánske House of Cards", ale postupne to získava ďalšie úchvatné vrstvy. Dokáže to byť kontroverzné aj hlboko tradičné, rúhavo cynické i nesmierne ľudské, vtipné i dojímavé, sexy aj predchnuté duchovnom. Jude Law v životnej úlohe, scenár a dialógy ako z inej reality a Sorrentino sa usmieva. K tomu geniálna hudba a skvostná úvodná znelka. Absolútne famózna záležitosť. (01.12.2016)

Sorrentino servíruje zvláště v prvních dílech neuvěřitelnou podívanou, kde je papežova postava jednou z nejnevyzpytatelnějších, kterou jsem kdy v seriálech viděl! To se sice postupem děje vytrácí a končí poněkud smířlivěji. Ale ten drive, ta atmosféra, ty detaily... A pak jsou tu herci. Jude Law exceluje, ale jsou tu i další: Orlandi třeba jako kardinál SSC Neapol :-). Gutierréz. A taky to intro! A rozpravy, třeba s premiérem nebo o vatikánském marketingu... :-D Kamera samozřejmě. Opravdu originální počin - troufám si říct, že lepší seriál v roce 2016 nevznikl... Otázku katolicismu nechám stranou, pro něj bych neměl pozitivních slov, tak aspoň zaujme jistá snaha papeže o očistu. (02.01.2017)

Zpočátku, především po druhém dílu, jsem čekal něco ostřejšího se silnějším příběhem. Má to ale vrstvy, které je třeba ocenit a velmi pěkný hudební doprovod. Jako celek se mi to líbilo, možná ne úplně na čtyři z pěti kvůli těm metameta řečem, ale rozhodně mě to nezklamalo tak, jak jsem před začátkem sledování čekal. (30.08.2017)

Ačkoli zde skutečně může divák cítit pocit jakéhosi mírného rozezlení nad neuspokojivým (ne)rozuzlením, je ona rodičovská záležitost, tvářící se jako zápletka a hlavní motor papežova nevyzpytatelného a striktního jednání, v klidu odložitelná na vedlejší kolej. Jedná se o klasicky esteticky působivý Sorrentinův obraz Vatikánu a starobylé instituce, která za svými zdmi ukrývá bohatou směsici jedinců a charakterů, morálních dilemat i pokrytectví. Kromě vizuální stránky a zajímavého servírování teologicko-společenských a psychologických otázek, tkví nejsilnější stránka seriálu v oné nejednoznačnosti, ve které se všechny postavy a okolnosti pohybují a odvíjejí. Hranice mezi dogmatičností a moderností, vypočítavostí a morálností, zlem a křehkostí, mocí a bezmocí, láskou a odstupem se téměř stírají. A když se Jude Law, ono ztělesnění nepochopitelného střetu bigotní agrese a empatického citu zároveň, ono ztělesnění starozákonního i novozákonního v jednom, v papežském odění a za zvuků elektronické hudby prochází se zapálenou cigaretou chodbami paláce plného renesančního umění - kdo by to nemiloval? Jeho projev ze stínu před plným náměstím v úvodu seriálu patří k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu viděl. (20.03.2022)

„Make Vatican great again!“, to jediné si přeje Lenny Belardo alias Pius XIII. Sebestředný, marnivý a nevypočitatelný nový papež, který má sice jasnou vizi o budoucnosti římskokatolické církve, ale prostředky, jimiž se jí snaží dosáhnout, se jeho ovečkám příliš nezamlouvají a navíc dělají hluboké vrásky na čele i kardinálům a jeptiškám, jenž Lennyho obklopují… Výborný Jude Law v trochu se vlekoucí, audiovizuálně však opojné podívané se zajímavým tématem, odehrávající se v neotřelém prostředí. Snad si nadcházející série zachová svou uměleckost, ale trošku zrychlí děj… (20.01.2019)