Mladý papež

Úvodní scéna, kde spatříte obrazárnu, přes jejíž jednotlivá plátna prolétá betlémská hvězda, která se na konci záběru promění v černý meteorit a srazí sochu Jana Pavla II., dává najevo, že tvůrci se s vámi nebudou mazlit a nemůžete čekat korektní a konejšivé dílo. Nečekaně zvolený 47letý kardinál, kterého si vyčerpaná, hluboce polarizovaná konkláve vybrala za nového papeže, se od začátku vymyká zavedeným představám o současném papežství. V určitém smyslu se Lenny podobá moderním islamistům, kteří opovrhují vírou svých rodičů, kterou si spojují se stagnací a postupným úpadkem. Neštítí se používat moderní technologie a chtějí moderní společnost, ovšem pevně spoutanou duchovními principy své víry. Morální normy i životní styl musí být v souladu s přísným výkladem Koránu. Lenny má pocit, že katolicismus je morálně a nábožensky ve stavu úpadku, sám trpí pochybnostmi a pochyby se dají nejlépe zahnat přimknutím k disciplíně a hierarchii. Je zkrátka nutné obnovit staré ctnosti. Lenny nepotřebuje církev masovou a populární, touží ji mít pevnou a odhodlanou. Masová církev je k ničemu, pokud ztratí duši. Papež není od toho, aby ukazoval vlídnou tvář a uklidňoval. Naopak, má znejisťovat, protože ztráta jistot vede k přimknutí k základům víry. V jedné scéně znepokojený vatikánský tajemník argumentuje, že církev chudne a biskupové zůstanou bez prostředků. Tak ať, jako symbol víry si stačíme sami, zní odpověď. Sorrentino podrobuje kritickému zkoumání celou archaickou strukturu katolické církve a funkci papežství coby absulutistické a neomylné instituce, která se může zaštiťovat Boží autoritou - s nepříjemným poznáním, že tuto funkci vykonávají nedokonalí lidé. Lenny v podání Juda Law umí být manipulativní, jízlivý a tvrdý. Režisér ale nechce svého hrdinu představovat jako ďábla v papežově rouše, jen připomíná, že v každém z nás se skrývá kousek temnoty, která se v určitých situacích dere na povrch. Law se ve své životní roli pohybuje s naprostou sebejistotou a nadhledem, evidentně se dobře baví a prezentuje svého papeže jako muže, který se inspiruje chováním a strategií hvězd populární kultury. Kdo se těší na kritické šlehy do známých slabin katolické církve, spolehlivě se dočká, ale to je pouze jedna z četných rovin seriálu. Neuniknete ani typickým Sorrentinovým extravagantním hříčkám, kontrastní práci s hudbou a stylistické manýře. Kouzlo seriálu spočívá v mnohoznačných dialozích a především v kouzelně modelovaných postavách od miniaturních štěků až po tahouny, co málem neslezou ze záběru kamery. Mým osobním favoritem se stal nešťastný kardinál Voiello, který z titulu své funkce čelí jako první důsledkům papežových rozhodnutí. Mladý papež se určitě nedá doporučovat všem na potkání, je to ale originální, a pokud se na ni dokážete naladit, tak i okouzlující podívaná. Jak praví britský literární klasik G. K. Chesterton, Bible nám říká, že máme milovat svého bližního a dokonce i svého nepřítele. Mám velké podezření, že jde o jednu a tutéž osobu. Lenny svým působením v čele církve dává svým ovečkám možnost pochopit tuto moudrost až na dřeň. Celkový dojem: 90 %. (29.11.2018) (menej) (viac)