Stávka na neistotu

Pro mě to byla chvílemi oblast sci fi, ale obeznalý divák s výrazy týkající se různých finančních machinací si musel na100% pochutnat. Pro mě bylo podstatné, že o tom vím asi jako mnozí už dlouho a že to lepší nebude, je nad slunce jasný. Kluci hráli výborně a docela by mě zajímalo, jestli věděli s naprostou jistotou v některých částech, která bije? (21.12.2016)

║Rozpočet $28miliónov║Tržby USA $70,172,601║Tržby Celosvetovo $132,237,016▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ tak režisér Adam McKay ma ani v tejto dráme neohúril rovnako ako pri jeho plochých komédiách, za celý čas ma to nedokázalo nejak viac upútať, tento štýl podania príbehu bol až príliš chladný k divákovi na to aby si z toho mohol odniesť niečo viac, než chomolec informácii. ktorým v dobrej polovici nie je vôbec dobre rozumieť, porozumieť /45%/ (20.01.2016)

The Big Short nie je pre všetkých. Ani bežný študentík ekonomiky nemusí chápať zložité pojmy, nie to ešte obyčajný človek. Našťastie režisér Adam McKay zvolil úžasnú cestičku vysvetľovania pojmov cez šikovne strihané epizódky celebrít, ktoré vám v kúpeľni, v kuchyni či pri hazardnom stole vysvetlia na pár príkladoch, čo sa deje na pozadí bánk. Je to efektívny a skvostný režisérsky nápad, ktorý napomáha pochopiť či utvrdiť si vlastné tipy. Náročná tématika však nespomaľuje rýchle tempo 130 minútovej dokonalosti. Hoci sa The Big Short tvári ako bežná konverzačná dráma/komédia, v skutočnosti je dravá a napínavá. Má skvelý strih, lebo McKay strieda pohľad na snaženie troch-štyroch skupín v istom čase a celý prvý akt skôr tápate v ich spoznávaní a triedení pováh či motivácií. Potom sa naplno rozbehne zápletka, odkrývate nitky systému ako v napínavom trileri a netrpezlivo čakáte na moment krachu. Stávke na istotu nechýba humor, hoci nechápem jeho zaradenie na Zlatých Glóboch medzi komédie. Predsa len je to skutočný príbeh, kvôli ktorému prišli milióny ľudí o prácu a aj o život, pretože po krachu spáchali samovraždu. A najväčšia "sranda" je, že sa to ide stať znovu. (01.06.2019)

Pokud si chcete zaobcovat s opravdu drahou luxusní štětkou, nejprve si musíte zaopcovat s deriváty! Konečně někdo vskutku originální a zábavnou formou a s naprosto fenomenálním Bejlem snad i té nejzaostalejší lopatě polopaticky vysvětlil, proč před pár lety najednou nemusela ráno s bandaskou k pásu, následně jí banka smahla její těžce vydřenou dvajedničku na hnusném sídlišti, načež ji odporně vyžraný sociální demokrat s bradavicí na xichtě spolu s Mirkem poslali v rámci státní podpory daňových poplatníků na pastvu. Mohla za to světová krize. Abstraktní termit, který na nikoho neukazuje, jen se prostě děje, a tak nezbývá, než jen odevzdaně pokrčit rameny a žvýkat jetel, dokud se to nepřežene. Tato krize však má konkrétní viníky a svět by byl daleko příjemnějším místem k životu, kdyby ty mrdky dávno visely na kandelábrech. V rámci technologického rozvoje a globalizace ekonomiky nám tu totiž vykultivovala infekce v podobě finanční oligarchie zmrdů a manipulátorů, co vymyslela naprosto geniální letadlo v podobě Monopolů s virtuálními penězi, honosně zvané finanční instrumenty, které záhy začaly točit světem. A tak se nejen v největším světovém mafiánském kasínu ve Stěnové ulici ostopéro spekuluje, swapuje, šortuje, stradluje, spreduje, bonduje, rejtynguje, opcuje či jinak šidí a obohacuje těch pár „kapitánů průmyslu“ a navenek to vypadá náramně učeně a složitě. Podstatou však není nic jiného, než že nějaký ambiciózní napomádovaný panák z banky, fondu nebo jiného zlodějského uskupení hraje na počítači Dostihy a sázky s vašimi úsporami, u čehož klidně fixluje, protože prachy, o které všechny ty otroky obral, mu zajistily takovou moc, že prakticky vládne zemi, ve které to dělá. Vy jen můžete stádově bučet, makat a modlit se, abyste se ráno ještě probudili pod střechou nad hlavou a měli na ruma, který jako jediný zabírá na alespoň chvilkové vyrovnání se s neutěšenou realitou. Dneska jsme už všichni natolik v prdeli, že jakékoliv terminální zhroucení finančního sektoru z nás přes noc udělá Zimbabwe, a jedinou pojistkou je nechat si za všechno, k čemu se v potu, stresech a krvi dopinožíme, nastřelit do huby zlaté zuby. Díky nim pak po kolapsu můžeme začít znovu třeba někde v Čadu, kde je směníme se „zkrachovalým“ židáckým bankéřem, toho času na lukrativním odpočinku, za skývu vezdejšího a aspoň hned nepojdeme hlady. Tohle bylo první memento, more! Ukázalo nám, že ta loterie funguje za všech okolností, a i když jeden zmrd zakopne a musí se vydat s několika Ferrari a pár honosnými nemovitostmi v Karibiku živořit do předčasného důchodu, jiný vsadil na lichou a teď bude kormidlovat on. Takže i vy, co stále sladce nevíte, jaké roztodivné kousky a vyfikundace vyvádějí tak zvané finanční instituce s vašima prachama, se raději urychleně objednejte k zubaři! (17.01.2016)

Adam Mckay režíruje potenciální oscarovku s luxusním obsazením? Až do samotného oznámení csfd projekce jsem tomu nechtěl věřit. Je to ale tak a vylezla z toho naprostá pecka! A to opravdu bez přehánění a ačkoliv tempo několikrát výrazně poleví, po většinu stopáže si McKay režijně i scénáristicky zachovává svůj xicht, jakoby sejmutý z podobně tématického velebijáku Wolf of Wall Street a bazíruje na vybraných scénách, které stojí za to. Jako ty bořící čtvrtou stěnu, v podstatě jakákoliv scéna s brilantním Stevem Carellem či ty, kam se připletl humor jinak čistě komediálního McKeye. Těžko říct, zda-li se jedná o neskutečnou souhru náhod, to ukáže až čas, my, fanoušci filmu, jsme ovšem dostali lahodu, která místy baví, místy poučuje a místy (hlavně ke konci až k samotnému závěru) mrazí a zarazí člověka do sedačky takovým způsobem, jaký jsme letos ještě neviděli (jo to je humor, ale pokud budu mít stejný pocit i napodruhé, jistě si na tento kousek vzpomenu i na konci roku): I napodruhé skvělý poučný kinematografický zážitek....96%...[4.1.2016_ČSFD projekce_Kino Atlas] (04.01.2016)