Prežiť si svoje peklo

Zvrhlost může mít nejrůznější podoby. Drama poněkud laboratorně vystupňované by spíše patřilo do antického Říma, ale zcela je nelze vyloučit ani pro naši současnost. Jak scénář, tak výkon Annie Girardotové v titulní úloze jsou mimořádné a režijně skvěle propracované. Kdo chce nahlédnout do hlubin lidské duše, má tu co dělat s mimořádně názorným a bolavým příkladem. Zoufalství může být někdy silnější než život a tragická matka nemohla mít na vybranou. Ať tak či onak by zbytek života nedožila, ale doživořila. A nebyla by sama. (17.09.2024)

Nutno na začátku podotknout, že nebude daleko od pravdy, když řeknu, že půvab Annie Girardot, nebyl v kráse, ale hlavně v její herecké suverenitě, s níž dokázala ztotožnění s jakoukoli vážnou postavou. Tento film není rafinovaný kalkul na city, ale výborně natočené drama, kde v psychologickém portrétu její umělecké schopnosti excelují. Podtrženo a sečteno. I když obsahově závažné dílo si nečiní nárok na nějakou věrohodnost, tak v souvislosti s tím si lze jen přát, aby takových případů ve skutečnosti raději vůbec nebylo. (13.08.2011)

Niekedy ozaj druhých nechápem. Videl som matku, ktorá predstierala, že hľadá svoje dieťa, pritom ho zabila, videl som ľudí, ktorí stratili svojich blízkych, najmä deti ako sa správali, no nikdy by som si nepomyslel, že to niekto v tak ťažkom príbehu môže zahrať takto chladne ako Annie Girardot. Neveril som jej plač, neveril som jej žiadne emócie, vlastne ona ich zo seba vydávala minimum a občas som mal pocit, že nikoho nestratila. Chápem, že niektoré veci dokážu ľudí ako sa vraví vykoľajiť, najmä keby našla tú svoju dcéru mŕtvu, ale ani to hľadanie nebolo uveriteľné, aspoň keby ju ten jej chlap odviezol aspoň do tej televízie, ale vyzerala byť fajn a nie zrútená, proste mi to pokazilo film a ono to na tom vlastne stálo, na tých nekonečných minútach, strese, strachu, smútku. Američania občas preháňajú, chápem, že tu Francúzi asi chceli istú chladnú atmosféru navodiť, no na mňa slabé, bez precítenia. Záver je možno v niečom ohromujúci, no aj ten záujem ľudí a médií vo filme je podľa mňa prehnaný. (03.04.2015)

Bernard Fresson s Annie Girardotovou, spoločne opäť v role manželského páru, no tentoraz v úplne opačnom, emocionálnom rozpoložení, než bolo tomu zrovna naposledy. • Teda, aby som bol o čosi viac konkrétnejším, tak predsa trochu predstavím nasledujúcu líniu udalostí, ale len v malých náznakoch, maximálne tak načrtnem úvodné dianie, keď ostatná scenáristická zložka ostane v „tabuizovanom režime”. • Cayatteov počin s neoficiálnym názvom v podobe Autopsie d'un monstre, čo by sa mimochodom dalo naprosto voľne preložiť do slovenského jazyka, ako Pitva monštra, je zrejme až príliš ťažkým sústom pre vskutku akéhokoľvek potenciálneho diváka, a tak si (česko)slovenský distribútor radšej zvolil menej sugestívny názov vo výslednom preklade, ako Prežiť si svoje peklo, ktorý je i napriek určitému "ústupku", rovnako plnohodnotným, spĺňajúcim svoj daný účel. • Ďalej som chcel v podstate už iba doplniť, že tento ojedinelý, excelentný a vynikajúci titul, určite nie je sám, čo sa totižto týka svojej hlavnej zápletky. Únosom sa v najrôznejších variáciách venovalo bezpočet kinematografických zárezov naprieč časovou osou nielen predchádzajúceho 20. storočia, ale zároveň snáď i v tom súčasnom, by sa ešte našlo zopár vydarených príkladov...? • No, ale len máloktorý z nich ide na vec tak zhurta, ako práve tento recenzovaný počin. V úvodných záberoch intenzívne sledujem mimoriadne rozrušenú postavu s tvárou "girardotky", ktorá sa kamsi veľmi rýchlo ponáhľa. Vzápätí na to sa dozvedám, že Madeleine Girardovej, neznámy únosca uniesol jej 7-ročnú dcérku Laurence, pričom požaduje extrémne vysoké výkupné v bližšie nešpecifikovanej sume, ktorú sa ale divák vo filme dozvie, to iba recenzent zatajil túto informáciu, aby skrátka hneď všetko nevytrúbil do éteru. Od tohto momentu opätovne dochádza k davovej hystérii, najmä zo strán „predajných presstitútok”, ktoré už na tak doposiaľ vybičovanej atmosfére, neustále zas a znovu prilievajú benzín do ohňa, ale taktiež nemožno podceniť situáciu ani v „domácom tábore”, kde to v ťažko skúšanej rodine doslova vrie, ako v rozpálenom kotli! Čo sa bude vlastne diať ďalej? Tak, tým si musí prejsť každý divák, ktorý sa podujme na toto vycizelované, majstrovské dielo, vybrúsené podľa mojich najväčších predstáv. • „ONE WOMAN SHOW” v podaní Annie Girardotovej, tak tým si myslím, že som povedal asi úplne všetko, proste je neuveriteľne strhujúcou, keď ostatný, herecký ansámbel, je oproti nej máličko zatieneným, nakoľko tento vďačný scenár, jej bol ušitým doslova na mieru..., ale podaktorí z nich sa ešte pekne vyfarbí. PS: Čítal som, že herečka chcela inakší koniec, za to ale tvrdohlavý režisér si presadil tento nervydrásajúci záver, ktorý ma absolútne zdecimoval! (23.07.2023)

Tenhle film hodně staví na silném námětu. Režie mi povětšinou připadala spíše průměrná a některé dlouhé scény (zejména ty s hulákajícím davem pod okny domu Girardových) by za jiných okolností asi i hodně nudily. Nicméně díky příběhu s mrazivě překvapivým vyústěním a stejně působivým hereckým výkonům Annie Girardot a Bernarda Fressona umí tenhle film stejně zasáhnout a nepustí vás ani na chvilku od neustálého napětí a tísně. Pozitivem je také, že od prvního momentu se ocitáváme v již počaté dramatické situaci. Asi první půlku jsem trochu bojoval se samoúčelnou depresí, jakou může film o unešeném dítěti leckdy nabídnout, postupné vyústění (kdy se krimi thriller postupně stále víc mění v rodinné drama) mne nakonec hodně zasáhlo a předčilo všechna má očekávání. Víc nechci psát, v případě tohoto filmu se rozhodně oplatí neznát žádnou pointu předem. 90% (09.05.2020)