Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu

"Tak dlouho se tahaj amíci z boje až se japonec přinese" Ano přesně tímto krédem se řídí starej dobrej kocour Garfield, kterej během jednoho vlahého večera na bitevním poli za zvuku granátů a potlesku kulometu zachraňoval, jako jediný zůstalý, přeživší části těl amerických vojáků. Když za jeden večer odtaháte a spustíte ze srázu 75 bratrů ve zbrani, nebo teda bratrů v uniformě jelikož Garfield zbraň nenosil, tak už Vám bude asi trochu mrdat a nikdo se nemůže zlobit, že sem tam obvážete a spustíte svýmu táboru i zafačovanýho japonce. Já Garfieldovi za své soukmenovce děkuju a dále směrem k SS (Statečnému Srdci) musím uznat, že konečně někdo zas od doby Ramba 4 dobře narejžoval jaká je z lidí sračka, když je trefí granát nebo těžkej kulomet. Jak mě druhá polovina filmu chytla za stydlivé pysky tak ta první polovina se vleče jak kurva po celovečerní mrdačce, obtěžkaná nákupy, do posledního patra činžáku. Takže buddhožel je to nakonec jen lehce nadprůjemný počin. (06.03.2018)

O Hacksaw Ridge by sa dalo debatovať hodiny. Keď napíšem o ňom jeden riadok, nevyhnem sa pátosu, a keď napíšem viac, spadnem do nekonečnej hĺbky analýzi. A práve preto bude najlepšie, ak si ten kus umenia nenecháte újsť, a pobežíte do kina. Pre mňa osobne najväčší filmový zážitok za posledných 13 rokov. (17.12.2016)

Gibson točí filmy o brutálnom násilí. To je vždy jeho hlavná téma, jadro rozprávania, to ho ako tvorcu vždy zaujíma prvé. Takto sa rúbali Škóti s Angličanmi, takto Rimania rozsekali Krista, takto vyzerali mayské obetné rituály a takto vyzerali jatky počas vojny s Japoncami v Pacifiku. Akcia a brutalita sú preto vždy prvotriedne režijné remeslo. Tá omáčka okolo mu niekedy funguje viac, inokedy menej. V Hacksaw Ridge sa divák musí nejako preniesť cez úvodnú polhodinu s rodinným životom (ktorú zachraňuje skvelý Hugo Weaving) a romantikou (ktorú nezachraňuje nič). Potom už príde výcvik, ktorý je výrazne lepšie zvládnutý (scenáristicky, herecky, akokoľvek). No a potom Gibson naštartuje mlynček na mäso a už je to až do konca krasojazda, v ktorej prekvapivo dobre funguje aj pátos či sem-tam ľudský alebo dokonca lyrický moment. Chcel by som, aby Gibson natočil McCarthyho Krvavý poludník. (21.01.2017)

Hrozně mě mrzí že jsem za ty roky zapomněl jak vynikajícím režisérem je Mel Gibson. Jeho způsob vypravování příběhů mě plně vyhovuje, nemám problém s tím že bych se v ději ztratil a pokud jde o autentičnost ta je bezproblémově zachována. V druhé polovině to začne pěkně bouchat a jakmile se dostáváme do bitevní vřavy Gibson ukáže samozřejmě svou pravou tvář :D pro lidi se slabším žaludkem zlomyslně zatajím co je čeká. První neakční polovina ovšem té druhé v žádném případě ostudu nedělá. Dětství hlavního hrdiny (skutečného hrdiny) je jasně načrtnuto během slabé čtvrthodinky, pak tady máme randění a konečně vojenský výcvik. Kdybych si film pustil dříve Block 99 by mě zase tolik nepřekvapil. Z Vaughna se začíná stávat pěkně charismatický dacan. Sam je nudař a hlavní postava Garfield se dá vcelku snesitelně přežít. A té víry v boha je v příběhu sice dosti, ale bezproblémově jsem to ustál. 80% (13.02.2018)

Když se Spielberg nezmůže na víc, než jen na filmíky pro nejmenší (kdy naposled šel nad PG13?), nastupuje Austrálie, aby na plátně rozpoutala nekompromisní jatka plné rozstřílených obličejů, utrhaných končetin, krys a červů. Gibson je po Millerovi další důkaz toho, že senilita se protinožcům vyhýbá obloukem a zůstává pouze nadšení a talent pro kvalitní filmařinu. (12.11.2016)