Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (31)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Vynikající Renata Mašková a její smíření se s nelehkým osudem, který je ovšem v místě kde se nachází stále jen individuální. Každý z těch dětiček má svůj osud, většinou smutný. Ovšem, i přes to se dokáží se svým trápením poprat. Měnící se hierarchie domova a předčasné dospívání u těch, kteří by si měli ještě dlouho hrát. Rodičovská netečnost je základem pro Janino chování. Dokáže oplácet i pomáhat. I dvě chvílemi až tajemně vyhlížející soudružky vychovatelky se dokáží usmát a leccos odpustit. A když už není kam jít, je tu jedna starší, hodná kuchařka. Nic ovšem nenahradí rodinu, na kterou ti všichni zlobiví i čestní pionýři čekají. Za branou a alejí. Jemná a kvalitní režie, velmi slušná hudba a celkově silný, vypovídající film o dětské duši, ve které toho zůstává mnohem víc, než si občas dokážeme připustit. ()

Danula13 

všetky recenzie používateľa

Tak to dopadá, když si rodiče skrze děti vyřizují mezi sebou účty. Jana je bez matky a bez sestry, ale s otcem, který na ni nemá čas. Jana tak skončí v dětském domově, smířit se s takovým osudem ale nechce. Smutný film o smutných věcech. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak dokáží psychicky ubližovat vlastním dětem. ()

Reklama

ArthasKarfa 

všetky recenzie používateľa

Myslím, že velké trápení mají hlavně děti s dospělými a ne naopak jak se snaží dospělí dětem namluvit. Takový film, už dnes nenatočí, i malé role jsou obsazeny tak pečlivě a příjemně, aby v dětském smutném filmu, alespoň na chvíli problikly milé oči třeba průvodčího ve vlaku (Šmída) nebo kuchařka (Motlová). Smutné je, že my dospělí nemáme rádi starosti a trápení a dětem, které je mají o tolik méně rádi jich někdy přiděláváme celé tuny. Tenhle stísněný dětský domov na konci aleje, tatínek, který si vezme dceru jako rukojmí vlastního nepovedeného života a drobné bojůvky dětí...to tohle film stvořilo. Za mě nejhezčí postavou je p. ředitelka (Štěpánková) a její milé oči, které vidí i to co ostatní dospělí ne. Smutný film. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Hodne dobry film Jiriho Hanibala, celkem me zarazi tak nizke hodnoceni... Velmi dobre natocene s depresivni hudbou Jiriho Svobody, ktera se do filmu skvele hodi. Zaujmou i herecke vykony, v cele s presvedcivou Ranatou Maskovou ci budoucim playboyem Markem Vasutem (ve filmu Vojta, udivuje me, ze ne vsichni ho poznali:-) ). Z dospelych hercu dominuje duo Cupak-Stepankova, skoda, ze jejich postavy nedostaly vice prostoru! ()

Wiikii 

všetky recenzie používateľa

Problém tohoto filmu je, že je amatérský, ale hraje si na velké dílo s hloubkou, která by měla sahat až k surrealizmu. .. Jinak řečeno, chvílemi dospělé až surrealistické "tati, tati, prosímtě nenechávej mě tady..." a za chvíli dětské "paní soudružko, donesli jsme Vám květiny..." .. Je zde opravdu vidět, že zfilmovat knihu je obtížné. .... HODNOCENÍ: 40% (2*) ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (4)

  • Hlavní hrdinka (Renata Mašková) odjíždí na výlet ze zastávky Citonice, která ale byla filmaři přejmenována na zastávku Dubí. Místo, kde potom čekala na svého otce (Eduard Cupák), je stanice Šumná. (Facillitant)
  • Film vznikl podle stejnojmeného románu pro děti od Heleny Šmahelové, který byl vydán v roce 1957. V té době autorka pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně, a tak dokázala trefně vykreslit poškozené vztahy mezi dětmi a dospělými. (Facillitant)
  • Filmovanie prebiehalo v Jevišoviciach pri Znojme. (dyfur)

Reklama

Reklama