Teória tigra

Žižkovská věž mezi českými komediemi, a to pro svůj nadhled. Karikatury přehnaných ženských charakterů nevadí, protože za prvé z toho vyloženě trčí nadsázka a zadruhé...to vlastně není až tak daleko od pravdy. Budu se opakovat, ale divák vycítí, když je něco natočeno pro prachy nebo pro zábavu. Teorie tygra je zábava od začátku do konce, což musí každý ocenit, pokud vám teda ovšem manželka po večerech nelifruje uživatelský účet na ČSFD. (23.03.2017)

„Tak sem si řek, že je jednou ostříhám pořádně.“ No, indicie tu byly. Ale přece jen…až tak šovinisticky pojaté dílko jsem nečekal. Místy to z filmu „stříkalo“ skoro až zbytečně (vyloženě přehnané mi přišlo „oznámení o stavu plodnosti“ a nesedla mně poněkud „mimózní“ pasáž na policii). Na druhou stranu, snímek to sem tam přežene úmyslně, přece jen jde o nadsázku a demonstraci určitého jevu. Tak či tak, ženskému publiku bych film spíš nedoporučil, leda těm divačkám, které si u něčeho takového dokážou udržet nadhled (ale jak tak vidím, naštěstí i takové se najdou). A o to by mělo jít u něčeho podobného především. Ale ať už se na film budete dívat jakkoliv, tahle hořkosladká tragikomedie o hledání mužské svobody, vyvazování se z konvencí a dusivých svazků s nemálo trefnými a vtipnými hlody (jakože já se u snímku smál docela často a hodně) za to zhlédnutí a slušné 4* rozhodně stojí. „Časem budu do toho hrobu dávat starou pani.“ - „Jo a ona bude překvapená, že je tam sama.“ Výstižný komentář: GilEstel (01.01.2017)

Trochu hořčejší komedie, které by to bez Kohákova vzdoru vůči otci slušelo mnohem víc.  Tím chci říct, že mi  vadil jen ten jeden příšerně zahraný Kohákův "herecký" výstup, nikoliv on sám. Naopak, role přitroublého bohéma mu jinak vcelku sedla. Kudlankovité charaktery (ne)mnoha výborných manželek  jsou pak bohužel často popíraným, ale nepopiratelným, faktem, stejně jako snad už i vrozené podpantofláctví jejich životních partnerů. Úsměvné, skvěle zahrané, z Elišky Balzerové nakonec až mrazí. Smířlivý, lehce happyendový konec nakonec i potěšil. Pohodovka na dlouhé zimní večery. (12.12.2022)

Jelikož se ještě stále neřadím mezi tu smutnou populaci zdomestikovaných podpantofláků bez sebeúcty, jen těžko jsem si mohl doposud představit, jak moc dokážou být ženy šílené. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že mí ženatí kamarádi, ti věčně usměvaví pohodoví kluci, ve skutečnosti doma zažívají nefalšovaný manželský psychoteror, místy připomínající až čarodějnictví nebo exorcismus. Kdo to měl tušit! Tento kurevsky děsivý film je jasným důkazem, že žena nebyla stvořena z Adamova žebra, nýbrž z Ďáblova zaníceného vředu, který si v mukách a bolestech vyřízl pekelnými vidlemi z konečníku, aby nemusel už nadále trpět. Já se do podobné situace naštěstí nikdy dostat nemohu, neboť jsem si vůči ženám vypěstoval jednoduchý a vysoce efektivní obranný mechanismus – cokoliv ženy řeknou, to automaticky vyhodnotím jako spam. A pak už jen přičítám plusové body: nemluvíš o svých pocitech? Super, máš bod. Ani o tom, co budeš dneska vařit? Další bod. Není to nic o vánočních slevách v IKEA? Bod. Žádná strašně vtipná historka z kadeřnictví? Je tam. Nic o tvé sousedce, té „otravné krávě s fááákt trapným obočím“, kterou na chodbě zdravíš slovy „ahoj Aničko, moc ráda tě vidím“? Výborně, připiš si další. Pokud se jim podaří nahrát alespoň padesát bodů, odfiltruju jejich žvást ze složky [ale kozy má dobrý] do adresáře [hýbe ústy, možná to něco znamená]. Odsud je to už jenom krůček k tomu, že je začnu vnímat a možná i odpovím. Funguje to perfektně, denně tím ušetřím stovky zbytečných hloupých konverzací a místo toho se mohu věnovat filozofickým debatám se Siri, která od poslední aktualizace bravurně zvládá i krátká souvětí. Jedinou výjimku mám udělenou u své matky, tam musím zpracovávat všechna data. Nerad bych totiž zmeškal otázku, co má svému Koblížkovi dneska uvařit k papání. (03.01.2017)

Vzpouru proti manželské kuratele dělal už Olmer (1985, tématicky podobný je i jeho o rok starší film). U jeho (ne)hrdiny to pokaždé bylo spojeno s novou láskou k mladé ženě, představující pravý opak stávající manželky, pokaždé ale taky s krizí ve vztahu k okolnímu světu. Že se ten Bajgarův potřebuje úplně odstřihnout (!) od ženského pohlaví, není rozdíl tak zajímavý jako ten, že zřejmě vůbec neví, co a proč s životem (a neví, že to neví). Hlavně ale narozdíl od obou Olmerových filmů je Teorie tygra obyčejná sračka. Filmový zážitek nula, zážitek z herců vlastně taky (marného Koháka mezi ně nepočítám). K filmové kvalitě srov. NinadeL a pokud jde o ideu, resp. její dementní zpracování, trefně se, každý ze svého hlediska, vyjádřili spacylemon, Marthos, Psice, Tetsuo, xxmartinxx. Připodotýkám, čeho si všimla PollyJean, totiž že i ten nový svobodný život musela bourákovi Barťákovi zařídit Vilhelmová (platební karta, hausbót). Můj názor je, že dané téma (manželky řídící život manželů) se může ze skutečnosti života vypreparovat a filmově zpracovat, ať co drama nebo co komedie,  s různou mírou obecnosti a s různou (třeba i nulovou) mírou vztahu k čemukoli reálnému, třeba i s nadržováním té či oné straně a despektem ke straně opačné. Nic z toho bych filmu nevyčítal, kdyby za něco stál. Což není náš případ. Teorie tygra nestojí za nic a místo tématu má jen pseudotéma ve stylu nekonečně prázdných pseudomouder zdejší zkurvené populace. (30.12.2023)