Bohéma
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrajú:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, Jan Hájek, David Novotný, Pavel Batěk, Petr Stach, Petr Jeništa, Václav Jiráček (viac)Obsahy(1)
Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků" Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov). Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné. Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem? (Česká televize)
(viac)Recenzie (52)
Produkční mašina z Kavčích hor vychází ze scénáře rezignujícího na stavbu s poctivou expozicí postav, opírá se o nepěknou kombinaci herců, poloherců a neherců, k tomu banální rychlorežie s naštěstí alespoň jakýms náznakem rytmu, kamera předstírá styl, závěrečná písnička slečny Ratajové už jen potvrzuje systém "malá domů" a v nahotě vyjevuje kvalitativní standardy českých producentů na něčem, co se subjektivitou okecat nedá. Tradiční výplň vysílacího času na atraktivní téma od pracovitého týmu může inspirovat k vyhledání dalších informací, nebo úplně odradit. ()
Hezký nápad. Vadí mi ale přehnané množství postav a dějových línií. Výsledkem je tedy pouze chaotický zmatek. Mrzí, mě to, ale to i tenhle můj výplod je záživnější. A to není dobré vysvědčení. Ovšem já věřím, že se to zlepší. Zrovna na druhý díl se těším hrozně, protože příběh Vlasty Buriana je nehorázně zajímavý. Nejenom pro diváka, dá se i výborně dramaticky ztvárnit.Navíc Javorský je zatím jediný zajímavý herec. Vlastu Buriana vystihl přesně. Tak ná nezklam, Bohémo. I když se přiznám, že jsem na první díl koukal trochu ve spěchu a nedokoukal jsem ho. ()
Zatím se to rozjíždí. Nicméně herecké výkony u prvorepublikových herců a významných pohlavárů, excelentní!!! Občas mám problém se v té kvantitě postav vyznat, ale to se myslím postupně poddá. Scénář není sice tak inteligentní jako u Českého století (hlavně co se přímé řeči týče) a momentů, kdy se hraje bez dialogů by mohlo být více. Na hlubší závěry je však brzy. První epizoda nebyla špatná, ale ani radostí jsem u ní neskákal. Režiséru, hercům i štábu dávám nicméně zatím mírný palec nahoru a s dalšími epizodami se to vše nějak vykrystalizuje. Zatím neutrální tři slunce.... 65% ()
Výborné. Robert Sedláček opět nezklamal a těším se na další části. Vedou Michal Dlouhý a Vladimír Javorský jako Zdeněk Štěpánek a Vlasta Burian. Jasně, žádná oslava české kinematografie se samozřejmě nekoná, o čemž svědčí hlavně osoba Václava Binovce, antisemity, fašisty a vlajkaře ještě před vznikem protektorátu. Jsem velmi rád, že takový projekt vznikl a bude nastavovat zrcadlo naší minulosti, protože nebyli jenom hrdinové, a pokud byli hrdinové, museli za své hrdinství tvrdě zaplatit. Seriál se bude odehrávat až do roku 1953, takže jsem zvědavý hlavně na rok 1945 a účtování za válečné (zlo)činy. ()
Přehnané množství postav (oproti Českému století bez užitečných titulků se jmény), z nichž některé jsou v epizodě čistě proto, aby si divák mohl říct třeba „hle, Vančura!“ Namísto toho, abychom se skrze jednu novou tvář dostali k další, probíhá jejich uvádění na scénu dosti nesystematicky a celý díl se drolí do řady epizod, jen volně provázaných motivem arizace filmového průmyslu. Zarámování vyprávění vzpomínajícím Žákem prozatím hlavně rušivé a matoucí. Zahrané a natočené je to na druhou stranu nadprůměrně a oceňuji odvahu tvůrců ukázat, že a) milované prvorepublikové hvězdy byli obyčejní lidé, zbabělí, kolaborující a přizpůsobující se dobové situaci; b) film sloužil Němcům jako nástroj propagandy a navenek nevinná zábava ve skutečnosti nevznikala s tak docela nevinnými úmysly. Jenom čekám, kdy se, jako u Českého století, rozeběhne irelevantní debata nad tím, že takhle to ve skutečnosti nebylo a všichni zúčastnění vypadali a jednali docela jinak. ()
Galéria (30)
Fotka © Česká televize / Karel Cudlín
Zaujímavosti (4)
- Arnošt Žák (Ondřej Pavelka) má doma televizor Tesla 4213U „Mimosa“ z let 1964–1965, jenž se vyráběl v Tesla Pardubice. (sator)
- Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) byl podle epizody donucen přečíst do rozhlasu projev o Mnichovské dohodě. Štěpánkův vnuk, novinář Erik Tabery, vychází z knihy svého dědečka, který píše, že se nic takového nestalo. Večer 21. září 1938 herec ale reagoval na rozhlasových vlnách na ultimátum Francie a Anglie. To potvrzuje i rozhlasový archiv. (sator)
- Kostel, jenž se objeví v epizodě, je kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem. (sator)
Reklama