Spomeň si

Před minulostí se nedá utéct. Ani po sedmdesáti letech. Skvělý Christoper o tom (ne)ví svoje. A tak vyráží. Hledat domnělého vraha, napříč státy. Od jednoho podezřelého, k dalšímu, aby nakonec našel sám sebe. A pohlédl do očí pravdě, na kterou už vlastně zapomněl. Ale zapomínat se nemá a tak konec tohoto filmu ve mně utvrdil naději, že pár takových lidí, by snad mělo ještě cenu hledat. I když je vlastně už rok 2016. (02.03.2016)

Cesta za pomstou, jakou jsem dosud nezažil. Výborně vygradované drama, které má silnou oporu ve výborném Plummerovi a také ve scénáři, který je propracovaný a vše ve správný okamžik převrátí, což s ne vždy povede. Samozřejmě to má též své chyby, jako třeba ,,důchodcovské tempo", které po čase uspávalo, ale zase na druhou stranu má svoje kouzlo. A k tomu kouzlu často pomáhala povedená hudba. Film Vás donutí přemýšlet o nacistickém vymývání mozků a proto tento film vřele doporučuji....80%. (01.08.2016)

Pozor!!! Při sledování tohoto filmu vám zkornatí tepny, sejme vás osteoporóza, Párkinsn vám bude vřele potřásat rukama, naskáčou vám stařecké skvrny, zbytní prostata, začnete být dýchaviční a pajdat a díky tomu zkurvenému Němci zapomenete, kam jste před chvíli dali umělý chrup. Já ho našel zakousnutý ve ztvrdlém rohlíku tři sta metrů od baráku. Tak sugestivně to stoletý Kryštof Švestkáč zahrál! Pokud byste ovšem každého funícího a zdržujícího důchodce nejradši bez otálení umlátili jeho francouzskými holemi, vyhýbejte se těmto trampotám pomstychtivého senila důsledněji než slevám v Kauflandu, ať je mlíko třeba za osm. Vleče se to totiž jako fronta na poště při výplatě důchodů. Tři čtvrtiny filmu Kryštof jen tak unyle šmajdá Severní Amerikou, dělá si uzly na kapesníku a bryndá kakao a vy se modlíte, aby ho trefil šlak dřív, než zestárnete na jeho úroveň a trefí vás. Pak ovšem přijde natolik vynikající a nečekané rozuzlení, až i bez Alzhajmra zapomenete na to předchozí utrpení, odhodíte chodítko a začnete nadšeně tančit po starobinci radostí, že je ještě někdo schopen vymyslet a natočit něco tak originálního a nápaditého. (03.03.2016)

„Příjemnou zábavu s přítelem.“ – „Díky...“ Kdyby se všechny roadmovies točily tak zajímavě, to bych se jim snad přestal účelně vyhýbat. Ale popořadě. Měl jsem vysoká očekávání, ovšem film je předčil. Snímek nabízí vysoce funkční mix žánrů roadmovie, thrilleru, dramatu, ale též komedie. Tvůrcům se zde totiž podařilo velmi dobře skloubit jemný humor s napětím (i díky výtečné hudbě) a divákovou zvědavostí. A práce s jeho očekáváním zde určitě hraje svou roli, i přesto, že tuší, jakým směrem se příběh bude asi odvíjet. A ačkoliv se pointa možná dá lehce předvídat, nemyslím si, že kompletně celá, a to díky její promyšlenosti (zpětné „ospravedlnění“ určitých scén) a originalitě. A faktor náhody není tak brutální, i když (skvěle zahraný) Zev ho občas využije. Pár much by se sice našlo, nejde však o nic fatálního, a já asi mírně nadhodnotím, ale těch slabších 5* rád dám. „Jestli nejste na útěku, jestli není proti vám vedena žaloba…“ - „Na útěku?“ – „Ano, jestli se nevyhýbáte spravedlnosti.“ – „Vypadám snad na někoho, kdo může utíkat?“ (13.07.2016)

Musím říct, že jsem dlouho s filmem bojoval, pro jeho žánrovou nevyhraněnost a přitom dramatickou tvář. Opět mě zaujali nenápadnosti typu policajt - fašoun, luxus ve kterým žil bývalý SS, to podle mě nebylo náhodný. Skvělý výkon Christopher Plummera o tom není třeba polemizovat, zajímavý, že nezískal za svou roli alspoň nominačku na nějakou cenu. Hotová filmová perla je samotný závěr příběhu, takhle se maj psát scénáře, to nejlepší si pro diváka nechat na konec, ale to umí jen mistři oboru. (06.02.2019)