Vzpomeň si
Remember
Remember
Remember
Remember
Réžia:
Atom EgoyanScenár:
Benjamin AugustKamera:
Paul SarossyHudba:
Mychael DannaHrajú:
Christopher Plummer, Dean Norris, Martin Landau, Jürgen Prochnow, Bruno Ganz, Henry Czerny, Natalie Krill, Peter DaCunha, Duane Murray, T.J. McGibbon (viac)Obsahy(2)
Príbeh deväťdesiatročného Zeva Guttmana (Christopher Plummer), sužovaného zlyhávajúcou pamäťou, ktorý trávi posledné roky života v pokoji opatrovateľského domu. Týždeň po smrti milovanej ženy Ruth náhle dostane šokujúci list od blízkeho priateľa Maxa (Martin Landau) a s ním balík peňazí. Zev aj Max prežili koncentračný tábor v Osvienčime ako jediní z ich rodín. Odvtedy uplynulo už sedemdesiat rokov, no oni si stále pamätajú tvár muža, ktorý ich blízkych poslal na smrť. Z listu sa Zev dozvie, že tento muž bezprostredne po skončení vojny utiekol z Nemecka a odvtedy sa skrýva v Spojených štátoch pod cudzou identitou. Napriek tomu, že Max je pripútaný k invalidnému vozíku, teší sa pevnému duševnému zdraviu. A s jeho vedením sa Zev vydá na dobrodružnú cestu naprieč kontinentmi, aby vyriekol rozsudok nad človekom, ktorý nesmie ujsť pred spravodlivosťou. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (310)
Egoyanova schopnosť jemnohumorne odľahčiť tak vážnu tému je pozoruhodná. A taktiež vie v divákovi skrze jeho neznalosť námetu parádne stupňovať slastnú zvedavosť, ako sa bude príbeh vyvíjať. Remember je osobitý, zaujímavý a starými pardálmi skvelo zahraný film. ()
Pozor!!! Při sledování tohoto filmu vám zkornatí tepny, sejme vás osteoporóza, Párkinsn vám bude vřele potřásat rukama, naskáčou vám stařecké skvrny, zbytní prostata, začnete být dýchaviční a pajdat a díky tomu zkurvenému Němci zapomenete, kam jste před chvíli dali umělý chrup. Já ho našel zakousnutý ve ztvrdlém rohlíku tři sta metrů od baráku. Tak sugestivně to stoletý Kryštof Švestkáč zahrál! Pokud byste ovšem každého funícího a zdržujícího důchodce nejradši bez otálení umlátili jeho francouzskými holemi, vyhýbejte se těmto trampotám pomstychtivého senila důsledněji než slevám v Kauflandu, ať je mlíko třeba za osm. Vleče se to totiž jako fronta na poště při výplatě důchodů. Tři čtvrtiny filmu Kryštof jen tak unyle šmajdá Severní Amerikou, dělá si uzly na kapesníku a bryndá kakao a vy se modlíte, aby ho trefil šlak dřív, než zestárnete na jeho úroveň a trefí vás. Pak ovšem přijde natolik vynikající a nečekané rozuzlení, až i bez Alzhajmra zapomenete na to předchozí utrpení, odhodíte chodítko a začnete nadšeně tančit po starobinci radostí, že je ještě někdo schopen vymyslet a natočit něco tak originálního a nápaditého. ()
Kdyby se někdy vyhodnocovalo, který film potřeboval k naplnění svého děje co nejvíce náhod a šťastných okolností, bojoval by děj filmu Remember o přední příčky. Jako opravdu, že tahle pomsta vyšla víceméně tak, jak byla naplánována, je v podstatě zázrak. Ovšem pokud při hodnocení neuvažuju nad tímto "kritériem pravděpodobnosti", nebo jak jinak bych jej nazval, je ten scénář skvělý. Hilightem návštěva u třetího Kurlandera a pak samozřejmě závěrečné rozuzlení. ()
Musím říct, že jsem dlouho s filmem bojoval, pro jeho žánrovou nevyhraněnost a přitom dramatickou tvář. Opět mě zaujali nenápadnosti typu policajt - fašoun, luxus ve kterým žil bývalý SS, to podle mě nebylo náhodný. Skvělý výkon Christopher Plummera o tom není třeba polemizovat, zajímavý, že nezískal za svou roli alspoň nominačku na nějakou cenu. Hotová filmová perla je samotný závěr příběhu, takhle se maj psát scénáře, to nejlepší si pro diváka nechat na konec, ale to umí jen mistři oboru. ()
Podle mě film, jako je Remember, přesně vystihuje pojem kvalitního dramatu na absolutní úrovni. To je ta hranice, která odděluje dramata na průměrná a nezapomenutelná. A tento film je přesně na té nejvyšší možné hranici kvality. A samozřejmě salvy musí sklízet jak samotný scénář, který dokáže hned několikrát překvapit, tak především Christopher Plummer, který tady zahrál postavu dementního a zapomětlivého děduly (v 88 letech!!) tak úžasně, až mě mrzí, že se o něm příliš nemluví. Tento film jsem dostal jako doporučení od uživatelů Big Bear a gogo76, čimž jim děkuji. Absolutně souhlasím s jejich komentáři. Není víc třeba, co dodávat. ()
║Rozpočet CAD 13miliónov║Tržby USA $1,184,564║Tržby Celosvetovo $4,235,959▐ Riadne schladilo. Christopher Plummer aj na staré kolená to dáva s prehľadom, pán herec. Námet a samotné vyvrcholenie teda pár exceláns. Silný film o love na starých nacistických dôchodcov. /80%/ ()
Naprosto strhující Hitchcockovsky koncipované drama, jehož tvůrci na své filmové gerontofilní spiritistické seanci vyvolávají ducha Simona Wiesenthala. Tak dokonale napsaný scénář, jak to provedl Benjamin August, už jsem dlouhou dobu nezaregistroval. Komorní, nízkorozpočtový film-road movie se skvělým hereckým výkonem Christophera Plummera. Ozvuky temné strany duše. Lidská perfidnost je neskonalá... Remember - Memento mori ... Heil fucking Hitler ()
Memento podzimu života. ()
“„…SLÍBIL JSEM SÁM SOBĚ, ŽE CHYTÍM LIDI, KTEŘÍ JSOU ZA TO ODPOVĚDNÍ…“ /// Dobře se na ty dědky dobře kouká... Dokážu si představit, že jsem na jejich místě. Navíc je to vlastně realita, protože žádnej cucák by takovouhle misi absolvovat nemohl. Nejde jen o vytetovaný číslo na předloktí, ale hlavně o motivaci. Informace jsou dávkovány postupně a fantasii (divácké) se meze nekladou, takže sháněním dalších informací jste vlastně sami proti sobě. Scénář je hodně zajímej a vcelku originální. Prokládá seniorský tempo dobrejma nápadama. Filmařina zase nevyráží dech efektama, ale každá špetka akčního vzrušení je mazácky provedená. Když dojde na závěr, nejste překvapení, ale připravení. Otázka „Kolik lidí jsi zabil?“ způsobuje nástup husí kůže. A když si myslíte, že vrchol večera je za vámi, přijde největší trumf, který zvedá hodnocení ne o jednotky, ale o desítky procent. Rázem filmu odpustíte všechny hříchy, protože vám dojde skrytej význam oněch čtyř zastávek. Na tuhle pouť muže bez paměti mně nebude dělat problém si ani s odstupem času vzpomenout. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dědek prej po válce zmizel v Argentině (nebo tam někde. Taky se prej přejmenoval.). 2.) Pracoval jsem pro Simona Wiesenthala. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Perfektní revenge Thriller z Kanady. Napětí se solidně stupňuje, místy by se atmosféra dala vskutku krájet a v závěru na vás tvůrci vychrlí tak senzační a originální zvrat, který vás zajisté vykolejí. 80% nečekaná kvalita. ()
To je jeden z filmů, na které se nezapomíná. Já Remember viděla už dřív, ale na výkon Cristophera se nedá zapomenout, já byla přesvědčená, že jeho nemoc je skutečná, jak to dokonale zahrál. Jediným mínusem považuji jeho sci-fíčkové přechody, přelety a přejezdy od jednoho vězně k druhému, ale ta finální část to dokonale vynahradila. Čekala jsem všechno, ale tohle ne. Výborná kamera i ostatní herecké postavy, ale co nechápu, je fakt, že za tuhle roli nedostal Oskara. Co se mě týká, měl ho mít a dvakrát většího než ostatní. A Atomovi tleskám ve stoje, pokaždé mě něčím překvapí. ()
Nenechte si ujít. Tahle cesta za pomstou s Alzheimerem v zádech je sice komornějšího rázu (chápej, není dlážděna mrtvolama alias Harry Brown), ale když se člověk koukne na tu křehkou Plummerovu skořápku, ani se nemůžeme divit tomu, že když na našeho dědu zařve policejní nácek, tak si chudák nachčije do kalhot. I skrz svůj věk je to však pořád sympaťák, a to i přes to, že zhruba už někde v polovině filmu tak nějak vytušíte, jak se to s jeho postavou vlastně má. ()
"Musím to dokončit. Musím. Je to člověk, co zavraždil naše rodiny." A je to Rudy Kurlander, Otto Wallisch nebo Kunibert Sturm? Tohle pro alzheimerem vybaveného Žida Zeva rozhodně nebyla snadná cesta za pomstou. A pro mě taky ne, protože Zev se líně ploužil, mozek se mu spolehlivě vypínal, svěrač povoloval a na neustálý volání mrtvý manželky jsem začal být rychle alergickej. Nicméně slečna Náhoda provedla Zeva zdárně všemi nástrahami moderního světa a pak si konečně vzpomněl. To bylo super, dostalo mě to, ale cesta k tomu byla příliš pomalá na to, abych to tady nějak přeháněl s hvězdami. ()
Může obsahovat spoilery. Zaděláme těsto z Mementa (už ten název), okořeníme Prokletým ostrovem, dáme špetku Volného pádu a zatímco se nám dílo peče v troubě, přečteme si P. K. Dicka. Což neznamená, že nejde o dobrý film. K čemu to přibližně směřuje, bylo celkem zřejmé od začátku, avšak Plummer a ostatní se postarali o to, abych se musel zaobírat obsahem. Zabít někoho ve chvíli, kdy páchá odporný čin nebo bezprostředně po něm... No, neříkám, že to dokáže každý, sám o sobě to nevím jistě, dokud jsem se do takové situace nedostal. Ale dokážu to pochopit celkem snadno. Jenže zabít toho samého člověka desítky let poté, ve chvíli, kdy je bezmocný nebo kdy je v kruhu své dobře vychované rodiny, to už chce opravdovou dlouhotrvající nenávist. A přimět takového člověka, aby... No, to už bych prozradil moc, zkrátka si nejsem jist, jestli zde bylo učiněno spravedlnosti zadost. A to je právě to v čem tento film nekopíruje. Minimálně nepodsouvá divákovi, co si má myslet, a za to jsem tvůrcům velmi vděčný. Tyhle otázky morální přípustnosti pomsty mě osobně zajímají mnohem víc než "překvapivé pointy". ()
„Příjemnou zábavu s přítelem.“ – „Díky...“ Kdyby se všechny roadmovies točily tak zajímavě, to bych se jim snad přestal účelně vyhýbat. Ale popořadě. Měl jsem vysoká očekávání, ovšem film je předčil. Snímek nabízí vysoce funkční mix žánrů roadmovie, thrilleru, dramatu, ale též komedie. Tvůrcům se zde totiž podařilo velmi dobře skloubit jemný humor s napětím (i díky výtečné hudbě) a divákovou zvědavostí. A práce s jeho očekáváním zde určitě hraje svou roli, i přesto, že tuší, jakým směrem se příběh bude asi odvíjet. A ačkoliv se pointa možná dá lehce předvídat, nemyslím si, že kompletně celá, a to díky její promyšlenosti (zpětné „ospravedlnění“ určitých scén) a originalitě. A faktor náhody není tak brutální, i když (skvěle zahraný) Zev ho občas využije. Pár much by se sice našlo, nejde však o nic fatálního, a já asi mírně nadhodnotím, ale těch slabších 5* rád dám. „Jestli nejste na útěku, jestli není proti vám vedena žaloba…“ - „Na útěku?“ – „Ano, jestli se nevyhýbáte spravedlnosti.“ – „Vypadám snad na někoho, kdo může utíkat?“ ()
Když máte dopis s instrukcemi, finanční podporu, jasný záměr a nabitý Glock, nebude vám na wiesenthalovské stezce odplaty překážet stařecká demence ani košile s krátkým rukávem.. Egoyan si zkušeně pohrává s napětím i očekáváním diváka (strach ze psů, záběry na sprchu, amplion, vlakové vagóny) a po malých dávkách pouští cyklon B na představy, že život lze dožít ve lži. Škoda jen, že konec (jakési přepnutí z Mementa na Angel Heart) připomínal make-up Jürgena Prochnowa. Podařený, ale přitom ne moc přesvědčivý, a když si ho pak člověk zpětně omílá v hlavě, dojde na to, že by to dost dobře fungovalo i bez něj. Kmet Christopher Plummer podává precizní výkon každou buňkou svého vetchého těla.. ()
Ač se film pomalu rozbíhal, mne po celou dobu bavil a na 3-4 hvězdy by to stačilo i se všedním zakončením. Konec však byl naprostou bombou a třešničkou na dortu tohoto filmu. Bravo 90% ()
Parádny námet, excelentný Plummer, len ten Egoyan je proste čajový televízny režisér. S dobrou kamerou a lepšie vygradovaným záverom by to bola úplná pecka. Takto je to "len" silný nadpriemer. Škoda. 70% ()
Nadaný žák tohoto desetiletí. ()
Dědo, vzpomeň si, co jsi dělal tenkrát před mnoha léty. Vzpomeň si, proč ses nyní jako devadesátiletý dementní stařec vydal na cestu, jejímž cílem je najít jednoho chlápka, kterého jsi viděl naposledy před sedmdesáti lety a který ti vyvraždil v Osvětimi rodinu. Jako pomoc budeš mít přítele na telefonu a také dopisy v kapse. Film pojednává o přeživším holocaustu, který trpí demencí, a který se vydal zabít nacistického válečného zločince, jako pomstu za vyvraždění své rodiny. Zev Guttman, který přežil věznění ve vyhlazovacím táboře Osvětim, je 89letý pacient s demencí, který žije v pečovatelském domě v New Yorku. Probouzí se a hledá svou manželku Ruth, která zemřela před dvěma týdny. Jeho přítelem je další starý pacient a další přeživší z Osvětimi jménem Max Rosenbaum, který mu neustále připomíná to, co slíbil, že udělá po smrti Ruth. Max připomíná Zevovi, že v USA žije bývalý blockführer Otto Walisch, který se skrývá pod falešným jménem Rudy Kurlander. Středisko Simona Wiesenthala, které pátrá po nacistických zločincích, našlo čtyři Rudy Kurlandery, ale žádný z nich nebyl zatčen a Max se Zevem jsou jediní dva, který dokážou Wallische rozpoznat. Max přesvědčí Zeva, aby pomstil jejich rodiny a vydal se se najít Walische, a dává mu písemné pokyny. Zev opouští pečovatelský dům a vydává se vlakem do Clevelandu. Je vyhlášen stříbrný poplach kvůli jeho zmizení. Zev je občas zmatený, ale naštěstí má dopisy, které mu připomínají, že je Ruth mrtvá. Max nejprve nasměruje Zeva do obchodu se zbraněmi, kde si koupí Glock 17, a pak postupně ke všem čtyřem Rudym Kurlanderům, kteří žijí v USA a v Kanadě. První Rudy Kurlander je německý veterán z druhé světové války, který sloužil v severní Africe a nikdy neměl nic společného s Osvětimí. Druhý Rudy Kurlander žije v pečovatelském domě v Hearstu v Ontariu a už to vypadá, že ho Zev zastřelí, když si všimne jeho tetování na ruce – tento Rudy je homosexuál a byl také uvězněn v Osvětimi. To byla ta nudnější část. Zev cestuje do Boise do domu třetího Rudyho Kurlandera v Bruneau, Idaho. Zde mu otevře jeho syn John, policejní příslušník, který mu řekne, že jeho otec zemřel před třemi měsíci. John má doma také velice agresivního německého ovčáka. John si myslí, že Zev byl také nacista, a tak mu ukazuje otcovu sbírku nacistických symbolů, kterým vévodí vlajka Třetí říše. Dají si spolu whisky a vypadá to na přátelský rozhovor, protože Johnův otec byl za války ještě mladý chlapec a pracoval v armádě jako kuchař. John se však ukáže jako neonacista a když si všimne Zevova tetování a uvědomí si, že Zev je žid. Po chvíli na něj vypustí svého psa, a Zev ho zastřelí, stejně jako Johna. Zev se vyspí na Johnově posteli a další den pokračuje. V Renu v Nevadě Zev na ulici omdlí a je hospitalizován v nemocnici, která kontaktuje jeho syna, který pak cestuje za svým toulajícím se otcem. V nemocnici mu malá holka přečte všechny jeho dopisy a Zev se pak vydává taxíkem do South Lake Tahoe v Kalifornii. V hotelu použije Zev svou kreditní kartu a pak dorazí do domu čtvrtého Rudyho Kurlandera, který žije se svou dcerou a vnučkou. Mezitím dorazí také Zevův otec, a to právě v čas. Zev se jaksi vymknul kontrole, míří na Rudyho vnučku a chce, aby Rudy prozradil, kdo skutečně je že byl v SS. No, nakonec se tedy ukáže, že vše bylo trochu jinak a Otto Wallisch není skutečné jméno Rudyho Kurlandera, ale někoho jiného. Povedený thriller o pomstě jednoho starého žida, s nečekaným dějovým zvratem na konci. () (menej) (viac)