L. A. - Utajené skutočnosti

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)

Parádní noir kriminálka, které nechybí zhola nic a všechno funguje jak namazaný stroj - od atmosféry, parádně vystaveného příběhu, režie, až po herecké výkony. A i když všichni do svých rolí dali ze sebe to nejlepší, mým osobním favoritem je James Cromwell ve své nejspíš životní roli. V době premiéry film lehce doplatil na "syndrom Titaniku", ale to nic nemění na tom, že po právu patří mezi klasiku žánru. 100%. (05.01.2007)

Velice kvalitní krimi, které má plusů hned několik. Hlavně tedy nenápadný příběh, herecké výkony, hudební vsuvky, zvláštní pomalé natáčení a celková 132 minuty dlouhá stopa. Takže prakticky všechno. Já jsem tady v tomto příkladě skutečně chyby nenašel, snad ani jednu. Což mě přivádí na myšlenku, že tenhle film je dost možná nejlepší kriminálkou, kterou jsem kdy viděl. Krom toho mi ukázala jak snadno se z nenápadného příběhu dokáže zvrhnout tak dokonalá kriminálka. (18.12.2009)

Brilantní herecké výkony zabalené do slupky téměř dokonalé filmařiny. Hansonův počin nemá po formální stránce žádnou chybu a jde rozhodně o jednu z nejkvalitnějších, ne-li přímo nejlepší dosud natočenou detektivku. Jedinou výhradu bych směřoval k lehké překomplikovanosti děje, ve kterém jsem se naplno zorientoval až při druhé sledovací session (která navíc definitivně ovlivnila mé rozhodnutí o plném hodnocení). Ta nekonečná řada jmen si nezadá snad ani s Millerovou křižovatkou :). Jinak he L.A. klenotem mezi současnou hollywoodskou tvorbou a krásná ukázka nezmařeného potenciálu... (19.04.2003)

Než jsem si přečetl knižní předlohu od Jamese Ellroye, byl jsem, až na úplný závěr, unešen ztvárněním atmosféry 50.let, drsnými scénamysa perfektně vybranými herci v hlavních rolích. Po přečtení zbývá napohled úžasný, vevnitř ale v podstatě prázdný film, který kromě vizuálu, nemá co nabídnout. Pokládám si otázku, zda mám po přečtení koukat na filmové přepisy nebo se k nim už nevracet a mít je jen ve vzpomínkách. (02.03.2015)