322

S Hanákem to mám jako na houpačce - jednou natočí jeden z nejsilnějších filmů všech dob (Obrazy starého světa) a pak natočí něco, co sice vizuálně zaujme, ale zároveň je to sotva koukatelné (Deň radosti). 322 jsem se bál, ovšem nakonec jsem docela spokojený. Nejvíc samozřejmě zaujme Hanákova svérázná forma, která spíš připomene experimentální film. Buď vám sedne nebo ne. Mě docela sedla a nemálo obrazů mi přišlo zajímavých, každopádně kameru ten film má skvělou. Asi i proto jsem se moc nenudil, ovšem než jsem nějak pronikl do příběhu, trvalo mi to. Nakonec se mi to ale povedlo a kvůli tomu bych 322 označil za docela povedený film. Navíc i ten příběh měl něco do sebe a i když mě původně nudilo vyprávění příběhu exmanželky hlavního hrdiny, tak později mělo v příběhu svoji funkci a postaralo se o nějaký silnější dojem. Své chyby to ale má, ne že ne. Původně jsem chtěl dát silné 3*, ale jestli jsem správně pochopil konec, tak kvůli němu tu slabou 4* dám rád. (22.07.2020)

Poněkud těžký, náročný film bohatý na spoustu zajímavých myšlenek, obrazů, a prokousání se jimi je vcelku oříšek. Jde v něm o rytí do systému, společnosti plné cynismu, necitlivosti, závisti, nepochopení, odcizení, samoty, nesvobody…sem tam se objeví celkem vtipné avšak zároveň také mrazivé hlášky. Nechybí dobře napsané postavy, zvláštně nemocný hlavní hrdina, jeho manželka, co neumí stárnout, její přelétavý a bohémský milenec, ale i mnoho dalších. A pak konec, dost zvláštní, ostatně jako celý film. Prozatím slabší 4*, ne všechny myšlenky mně sedly či jsem je zcela pochopil, někdy v budoucnu bych se ale k 322 rád vrátil. „Keď na niečo nemyslíš, tak to nie je.“ (06.08.2013)

Od Hanáka už jsem viděl Obrazy starého světa(1972) a to pro mě byl neskutečnej zážitek, kterej můžu vřele doporučit. 322 je zvláštním filmem. Řekl bych až experimentálně pojatým...ZO ŽIVOTA ČLOVEKA KTORÝ STRATIL VIERU A NODVAŽUJE SA NEVERIŤ... Některý záběry bych tady opravdu nečekal. Slabší 4hvězdy dám. (20.10.2023)

Kvalita pohľadu do útrob človeka je na nesporne vysokej úrovni. Škoda však, že som mal na tento film asi nie vhodnú náladu, jeho kvalitu je však možné prirovnávať k filmom svetového charakteru. Psychologickosť vo filme bola poväčšine vkusná, až hypnotizujúca, no miestami naopak nepríjemne dráždila práve moju psychiku počas sledovania. Herecké výkony sú na slušnej úrovni, pri českých hercoch oceňujem najmä perfektnú slovenčinu. 70%. (24.10.2008)

Může za to samozřejmě moje nedovzdělanost, ale nikdy bych si neuměl Lohniského představit v takové posmutněle vážné roli (rozumějte pouze s humorem sladkobolným), ve které mu to ovšem velice jde. Některé snímky nové vlny zaujímají své místo ve světě díky novému a neprobádanému obsahu uvolňujících se 60. let, jiné jsou experimentálními zajímavostmi na poli formálního pojetí. 322 patří se svou lehce kafkovskou zápletkou spíše mezi ty druhé. Místy velice příjemný úlet střídající se střihové dynamiky, vložených titulků, až násilně-snových scén, jakéhosi slovenského bezčasí, československé nátury a s několika "hustými hláškami", řeklo by se divácky. (20.04.2023)