Ten, který přežil

Mladej, zdravej a silnej chlap, kterej se v postapo časech stane rolníkem, je hňup. A korunovanej. Uvázat se u nějaký chajdy a rejpat se v záhonech je naprostá pitomost - takovej trouba si zrovna koleduje o to, aby se stal obětí každýho šmejda, kterej půjde kolem. A přesně tak dopadá náš hlavní hrdina - živoří na zeleninovejch polívkách, je ze všeho permanentně vystíhovanej a klepe se furt strachem, aby mu náhodou někdo nešlohnul ředkvičky. Tomu říkám život nehodný žití. Kdyby takovejch lidí bylo aspoň pár tuctů, měl by jejich zemědělskej kibuc šanci na přežití - opevnění, domobrana, chov domácích zvířat... Ale pro osamělýho chlápka je v takový situaci jediná možná cesta - stát se potulným lovcem. Oštěp, luk, šípy (kdyby nebylo střelivo), udici, pořádnej boviják za opasek, celtu na záda a zmizet do lesů. To by byla cesta pravýho muže - vlk samotář. A ne se rejpat v hlíně jako nějakej zatracenej zahrádkář. Ale pořád lepší, než se stát kanibalem, to zas jo... Vcelku uspokojivý divácký zážitek, ale v rámci žánru jen průměr, na postapo je to málo postapokalyptické, na psychologický film málo psychologické, scénář chudý, postavy ploché... Ovšem stará plochá matka je klasa - xicht i figura jako paní Smrt, absence citů i sentimentu, měl jsem z ní skoro husinu. (09.10.2017)

Namakaná postapo verze Ivana Bartoše se denodenně pere o svoje místo na světě na malé farmičce v lesích. Napětí se tu dá krájet a z každého gesta hlavní postavy vidíte, jak těžké je přežít a jak vás každý chce okrást, zabít a sežrat. Je to velmi nízkorozpočtové a syrové, což je vlastně plus, protože lidé v tomto světě stejnak nic nemají. (21.10.2017)

Všechno špatně. Tři záhonky zeleniny neuživí člověka, natož tři. A nebudu jmenovat další okolnosti, z nichž je naprosto zřejmé, že autor se nenamáhal přemýšlet o věcech o kterých vypráví. A přestože vnější okolnosti mají v tomto příběhu zásadně významnější úlohu než obvykle, i zde bych byl ochoten oko přimhouřit, protože drama nedělají krámy, nýbrž lidé. Jenže i z tohoto pohledu film nefunguje. Ti lidé se chovají nelogicky, a emočně je to slabé jak čaj. --- Je to tedy zmetek, autorsky i režijně. Zmetkům obvykle dávám jednu hvězdičku, tak proč tentokrát rovnou odpad? Protože si myslím, že k tématu lidského života bez civilizace by se mělo přistupovat nanejvýš seriózně a promyšleně. Je to důležité téma. Jde o otázku, co z lidského chování je výsledkem genetické evoluce trvající milióny let, a co je civilizační fasáda. Na odpovědích na tuto otázku závisí postoje například ve věcech lidské sexuality, politické teorie a praxe, kulturního střetu mezi Západem a zbytkem světa, a podobně. Tedy témata, která určují naše životy a vyhlídky do budoucna. Tvrdím, že v těchto věcech se orientujeme mimořádně špatně, doslova třeštíme. A když nějaký autor-režisér k věci přistoupí s nezodpovědnou bohorovností salonního intelektuála, má u mě smůlu, neodpustím mu to. (09.07.2016)

Pokud máte rádi postapokalyptické filmy, tak tenhle by se vám mohl líbit. Pokud vám nevadí, že v tom nejsou zombie a je to celkově tak strašně depresivní, až se u toho budete kroutit. Jako kdyby tady nebyla ani chvíle veselí, jako kdyby s koncem téhle civilizace končil i život. Asi se budu z každého dne ještě víc radovat. (19.02.2016)

Pěkný zážitek za milión liber. 1) Mám rád, když postapokalyptický film řeší zásadní otázky - jak a proč ke katastrofě došlo, kdo ji způsobil, jak se konkrétně projevuje, jak se se situací hlavní postavy vyrovnávají a především - jaké je východisko. V našem případě se hned na začátku dozvíme, že bůhvíproč klesla produkce ropy. Pak už jen sledujeme jeden nepatrný dílčí osud. Lze tedy snadno dovodit, že nejde o film scifický ba ani postapokalyptický, ale čistě o studii chování jednotlivce v extrémní situaci._____ 2) Proč se vlastně autor domnívá, že pokles či pád výroby ropy by měl mít za následek zhroucení ekonomiky a krutý vzájemný boj jednotlivců či malých skupinek přeživších (přeživších co?) lidí o jídlo, notabene v Irsku. Možná proto, že je to to první, co konzumenta tisku, televize a internetu napadne?_____ 3) Velkým plusem filmu je absence dialogů. Většinu děje vyjadřuje film obrazem...od toho je to taky film a ne rozhlasová hra. 32letý Stephen Fingleton (scénář, režie) se ve svém celovečerním debutu projevil jako mimořádně zralá osobnost. Film téměř nemá hluchá místa, není zbytečně dlouhý a pořád se v něm něco zajímavého děje._____ 4) Mimořádně se mi líbila hudba. Abychom si rozuměli, ve filmu totiž kromě bubnů žádná není. K tomu režisér: Creating the sound of the film was kind of uncharted territory because we didn’t have any music. We told the story of the film through the sound design. It sat in a world where there’s no traffic, no cars; so the sound was very exposed. It’s very unusual to hear true silence in our modern age._____ 5) Přesvědčivý 32letý Martin McCann (hlavní postava) s pěkným tělem a penisem (ano, i ten uvidíte) je dalším plusem snímku._____ 6) Bylo by směšně legrační, kdyby to nebylo spíš smutné, jak spousta komentátorů na ČSFD a ještě více na IMDb cítí nezbytnou potřebu vymezit se vůči vteřinovému záběru na penis hlavní postavy. Mnozí neváhají zdůraznit, že toto explicitní zobrazení nebylo v žádném případě nutné. Poté si zřejmě utřou sliny i ostatní tělesné tekutiny a věnují se dalším filmům. Já to tedy řeknu na plnou hubu. Mně se jeho penis líbí, je přiměřeně velký, hezky rostlý a pokud něčeho lituji, tak jen toho, že víc už asi neuvidím. (28.07.2016)