Ružové sny

Jsem rád, že STV2 tyhle filmy vysílá. Je na to radost pohledět. Nechci zabředávat do nějakých detailů, takže si odpustím komentáře na téma, že romové jsou pořád stejní a pochválím hezké lyrické záběry a krásnou osmnáctiletou Ivu Bittovou, jejíž pohledy jsou nezapomenutelné. A drobnosti typu stříhání podpaží byly příjemně úsměvné. (25.04.2013)

Nadherny, lyricky podany snimek o zamilovanem postakovi Jakubovi a cikance Jolane. Oba hlavni protagoniste zaujmou na prvni pohled, at uz "panicky vzhlizejici" Juraj Nvota nebo pohledna 18-ti leta Iva Bittova. Zajimave jsou i vedlejsi postavy s Verou Bilou v cele, ci prostredi cikanske osady. Citliva kamera a hudba Petra Hapky krasne dokresluje pribeh postaka, ktery postupne ztraci sve idealy. V tomto pripade mi vubec nevadilo, ze forma zpracovani prevysuje obsah. Vyborna je scena, kdy se vesnicka tancovacka prostrihava s tancem samotne hlavni dvojice a hudbu kapely vystrida vrkani holubu. A jedna hlaska za vsechny: "Takovi jsou cikani. Kdyby ji nebil, rekla by... Nebijes me, nemas me rad". Jeden z nejlepsich slovenskych filmu. (10.03.2013)

Poetika na prvním místě. Připomene klasické české tragikomedie. Dušanu Hanákovi se povedl život na slovenském venkově zachytit s láskou i s tíhou, která s ním souvisí. Hlavní dva protagonisté uvěřitelně růžově sní o světě jaký není, ale jaký by podle všech románů a pohádek být mohl nebo měl? Hudební doprovod s motivy cikánské muziky ke svobodnému poletování po lesích, lukách a polních cestách taky sedí a já jsem celkově spokojen. Doufám, že se s tímto snímkem zase za čas setkám. Zlatý fond slovenské kinematografie se má čím pyšnit. (04.09.2008)

Motív lásky (najlepšie mladých) ľudí z dvoch odlišných kultúr je tu s nami od Rómea a Júlie a Hanákove Ružové sny sú ich ďalšou variáciou. Tu nejde o to, či je jeden biely Slovák a druhá cigánka z osady, ale o kladenie prekážok netolerantným okolím a o ich prekonávaní hrdinami, s ktorými sa divák má citovo zblížiť. Takže Hanák nezobrazuje realitu nášho spolunažívania, respektíve nerieši primárne otázky rasizmu, tie sú iba kulisou pre milostný príbeh. Veľmi citlivo natočený a s niekoľkými peknými metaforami. Najhodnotnejšie na ňom je, že si vzájomnú odlišnosť uvedomujú aj mladí milenci. Ružové sny sú tak tiež podobne ako mnoho ďalších filmov viac príjemným snom, ako spoločenskou drámou. Iva Bittová hrá najkrajšiu Rómku v dejinách slovenskej a asi aj českej kinematografie. Tak ma napadlo, či by ju u nich doma nechali na pokoji, keď je tam nejaká mladá baba ukázaná ako neplánovane tehotná. (20.01.2014)

„Právě uběhlo 10 vteřin vašeho života!“ Co mne od prvních scén na Hanákově filmu upoutalo, bylo jeho poetické kouzlo tkvící v obrazu kažodenního života, také pak v jednoduchém, ale příjemně jemném humoru, kameře se smyslem pro výtvarno i nádherné Hapkově hudbě, která tu doprovází nejen pošťákovy „růžové“ sny či scény s prostřihy na staré fotografie a lidová výtvarná díla. Zajímavé v rámci tohoto stylu, ve filmu zobrazujícím částečně nepropustnou hranici mezi dvěma světy romské a původní slovenské komunity na vesnice, je pak kombinace dvou hudebních stylů, kdy se Hapkovy „pouťové“ motivy střídají s klasickou romskou hudbou a zpěvy. Samotný příběh na mě však oproti oné poetice již tolik nezapůsobil. Zamilovanost přinesla i své momenty, ale tam, kde se zřejmě mělo prohloubit drama nebo jsem měl pocítit nezapomenutelné okamžiky vzácných setkání letní lásky postupně odsouzené k vynucenému konci či smutných procitnutí Jakuba mimo ně, tam se mi občas snímek trochu vlekl. V této chvíli mě tedy Ružové sny nezasáhly tolik, jak mohly, přestože svým náhledem do rozdílů dvou komunit v jedné vesnici přinesly v rámci čs. kinematografii své doby cosi jiného. [70%] (18.01.2024)