Zradná hlbočina

Výbornej žraločí film, kterej jsem viděl aspoň 20x. Thomase Janea a jeho kotrmelec kolem žraloka nikdy nezapomenu! 75% Update 1: S odstupem několika let, během kterých jsem viděl zepár daných žánrovek, zvyšuju na plnej kotel, protože mě za období od roku 1999 nenapadá moc (momentálně žádný) lepších natural hororů. V rámci subžánru špička. (14.09.2013)

Zajímavý námět i scénář, a jak tady vpodstatě podotýká POMO, žraloci vždy sežerou někoho jiného, než zrovna čekáte. Ale jinak to opravdu není nic než ambiciózní béčko. Tentokrát dokonce ani triky nejsou dokonale "čisté", protože mi (a asi i jiným) určitě neunikly některé "neobvyklé" pohyby žraloků, a místy také zjevná "digitálnost". (31.07.2002)

"Pažravé paryby, chytré jak opice, nehrajou na kdyby... mlaskají velice!" Příjemně hryzavé (ruka sem, noha tam) žraločí menu, včetně černohumorné kuchařovy delikatesy, a jako nápoj hektolitry perlivé slané vody. Btw, to se nám zase jednou "božský vrahoun" Jules Winnfield pěkně rozkecal. Bohužel tentokrát neměl za posluchače krotké hošánky. Nevychovaný chachar Carcharodon carcharias ho nenechal ani domluvit a skočil mu do řeči... Akční a zábavná oddychovka pro mlsné kinofily, s nezbytnými pochoutkami, např. žralok na grilu (starý dobrý elektrický kabel postačí) nebo žraločí čumák pečený v troubě. A nezapomenout na zákusek, papouščí jednohubku. Mňam! (14.06.2020)

Pred pár rokmi venovala televízia Markíza jeden večer Rennymu Harlinovi (oni to asi ani nevedeli, bola to skôr náhoda). A bol to super výplachový večer. Prvým z nich bol tento žraločí sci-fi výplach, ktorý je presne taký, ako plagát hore. Super kulisy, klaustrofóbna atmosféra, žraloci, podobne ako súčasní zombíci, sú svižní a rýchli a celé je to odzbrojujúco béčkové. Asi jediný film po Čelustiach so žralokmi, ktorý nie je na zaplakanie. 70%. (28.09.2012)

úvod na mně působil nějak amatérsky, některé scény podivně televizní (aspon se to tak zdálo) a herci nevýrazní, ale když se vše dostalo do těch pravých otáček, motivace a povahy byly odhaleny a krvavý koktejl poprvé rozmíchán, vše už fungovalo parádně. S odvahou mohu tvrdit, že nebýt toho, že Čelisti byly první, točil je Spielberg a hlavně se díky parádně propracovanému napětí, hudbě, výkonům i ději staly otcem monster movie a kultem, Deep Blue Sea by je mohl i překonat. Protože i když samotný námět a zápletka je banální a klasická, jenom umístěná do zajimavého uzavřeného prostoru, vyprávění děje a osudy postav už takové nejsou. A když se první postava dostane do spárů... ehm čelistí nasraného sakra inteligentního žraloka, kterým očividně došla trpělivost nechat se kuchat nějakou rádoby motivovanou vědkyní, začne to mít opravdové grády. Od té chvíle se rozjede kolotoč těch nejpřekvapivějších, nejcyničtějších a nejvtipnějších úmrtí, jaké jsem kdy v takovémto filmu viděl. Když zařvala jistá postava, od které by to opravdu nikdo nečekal a ještě v naprosto absurdním a sakra neklasickém stylu, byl jsem tak překvapený, že jsem radnou chvíli čekal, jestli to nebyla jenom nějaká iluze či představa (vím směšné, ale....). A takovéto úmrtí se ještě opakovalo. Postavy umírají tak, že nemůžete vůbec předvídat kdo a kdy, kuchař hrozně hláškuje (scéna s troubou wtf paráda) a vše je nadsazené, jak jen může být. Škoda, že v posledním záběru nebyla ještě něco, doslova jsem to vyhlížel. Hudba, hlavně hlavní motiv, je vcelku fajn, a hlavně taky hraje zcela proti pravidlům a nemůžete ji věřit. Klišé jsou zcela anulována a tak jediné co mi vadilo, byla hnusná digitálnost žraloků při scénách z dálky. Za to, za úvod a otravnou doktorku pouze 4. Ale v tomto žánru jsem se snad ještě takhle nebavil a Harlin prokázal, že když chce, tak je fajn (15.04.2012)