Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Alois Grec, Jan Tříska, Viera Pavlíková, Oldřich Kaiser, Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Petra Špalková, Zdeněk Svěrák (viac)Obsahy(1)
Osemročný Eda je vytúžené dieťa, ktoré rodičia strážia viac, ako je zdravé. Edu Součka a jeho mamičku a otecka už diváci poznajú z filmu Obecná škola. Vo filme Po strništi bos sa príbeh vracia na samotný začiatok, do Edovho raného detstva. Do času, kedy jeho otecko odmietne príslušnosť k okupantom Protektorátu Čechy a Morava, a celá rodina sa musí z Prahy odsťahovať na vidiek. Malé mesto, kde chlapec doteraz trávil len krátke chvíle prázdnin, sa teraz stáva jeho domovom. Eda si musí nájsť cestu nielen k miestnej chlapčenskej partii, ktorej svet je úplne odlišný od toho mestského, ale aj k nečakanému rodinnému tajomstvu, a hlavne k vlastnej odvahe. (Forum Film SK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (829)
Ano, nemá to atributy filmu, je to spíše vzpomínkopovídkový příběh - ale velmi dobře natočený. Oceňuji výběr herců (hlavně těch neherců) a práci s načasováním a gradací jednotlivých scének. Pro mne velmi příjemný zážitek a jsem velmi rád, že tento snímek vznikl. Předpokládám, že časem se stane velmi oblíbeným a vyhledávaným filmem v televizi. ()
Jasně, že jo. Tak čtyřka je trošku nadhodnocená, trošku z nostalgie, pak hlavně za Oldu, ale když já fakt jinak nemůžu. Normálně nemám problém jít proti proudu, mít svou hlavu, nebo film podrobit zdrcující kritice, ale tady? Nějak mi to nejde. Vzpomenu si na Ropáky, Obecnou školu, nebo třeba Kolju a vím moc dobře, že duo Svěráků je prostě můj oblíbený žák, kterému klidně odpouštím i fakt, že tahle písemka nebyla na výtečnou. Jen ve skrytu duše doufám, že se ještě nějaké dočkám. Jedna, nebo raději dvě by mně bohatě stačily. ()
Typický český film, který pomocí lehkého humoru a "svěrákovských" postav zpracovává random období v Československé historii, vytváří u diváka pocit nostalgie, něhy a místy i trochu toho mrazení. Problém je, že po filmech jako Pelíšky, či Musíme si pomáhat, už nemá tento koncept, co nového říct. Tedy ne, pokud se tyhle scénáře budou psát jak přes kopírák... Ve zkratce každé hodnocení v intervalu 2* - 4* je validní a má de facto stejnou výpovědní hodnotu (odvíjí se pouze od momentálního naladění diváka). 6/10 ()
Pokud se někdo rozhodne natočit pokračování filmu, který se během let stal kultovním, zavání to většinou průšvihem. Ale nemusí být, pokud se povede scénář, dvojka něčím překvapí a bude aspoň tak dobrá, jako jednička.. V poslední době se můžeme v naší kinematografii setkat ještě s jiným fenoménem - točí se nikoliv pokračování, ale to, co slavnému filmu předcházelo!! S jiným obsazením, stejné postavy ... Počin řekněme hodně odvážný. Těžkou pozici má nejen režisér, ale hodně velký tlak je na hercích, srovnávat budou samozřejmě diváci ... Mám tu výhodu, že jsem přišla na předpremiéru v Uherské Hradišti bez jakýchkoliv očekávání. Prostě jsem se pouze pohodlně usadila a dívala se na pltáno. A že bylo na co se dívat!! Vizuál je opravdu nádherný, příjemně pohladí i hudba. Od první chvíle je patrné, že jde o hodně osobní vzpomínky, jakési bilancování Zdeňka Svěráka, který vzpomíná na svá klukovské léta. Jakékoliv spekulace ohledně děje jsou tím pádem zbytečné. Možná to tak všechno nebylo, ale znáte vzpomínky - někdy si to v hlavě sami upravíme, na něco zapomeneme, něco zveličíme. V závěrečných titulcích mě překvapilo, že je pod scénářem napsaný Jan Svěrák, tatínek figuruje pouze jako autor dialogů. V hereckém obsazní příjemně potěší Tereza Voříšková v roli maminky, krásně si zarošťačí celá klukovská parta, dojme i děda morous v podání Jana Třísky i jeho podařeně nepodařený synek Oldřich Kaiser. Prostě se máte na co těšit! Pokud se vám po projekci zachce lehnout si někam na mez, žvýkat stéblo trávy a pozorovat oblohu, tak vás malý Eda spolehlivě dostal. A to je moc dobře!! ()
Tvorba Zdeňka Svěráka dlouhodobě úzce navazuje na tradici idylizujícího epizodického vyprávění, jež se soustavně rozvíjí v české kinematografii už sto let. A třebaže k filmu PO STRNIŠTI BOS psal na motivy otcovy knihy scénář Jan Svěrák, váže se k této tradici snad ještě více než jejich předchozí filmy. ___ Rodina přijede na venkov během války a najednou důležitější než okupace jsou nevyslovené rodinné tlaky, které vyvstávají mezi denními (bouře), několikadenními (ztracený holub, zapálený bunkr skupinky chlapců) a několikatýdenními až několikaměsíčními dějovými liniemi (malý Eda mezi chlapci, malý Eda mezi děvčaty, malý Eda vs. velký Škaloud). ___ Oproti jejich předchozím snímkům mě ovšem překvapila arytmie filmu jako celku. Na úrovni scén a motivů Jan Svěrák tradičně kouzlí s vytvářením drobných kontinuit či produktivních kontrastů a s promyšleným stylistickým konceptem. Rytmus se ale znatelně zadrhává na vyšší úrovni rozsáhlejších bloků a zastřešujícího systému filmu, jenž pak působí dojmem přehlcení (dílčími postavami, motivy) nebo vyprázdněnosti (potenciální konflikty zůstanou nenaplněny, a nenacházím z prvního zhlédnutí vzorec, který by takové kroky vysvětlil), často paradoxně oboje současně. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA či TMAVOMODRÝ SVĚT na konci zaklapnou do takříkajíc hollywoodsky uzavřené mozaiky epizod, jež je scelená motivem sice spíše abstraktním než příčinným... leč velmi silným, PO STRNIŠTI BOS tento scelující motiv a dojem jednoty neutváří - a tak jeho epizodičnost vystupuje do popředí. ___ Podrobněji se těmto i dalším aspektům filmu PO STRNIŠTI BOS věnuji zase po nějakém čase u "sebe" na Poznámkách. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (42)
- Ondřej Vetchý musel na roli Edova tatínka vypadat starší a tak mu maskéři vyholili na hlavě kouty a prostříhali vlasy. Když pak Vetchého potkali jeho známí, kteří o tom kosmetickém úkonu nevěděli, byli zestárnutím Vetchého zděšeni. (Šéfik)
- Maminka (Tereza Ramba) používá německý fén FeoN SON. (sator)
- Invalida Vlastík (Petr Uhlík) vybrnkává na kolo svého vozíku melodii lidové písně „Znám já jeden krásný zámek“. (sator)
Reklama