Impérium

„Hajtla, klucí! Jmenuji se HáPéčko a jsem stopadesáticentimetrový vyschlý chcípák, co v bombru vypadá jako maskovací pytel na golfové hole. Ale!!! Mám už na čele jeden blesk, když si vedle něho mrdnu druhý, trochu pokrčím nos a nakrabatím čelo, myslím, že budu Hamrdskín jako z katalogu od Mártense! Tak co kdybych se mezi vás kapku infiltroval?„ „Jasná páka, Hery, my, skíni, jsme dost vypatlanci, tak ti toho skřetoárijce hustě žerem. A když nás konečně naučíš správně vyspelovat Tymotymekvej, můžeš být z fleku náš expert na radioaktivní izotopy.“ „Príma, hoši, a teď pojďme dokopat pár dvoumetrových negrů, když už jsem takový ramenáč …“ *** Nebýt kapky toho kástingového a scénáristického kokotismu, byl by Hery Potrat a Řád vyrachtaných neonacistů lehce nadprůměrnou, i když vcelku lacinou exkurzí mezi zaoceánské Vandase, jejíž nevyvážená zábavnost osciluje někde mezi prdelí a Skrytou identitou. (05.09.2016)

Jedná věc je nad slunce jasná, Danielovi to v Bradavicích s kouzelnickou hůlkou seklo mnohem víc. Ale není to jen jeho vina. Největší díl tohoto veskrze průměrného filmu nese prachbídný scénář, kvůli kterému nejsem schopen jít aspoň na ty tři hvězdičky. I když Toni to pořád velice sekne. Bohužel však ne filmově, tak si těch 63 procent strčte za klobouk, protože Dwejn to dneska vidí zase jinak. Já dy dá dy dá. (05.09.2016)

Daniel Radcliffe, navždy spjatý s jednou až hystericky populární postavou, si pečlivě vybírá, do čeho půjde. A většinou jsou to okrajové látky, respektive žádné cukrkandlové příběhy nebo rodinné komedie. Prostě z kouzelnického chlapce očividně roste dost slušný herec. Tohle nicméně není nijaké neotřelé povídání, ale klasická story, kterak se jeden polda musí infiltrovat do nějaké nebezpečné skupiny. Oním poldou je intelektuální dychtivý hošan, který vypadá, že zrovna vylezl z akademie, kolegové si ho dobírají, jenže on se do případu vloží sakra důkladně. Při pronikání mezi bandu hrdých nácků si bere všechny karty do ruky a jenom vytahuje trumfy. Věříme mu, když mu teče do bot, věříme mu, když si získává jednotlivé členy neonacistické organizace. Místy hodně napínavé, jindy zbaběle mdlé. A přehnaně idealistické. Nejvíc ovšem asi mrzí, jak z nás dělají tvůrci blbce, respektive jsou mnohdy až polopatičtí. Atmosférou a herecky nicméně fajn. (09.09.2016)

Jednohubkovité a jednoduché, ale celkom pozerateľné. Pomohol by menej televízny vizuál a pomerne ťažko uveriť aj, že Radcliffe by so svojou konštrukciou bez problémov zapadol medzi hlavohruďovité vyholené hlavy. Ale s Toni Collette im to dokopy tak zvláštne seklo. Mali by si zahrať učiteľku sexu a jej žiaka, to by im sedelo perfektne. (27.05.2017)

,,JE JEN JEDNA PODSTATNÁ INGREDIENCE FAŠISMU – VŠICHNI MI UBLIŽUJÍ!...“ /// Tak kampak by se ještě dalo infiltrovat… Ajo! Nácíčci… Introvert, autsajdr, člověk bez kámošů a v kolektivu neoblíbený… jehož výhodou je, že není úplně blbej, vobjevuje a zkoumá fašistický podhoubí USA – skinheads, KKK, Árijská aliance… lidi, pro který je „White power“ přesvědčením (fajn vás poznat). No a pak jsou tady ti druzí… Životní rozpolcenost agentova – jak bejvá zvykem – ovšem žádný zkroušený meditace. Prostě příběh, na kterým je zajímavej ten svět „čistej v duchu i rase“. Ovšem nic víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu bojovat za rasu, za čest a vlast. 2.) Chystám se k někomu vlízt. 3.) Thx za titule „kolcak“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.06.2017)