Něco více (S01E08)

Největší zklamání z celý série. To že čarodějové připluli z moře a pak šli pěšky ty stovky kilometrů do vnitrozemí až k Sodenskymu pahorku (doslova to má i lokaci v názvu! PAHOREK!) ještě přejdu. Ale ten ubohý pokus o zobrazení největší bitvy první Nilfgardské války už ne. Měli možnost udělat epickou bitvu s desitkami tisíc vojáků, magii a vším okolo. Místo toho sme dostali trapný obléhání nějaký elfský pevnosti (elfové pevnosti btw vůbec nestaví, jen pro pořádek). Mistr ve ztracení mečů Vilgefortz, ten Vilgefortz který nakopal prdel i samotnymu Geraltovi zde prohrává souboj s v té době náctiletým Cahirem. Ovšem největší zklamání je setkání Geralta a Ciri. Naprosto geniální a dojemné setkání "jsi něco víc Ciri" v knihách je zde nahrazeno patetickým "kdo je Yennefer". (11.07.2021)

Ani všetkých predchádzajúcich sedem epizód SPOLOČNE, ako celok, kvalitatívne vôbec nedosahujú iba na tú poslednú, ôsmu, ktorá je z môjho pohľadu naprosto pohlcujúca a strhujúca, že ako klasicky vravievam: „To najlepšie si nechali tvorcovia až na samý koniec prvej sezóny” ! Jej obsahom (zdrojom) je Pán Prsteňov, z epickej perspektívy, ďalej, Harry Potter, z čisto prosperujúcich kúziel z každých strán, a nakoniec tu mám aj Statočné srdce, a to predovšetkým zo štýlového spracovania, kedy useknuté končatiny lietajú až takmer do mojej obývačky, že tak extrémne naturalisticky to pôsobí ! A PLUS (+) tieto spomínané atribúty si taktiež ešte na záver poriadne a poctivo niekoľkokrát vynásobte, keď sa tým následne dostanete do akéhosi vyššieho levelu, kde sú citované inšpirácie už iba akousi slabou náplasťou oproti tomuto neuveriteľnému televíznemu spracovaniu, ktoré by sa v žiadnom prípade nestratilo ani na veľkom kino-plátne vedľa čoraz „ťažších” blockbusterov, a la MARVEL. Neviem, či som v živote videl lepšiu TV. časť, ktorá by ma takto posadila na riť ?! (14.01.2020)

Zombíci versus Geralt 1 : 0 a pak už bohužel jen blouznění. Nejvíc pozornosti je věnováno zdlouhavým přípravám čarodějnického partyzánského oddílu na hájení pevnosti a následné rádoby velkolepé bitvě. V ní odboj dostává pěkně na prdel, ale když je nejhůř, Yennefer zjistí, že miluje vůni napalmu po ránu - sorry, tohle se nedá brát moc vážně. Ciri mezitím nachází útočište u hodné venkovanky a Zákon překvapení se opět hlásí o slovo. Bohužel je ale ve finále ono osudové setkání, ke kterému to mělo směřovat minimálně od čtvrté epizody, naaranžované tak uměle vynuceným způsobem, že by jeden brečel. Smíchy pochopitelně. (02.12.2020)

Před pár dny jsem (konečně, už bylo na čase) dočetla první díl Temné věže. Komentovala jsem ho slovy, že dobrý prolog, ta první kniha. No, a klidně tohle samé napíšu i o první sérii Zaklínače. Protože...všechny cesty vedou do lesa... (Jenom, se už, kurva, smiřte s tím, že to je adaptace. Seriál si bere co potřebuje, ale co nechce, to si prostě nevezme. Co takhle hodnotit to, co vidíte, místo odebírání bodů za to, co vás naprudilo, že tam neni? Jestli chcete hodnotit knihu, jděte na knižní databázi. Tady jste na csfd. Protože vy se víc zaobíráte rozdíly mezi knihou a tím, co zvniklo, než tím, co zvniklo :( ...) (01.01.2020)

„Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Dobře mi tak.“ A já ve finále konečně mohu říct – paráda! Škoda jen že trvalo celou sérii, než jsme se dopracovali ke skvělému dílu. Yennefer se mi konečně začala jevit i jako zajímavá postava která má ještě hodně co ukázat. Bitva u Soddenu byla dokonalá i když mírně chaotická ale konečně tu mágové ukázali své schopnosti ve vší parádě. Tady za mě rozhodně spokojenost, napětí až do konce, a i když byl děj mírně předvídatelný, stejně jsem si nad tím ukousala nervozitou pár nehtů. Bohužel nám tu opět ale nějak chybí Geralt, kterého akorát příhodně pokoušou a celý díl proleží v haluškách. To, jak vypadaly potvory, co ho k haluškám dostaly už nebudu komentovat. Nad tím už jsem se navztekala dost. Geralta jsem spíš čekala s plnou parádou na bitevním poli (jenže to jsem si opět neuvědomila chaoticky namíchané dvě časové linky...) a že by to byla paráda ho tam vidět, ale on kulhá po lese a hledá Ciri na kterou už jsem málem i zapomněla a která nesmyslně vybíhá do lesa, aby slova proroctví z prvního dílu dávala smysl. Sice dojemné setkání ale takové… no prostě divné. I přes to si finální díl zaslouží plné hodnocení. Všechna čest konečně zaklínač, jak má být. Hodnocení: (5*) (05.01.2020)