Pramen věčného mládí se nekoná, ale zato je legrace.
Americký režisér Howard Hawks (1896–1977) se nesmazatelně zapsal do historie především ve dvou žánrech, v akčním dobrodružném filmu a v bláznivé komedii. Do té druhé skupiny patří také u nás zatím neuvedený snímek Omlazovací prostředek (1952). Originální název Monkey Business je dvojsmyslný a prozrazuje, že jednou z hlavních postav filmu je opice. Roztržitý (jak jinak!) vědec Barnaby Fulton (Cary Grant) pracuje ve vývojovém oddělení kosmetické firmy na omlazovacím preparátu. Když k němu s přispěním laboratorního šimpanze dospěje, spustí se kolotoč bláznivých událostí, v jejichž vleku se ocitne nejen nešťastný vědátor, ale i jeho chápavá manželka Edwina (Ginger Rogersová) a natěšený šéf Oxley (Charles Coburn) s vnadnou sekretářkou (začínající Marilyn Monroe). Film sice nedosahuje úrovně některých předchozích Hawksových děl (Leopardí žena, Jeho dívka Pátek), ale pořád hravě strčí do kapsy většinu dobových i dnešních veseloher. Na scénáři se mj. podíleli známý divadelní autor Ben Hecht a pozdější spolupracovník Billyho Wildera I. A. L. Diamond. Hlavním triumfem jsou tu ovšem herci. Cary Grant měl v té době postavu roztržitého vědce prakticky v malíčku a Ginger Rogersová je mu rovnocennou partnerkou. Velké pochopení pro načasování komických situací tu ukázal (jako mnohokrát předtím) Charles Coburn, jemuž také patří nejlepší věta filmu, když podává své sekretářce koncept dopisu a řekne: „Dejte to někomu přepsat."
(Česká televize)
Pramen věčného mládí se nekoná, ale zato je legrace. Americký režisér Howard Hawks (1896–1977) se nesmazatelně zapsal do historie především ve dvou žánrech, v akčním dobrodružném filmu a v bláznivé komedii. Do té druhé skupiny patří také u nás zatím neuvedený snímek Omlazovací prostředek (1952). Originální název Monkey Business je dvojsmyslný a prozrazuje, že jednou z hlavních postav filmu je opice. Roztržitý (jak jinak!) vědec Barnaby Fulton (Cary Grant) pracuje ve vývojovém oddělení kosmetické firmy na omlazovacím preparátu. Když k němu s přispěním laboratorního šimpanze dospěje, spustí se kolotoč bláznivých událostí, v jejichž vleku se ocitne nejen nešťastný vědátor, ale i jeho chápavá manželka Edwina (Ginger Rogersová) a natěšený šéf Oxley (Charles Coburn) s vnadnou sekretářkou (začínající Marilyn Monroe). Film sice nedosahuje úrovně některých předchozích Hawksových děl (Leopardí žena, Jeho dívka Pátek), ale pořád hravě strčí do kapsy většinu dobových i dnešních veseloher. Na scénáři se mj. podíleli známý divadelní autor Ben Hecht a pozdější spolupracovník Billyho Wildera I. A. L. Diamond. Hlavním triumfem jsou tu ovšem herci. Cary Grant měl v té době postavu roztržitého vědce prakticky v malíčku a Ginger Rogersová je mu rovnocennou partnerkou. Velké pochopení pro načasování komických situací tu ukázal (jako mnohokrát předtím) Charles Coburn, jemuž také patří nejlepší věta filmu, když podává své sekretářce koncept dopisu a řekne: „Dejte to někomu přepsat."
(Česká televize)
(viac)
Roztržitý vědec Barnaby Fulton (Cary Grant) žije převážně jen svou prací, zapomíná na okolní svět a zanedbává svou manželku Edwinu (Ginger Rogers). Ještě že ona má pro profesní vášně svého muže takové pochopení. Vždyť vlastně, co kdyby se to Barnabymu v laboratoři jednou opravdu povedlo - takový elixír mládí, i Edwina by ráda ochutnala… Směs látek míchaných vědci a zkoušených na opicích však zatím vůbec nezabírá. Až když šimpanzice Esther vezme šejkr do svých rukou, výsledný nápoj dočasně vrací lidi do jejich dětství a zbavuje je všemožných zdravotních neduhů.
(dopitak)
Film vypráví o experimentech stárnoucího chemika, vědce Barnabyho Fultona (Cary Grant), kterého začínají v těle bolet všechny kosti. Náhodou objeví formulku věčného mládí, která způsobí, že začne sexuálně reagovat na přítomnost své sekretářky Lois Laurel (Marilyn Monroe), což způsobí nemalé starosti paní Fultonové (Ginger Rogers).
(Pavlínka9)