Paterson

Tak a teď jsem se odkopal! Už je jasné, že nejsem dostatečně inteligentní na to, aby se mi Paterson líbil. Mě prostě nebaví sledovat den po dni obyčejný život řidiče autobusu s básnickými sklony a jeho extrémně kreativní ženy. Nudil jsem se tak převelice, že se o mě dvakrát pokusil i mikrospánek, ale bojoval jsem až do hořkého konce. Napadlo mě, že bych dal panu Jarmuschovi echo, další film by mohl natočit o mě, byl by jistě stejně nudný, možná i nudnější, což by mu jistě přidalo na kvalitě. Musím ale uznat, že porucha autobusu dala příběhu nový náboj, díky kterému byl náhle plný napětí. Uf... (26.08.2017)

Nevím, či se dá za spoiler považovat fakt, že se během filmu nic nestane. Pokud vás tato informace odradila od dalšího koukání, tak se uctivě omlouvám. Poetický příběh o panu a paní Patersonových z městečka Paterson. Nikdy bych nevěřil, že dvouhodinový stereotyp může mít něco do sebe. Nečekejte napětí, nečekejte vzrušení, nečekejte adrenalin, nečekejte zápletku, nečekejte nějakou hlubokou pointu, a především nečekejte děj. Tento film je příběhem člověka disponujícího záviděníhodným stoickým klidem žijícího v malém domečku se svojí milující pohlednou manželkou a ošklivým psem. Tento film zcela odmítá zažité filmové stereotypy a kráčí si vlastní cestou. Pokud má někdo správnou náladu na nekonečné jízdy autobusem, rozhovory cestujících o každodenním životě, který nepřináší nic výjimečného, či nerýmující se "básně" o každodenním životě, který nepřináší nic výjimečného, tak vás pravděpodobně čeká dvouhodinový orgasmus. Na tento druh filmu je třeba mít náladu. Pokud budete pouze pozorně sledovat a poslouchat, tak vám snímek sdělí přesně to, co si hluboko uvnitř přejete slyšet. Pokud od něj budete cokoli očekávat, tak vás pravděpodobně zklame. Moc dobře to vím, neboť jsem osobně skončil někde na půli cesty. Slabší tři hvězdy. (08.04.2017)

Poetika všednosti zní jako téma povědomé i mainstreamovému publiku, ale Jim Jarmusch si přeci jen našel cestu, jak to udělat jinak. Citované nerýmované verše budou nejspíš mnohým připadat jako wtf, ale nakonec, když se do toho člověk ponoří, se v tom dá najít určité kouzlo. Na Paterson se mi podařilo se správně, artově naladit, a tak tomu odpovídá i mé hodnocení... 7/10 (19.02.2017)

Vypůjčím si, co jsem včera napsal k Intimnímu osvětlení: "Pokud točit filmy lyrické, pocitové a víceméně bezdějové, tak se zajímavými, rozlišitelnými postavami, nadhledem a humornými scénkami, a především - s rozumnou stopáží". Z těchto podmínek splňuje Paterson jednu, a to nadhled a lehký humor. Stopáž o dvou hodinách je přepálená a kdyby se z toho vyškrtly 3-4 dny, nic by se nestalo. Moje sympatie nezískaly ani hlavní dvě postavy, on hodný ňouma, co neumí říct ne, a ona, která nejspíš nemá moc talent, ale dohání to sebevědomím a přesvědčením o vlastní jediněčnosti. 50 % (03.07.2016)

Úžasně obyčejný film o obyčejném životě jednoho mladíka. A přesto že je to film vlastně úplně o ničem, tak je to vtahující a zajímavé. Poezii jsem nikdy neholdoval, ale poslouchat Driverovo básnění mě bavilo až do konce. Celé se to nese v příjemné nevyhrocené atmosféře s jemnou symbolikou a pokud bych si měl vybrat pro film jeden přívlastek, bylo by to slovo "relaxační". Adam Driver předvádí skvělý civilní výkon a i přes jistou obrazovou ponurnost a celkovou melancholii jsem z filmu cítil něco hodně pozitivního. Aha! (14.01.2018)