VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (142)
Herecky vykon Paula Muniho neni o nic horsi nez Al Pacina v remaku z roku 1983 a vicemene tahne cely film. Jiz v uvodu film zaujme vyzvou k vlade, co bude delat s rostouci kriminalitou mafianskych gangu, coz me celkem prekvapilo. Film je o to cennejsi, ze se odehrava v pritomnosti a na atmosfere to jde znat. Misty mozna trochu naivni, ale i dnes porad dobre. ()
Výborná gangsterka z 30. let, která má oproti Tenkrát v Americe, Kmotrovi, Neúplatným a dalším filmům, které se vracejí do třicátých let, tu výhodu, že je skutečně dobovým snímkem, takže v tomto to měli autoři lehčí a film je tím samozřejmě věrohodnější. Kdo si zahrál hru Mafia: City of Lost Heaven bude potěšen ještě víc, toto městečko mu krásně ožije před očima s budovami, auty či pověstným Thompsonem. Dříve než tento film jsem viděl jeho remake s Al Pacinem z roku 1983 a musím přiznat, že jej doslova celý opsali, což neberu jako nějakou chybu, jen konstatuji fakt. Tato verze je časově poloviční, ale 50 let starému klonu může bezpochyby konkurovat. Ačkoli je ve filmu dost mrtvých, žádná krev se na plátně neobjeví. Ve srovnáním s remakem, kde je krve kam šlápneš. ()
Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat. ()
Patřičně drsné, jak to má u tohoto žánru být. Na svou dobu vlastně velmi drsné a je až s podivem, co cenzura pustila.Jinak jde o film přímočarý, bez velkých dějových zvratů. Výborně zachycená atmosféra. Z dnešního pohledu možná poněkud přhrávající Paul Muni, ale to je potřeba jakoby změnit optiku a stát se divákem z roku 1932, a pak si film vychutná každý příznivec filmových gangsterek. ()
Filmová klasika s velkým K. Matka všech gangsterek. Těmito a dalšími názvy bych mohl opěvovat hodnotu tohoto díla, které sice má šmrnc, na svou dobu nevídanou dávku násilí a akce a hlavně Paula Muniho, ale pár hluchých míst se tam přeci jen najde ani nemluvě o viditelném přehrávání některých herců (což je ale u starších filmů zvykem). Požitek z filmu mi to ovšem nezkazilo vůbec a jsem rád, že jsem konečně viděl tento skvost. The World Is Yours! ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (27)
- Když byl v roce 1931 film dokončen, hollywoodští cenzoři jej odmítli schválit, dokud producent nesouhlasil s přidáním scén, které jasně ukazovaly, že za „existenci gangů nejsou zodpovědné úřady, ale veřejnost“. (Zetwenka)
- Al Caponovi se film líbil natolik, že si opatřil vlastní kopii. (formelin)
- Známá scéna, ve které si Rinaldo (George Raft) pohazuje mincí, byla parodována ve filmu Číslo 5 žije (1986). (Alfréda)
Reklama