Mať a nemať

Kdyby nicim jinym, tak tento film je predevsim zajimavy debutem Lauren Bacall, ktera je mou oblibenou hereckou. Jinak sity film na miru skvelemu Bogartovi. Dejove me vsak snimek moc nezaujal, spise takova ukecana studiovka bez napeti, ale se zajimavymi postavami. Prumerne v zanru i pro dobu sveho vzniku. (13.08.2017)

Bogart ve válečném ohrožení a v opojení ženským půvabem ničí charizmatem a pohotovostí všechny protivníky v dohledu. Do casablancovského kouzla tu ale chybí konzistentnost, nadčasovost a ona téměř hmatatelná osudovost. Lauren Bacall může být jak chce krásná, ale můj prototyp osudové ženy to zkrátka není. Naopak, její Marie příběhem jenom proplouvá a i přes neodolatelnou krásu zůstává lehce zmatenou a otrlou dívkou, která si svým chováním Bogartovu pozornost snad ani nezaslouží. Jejich vztah navíc nemá šanci rozkvést, protože se odehrává až ve druhém plánu za válečnou linií, která ale, i přesto, že zabere mnohem více času, klouže jen opatrně po povrchu. Všechno se děje podle strojených komplikací a to od prvního zádrhelu až hezky k tomu poslednímu. A i když se na film díky hlavní dvojici (na které to jiskření, které se projevilo i v reálu, je vidět v každém políčku) dívá moc příjemně, je Hawksův snímek jenom pomíjivou nostalgickou vzpomínkou. A tu stojí za to Mít, ale příště snad už někde jinde. (17.07.2008)

Jak říká klasik, příběh je chabej jak k smrti vyčerpanej a vyzvoněnej telefon. Chybí mu ta správná gradace, která je nejlepší ingrediencí v této diskuzi tolikrát zmiňované Casablancy. Ale Hawksova režijní ruka je pevná a dovede ukočírovat i špatný scénář. Atmosféra válečného Martiniku je velmi příjemná i s dokonalou hudbou. Ale hlavně, lepší filmový pár než Bogarta a Bacallovou byste pohledali (a nenašli). Dokázali to už v Hlubokém spánku a dokázali to i teď. (28.12.2009)

Knížku jsem nečetla, tedy se nekoná žádné srovnávání, tudíž u mě bez zklamání. Sledovat Bogarta mě baví čím dál tím víc a zejména v případě, kdy má po boku Lauren Bacall. Oba mají zvláštní, přitom velice silné charisma, jakési osobní kouzlo a dohromady jim to úžasně ladí. Alkoholik Eddie v podání Brennana mě pobavil a nemohu nezmínit Carmichaela, za klavírem naprostá jednička. (20.10.2019)

Skoro až nedůstojná variace (resp. kopie) na Casablancu. Ovšem paradoxně na mě tento snímek zapůsobil mnohem lépe. Možná proto, že kolem něj není taková aura "dokonalosti" a zcela jistě z důvodu, že ústřední dvojice má v mých očích uvěřitelnější vztah. Příjemný snímek, který nepřináší nic nového, ale po jehož dokoukání rozhodně nebudete času u něj stráveného litovat. (13.01.2007)